28.02.2014, Church in Need
Otec Aurelio Gazzera, ředitel charity z diecéze Bouar, to sdělil mezinárodní katolické charitativní organizaci Pomoc církvi v nouzi (ACN) a řekl, že je naléhavě nutné, aby** po dobu stahování povstalců zdejší území střežily ochranné jednotky.
„Velice vítáme“ posílení jednotek vyslaných do Středoafrické republiky, ale jejich činnost nesmí být omezena pouze na hlavní město, dodal.
„Zejména v oblasti pohraničí je naléhavě zapotřebí vojenská ochrana, aby se zabránilo útokům a masakrům,“ řekl Gazzera.
Tento italský karmelitánský kněz uvedl, že v nedávné době při útoku na misijní stanici u hranic s Čadem dvě evropské řeholnice a dobrovolná pomocnice jen těsně unikly znásilnění členy Seleka.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Oběti žádají, aby se nezveřejňovala jejich jména, jejich řeholní společenství ani přesné místo, kde k napadení došlo.
„Jeden z povstalců, kteří přepadli misijní stanici, držel pistoli u hlavy jedné ze sester a snažil se ji donutit, aby se svlékla. Další sestra a dobrovolná pomocnice byly rovněž sexuálně obtěžovány,“ řekl Gazzera.
Misijní sestra uvedla, že se povstalci mezi sebou dohadovali, zda by měli ženy svázat. Nakonec změnili názor a spokojili se s tím, že misijní stanici vykradli.
„Chtěli jednu ze sester přinutit, aby se posadila na jejich motocykl. Sestra měla strach, že ji unesou,“ uvedl ředitel Caritas.
Když se povstalci blížili, jedna ze sester byla natolik duchapřítomná, že vyňala posvěcené hostie ze svatostánku a zkonzumovala je, aby povstalcům zabránila v jejich znesvěcení.
Otec Gazzera rovněž informoval o masakru, k němuž došlo 4. února v obci Nzakoun, která se rovněž nachází poblíž hranice s Čadem a v níž bylo zabito 22 lidí, mezi nimi 14 žen, a vypáleno mnoho domů.
Zdravotnická ambulance v obci byla také vypleněna a zničena granátem. Kněz se teprve nedávno dozvěděl, že již 23. ledna povstalci Seleka zabili 12 lidí, včetně čtyř žen a čtyř dětí, a pět dalších těžce zranili, když procházeli obcí Assana, která se rovněž nachází v pohraničním pásmu.
Více než 150 domů bylo vypáleno, i zde byla zcela vypleněna a zničena klinika.
„Byla zničena i chladnička s vakcínami. Lidé utekli do buše a nemají naprosto žádnou lékařskou péči,“ uvedl misionář.
Gazzera nicméně také popsal jako „velkou nespravedlnost“, že muslimská populace, z níž velká většina nemá nic společného se Seleka, musí trpět v důsledku aktů pomsty organizace Anti-balaka a v mnoha případech jsou lidé kvůli tomu nuceni opustit zemi.
„Z Bozoumu uprchlo 2 500 muslimů s konvojem do Čadu. Je mezi nimi mnoho našich přátel, s nimiž máme dobré vztahy.“
„Je nespravedlivé, že i tito lidé přišli o všechno. V našem farním kostele jsme slavili mši s obřady pokání, protože se mnozí nemuslimští obyvatele Bozoumu radovali, když byli muslimové vyhnáni. To je hřích!“
„Kvůli mírové budoucnosti si lidé musí uvědomit, že jedna nespravedlnost nemůže smazat druhou a že bychom se neměli radovat z utrpení druhých.“
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.