Katoličtí misionáři působí v měnícím se světě

16.03.2014, VOA NEWS


Práce misijních kněží a řeholnic se zdá být mnohem nebezpečnější než kdy jindy, alespoň podle statistik z loňského roku, které ukazují, že se počet zabitých misionářů zdvojnásobil. Křesťanští misionáři čelí nebezpečí po celá staletí, ale povaha hrozeb, kterým čelí dnes, se velice liší, stejně jako kontext, ve kterém působí. Tyto změny lze pozorovat na problémech, se kterými se potýká jedna z nejstarších francouzských katolických misijních společností.

**V malém kostele v centru Paříže se shromáždili příbuzní a přátelé, aby se rozloučili s čerstvými absolventy pařížské římskokatolické Společnosti pro zahraniční misie. Mladí kněží odjíždí vstříc náročným a někdy i riskantním úkolům v asijských zemích, jako je Čína a Vietnam. Na rozdíl od jiných povolání je toto na celý život.**

Čtyřiadvacetiletý Will Conquer má před sebou ještě několik let studia, než se bude moci připojit k ostatním misionářům. Je jedním z 27 seminaristů, kteří se připravují v misijní společnosti.

„Před třemi lety jsem trávil jeden rok ve Vietnamu, pracoval jsem pro tamější katolickou církev. Viděl jsem, že církev je tam zapálená pro Krista, zapálená pro misie, zapálená pro svobodu a spravedlnost ve světě... Mým povoláním je vrátit se do Asie a žít s církví v Asii,“ řekl Conquer.

Ale sloužit tomuto povolání může být riskantní. Tisková agentura Fides sídlící v Římě oznámila, že v loňském roce bylo zavražděno 22 misionářů – kněží, řeholnic a laiků, tedy téměř dvakrát tolik než v roce 2012. K většině úmrtí došlo v Latinské Americe při loupežích a dalších drobných trestných činech, které nakonec vedly k vraždě. Další misionáři byli uneseni v místech, jako jsou Sýrie a Demokratická republika Kongo. Místo jejich pobytu zůstává neznámé.

Misijní práce byla vždy nebezpečná. Stovky katolických a protestantských misionářů byly zabity, když v uplynulých letech kázaly evangelium v Severní a Jižní Americe, Africe a Asii, jiní podlehli nemocem. Generální představený Společnosti pro zahraniční misie reverend Georges Colomb řekl, že až do 20. století misijní kněží obvykle umírali před dosažením 40 let věku.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Společnost má „halu mučedníků“ k poctě svých kněží, kteří zemřeli násilnou smrtí.

Colomb řekl, že jeho kněží dnes čelí problémům v mnoha zemích. Získat vízum pro misionáře je obtížné, ne-li nemožné, do oblastí, jako je Malajsie, Čína a Vietnam, a proto mnozí kněží cestují jako studenti, učitelé nebo dokonce jako turisté.

Mladí lidé přicházejí s vědomím, že budou žít v zemích, kde je katolická církev a její společenství někdy pronásledována, kde je zoufalá chudoba a kde převládají jiná náboženství a tradice. Chtějí se osvědčit.

Společnost pro zahraniční misie byla založena před 350 lety a je jednou z nejstarších misijních organizací ve Francii. Jejích 240 kněží působí ve více než dvanácti zemích, převážně v Asii. Patří mezi zhruba 3000 kněží, řeholnic a laiků, kteří slouží francouzské katolické církvi v zámoří – to je výrazně menší počet než v minulosti, který jen odráží dlouhodobý trend v Evropě.

Reverend Jean Forgeat, zástupce ředitele pro misijní činnost francouzské biskupské konference, řekl, že poslání misionáře je jedinečné. Misionáři vždy šířili víru a evangelium, uvedl Forgeat, ale také napomáhali lidskému rozvoji.

Profesor Dries Vanysacker řekl, že misionáři dnes čelí novým nebezpečím, která zdůrazňují výrazně odlišný kontext, ve kterém nyní působí. Vanysacker, odborník na misie z Katolické univerzity v Lovani v Belgii, poznamenal, že misionáři jsou dnes ve větším nebezpečí, než tomu bývalo v minulosti.

„Neřekl bych, že je méně nebezpečné být misionářem dnes než před 100 lety. Naopak. Myslím, že jsou více spjati s druhými lidmi než předtím, a domnívám se, že je to mnohem nebezpečnější způsob života než před 100 lety. Protože tehdy byli mnohem více chráněni, mnohem silnějšími prostředky než dnes,“ podotkl Vanysacker.

V minulosti, řekl Vanysacker, byli misionáři úzce spojeni s koloniálními mocnostmi, které ovládaly země, v nichž působili. Často žili ve velkých, dobře střežených areálech. Bývali také mnohdy vnímáni jako nástroj kolonialismu, a stávali se tudíž i terči útoků.

„V dnešní době je jich v některých regionech méně... Žijí ve vesnicích, bydlí v prostých domech. Nežijí ve velkých, chráněných budovách,“ řekl Vanysacker.

V loňském roce reverenda Georgese Vandenbeusche, dvaačtyřicetiletého francouzského kněze, unesli z jeho farnosti v severním Kamerunu islámští ozbrojenci. Drželi jej po dobu šesti týdnů, než ho na konci prosince propustili.

Francouzští misionáři, kteří sloužili v Alžírsku během občanské války v 90. letech minulého století, takové štěstí neměli. Osmnáct z nich zemřelo během krveprolití, při němž bylo zabito více než 100 tisíc lidí. Mezi nimi bylo sedm trapistických mnichů, kteří žili v alžírské vesnici Tibhirine.

Forgeat v biskupské konferenci řekl, že se mniši rozhodli zůstat v Alžírsku navzdory nebezpečí. Byli brutálně povražděni. Jejich přítomnost není zapomenuta. Mnozí Alžířané nadále navštěvují jejich opuštěný klášter, aby vzdali úctu památce těchto mnichů.

Navzdory těmto vraždám odborníci tvrdí, že dnešní misionáři jsou obecně lépe připraveni čelit problémům. Pařížská Katolická delegace pro spolupráci například připravuje školicí programy pro misionáře, které se věnují politickým, kulturním a bezpečnostním otázkám.

Charles Le Gac de Lansalut, který stojí v čele této organizace, řekl, že misionáři před sto lety nebyli dobře připraveni na přizpůsobení se novým kulturám. To však dnes již neplatí.

Společnost pro zahraniční misie v Paříži také připravuje své kněze na jejich nový život. Povinné je například tříleté jazykového vzdělávání.

Při obřadu vysílání nových misionářů řekl Pierre Nguyen, čtyřiatřicetiletý kněz mířící do Jižní Koreje, že si je vědom politického a kulturního kontextu, ve kterém bude pracovat.

Nguyen považuje za svůj úkol pomáhat budovat mosty mezi jeho stádcem v Koreji a katolíky na celém světě. Řekl, že bude čelit budoucím výzvám s klidem.

Na konci obřadu se kněží odebrali do velké zahrady Společnosti pro misie. Nesli zapálené svíčky do temné noci s nadějí, že jejich víra jim bude světlem na jejich další cestě.


Další články



Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.