16.05.2014, La Stampa
Otázka rouhání zůstává v Pákistánu palčivým problémem. Militanti a radikálové oslavují jako hrdinu někoho, kdo zabil člověka „provinilého“ zločinem „rouhání“. Stačí, aby byla daná osoba obviněna, často falešně a záměrně, z rouhání, a poté může být navždy stigmatizována, jako je tomu v případě Asie Bibi – křesťanky, jejímž odvoláním se nyní zabývá soud. Mladí muslimové i ostatní věřící jsou dokonce vyzýváni k tomu, aby páchali takovéto vraždy.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Tato nová mešita, která byla pojmenována po vrahovi – což posvěcuje jeho skutek, kdy vzal „spravedlnost“ do vlastních rukou –, se nachází ve čtvrti Ghori, jednom z předměstí pákistánského hlavního města Islámábádu poblíž letiště. Mešita patří islámské skupině, jež se hlásí k myšlenkové škole „Barelvi“, a je součástí celku, který zahrnuje islámské školy a střední školy, vzdělávající dívky a chlapce z celé země. Pákistánský deník Dawn citoval Mohammada Ashfaqa Sabriho (islámský vůdce skupiny, která mešitu založila), jenž vysvětloval důvody, proč byla mešita postavena: „Mešita byla postavena proto, abychom vzdali hold muži, který udělil ,rouhači‘ lekci.“ Dodal, že na jménu se shodli učenci i další náboženští vůdci žijící v této oblasti. Všichni místní obyvatelé, kteří s touto iniciativou nesouhlasí, se raději drží stranou pozornosti a ze strachu z odplaty své námitky nevyjadřují.
Někteří pákistánští katoličtí kněží řekli v rozhovoru pro Vatican Insider, že to považují za „zneužití islámu k politickým cílům, reklamu nebo naději na snadné získávání finančních prostředků“. Ale nejsou jediní, kdo vyjádřil protest. Muslimští představitelé a osobnosti občanské společnosti v Pákistánu reagovali na volbu jména pro mešitu: dcera zesnulého guvernéra, novinářka a bloggerka Shehrbano Tasír; dokumentaristka a intelektuálka Sharmeen Obaid Chinoy a také Aseefa Bhutto Zardárí, dcera bývalé premiérky Bénazír Bhuttové, jež byla rovněž zavražděna. Ayesha Siddiqa, badatelka, která studuje islámské skupiny v Pákistánu, poznamenala: „Je zřejmé, že se struktura naší společnosti změnila. Extremismus a násilí terorizuje obyčejné lidi, pro které je těžké zaujmout postoj k těmto otázkám. Jsem si jista, že by se mnozí z místních obyvatel chtěli vyjádřit, ale nemají odvahu.“ Teroristické útoky, které jsou často nábožensky motivované, dosáhly rekordních počtů. Zpráva o terorismu ve světě vydaná 30. dubna americkým ministerstvem zahraničí informuje, že v roce 2013 bylo při teroristických útocích v Pákistánu usmrceno více než 1025 civilistů a 475 vojáků.
Ale pokud jde o zahájení frontálního útoku na militantní skupiny, jako je například ta ve čtvrti Ghori, které mohou ovlivnit tisíce mladých lidí, dokonce i politici váhají. Jeden z mála zástupců politických stran, kteří veřejně vyjádřili své pobouření, byl senátor Farhatullah Babar z Pákistánské lidové strany (PPP) – což je největší soupeř vládnoucí Pákistánské muslimské ligy. „Pojmenovat mešitu po člověku, který se přiznal k vraždě, nijak nepomůže budovat mír a harmonii ve společnosti. Jen to ještě více prohloubí rozdělení,“ řekl.
V uplynulých dnech Asif Ali Zardárí, vysoký představitel PPP a bývalý prezident země, vyjádřil znepokojení nad rostoucím zneužíváním zákona o rouhání a navrhl, aby byla legislativa přijatá za diktatury Zia-ul- Haka znovu přezkoumána. To zahrnuje i zákon o rouhání, podle něhož se hanobení islámu trestá doživotním vězením nebo smrtí. Zardárí vyzval občanskou společnost, politické strany a islámské učence, aby o této otázce vážně uvažovali. Ale vypadá to, že jeho slova nemají odezvu, protože pákistánská vláda rozhodně nechce jít proti islámským stranám.
Britský premiér David Cameron nedávno řekl, že bude tento problém řešit s pákistánskou vládou. Výzvu vydala i Federace pákistánských asociací v Itálii. Její předseda Adan Farhaj Bakhsh požádal italskou vládu, aby zasáhla „a vyzvala pákistánskou vládu k zrušení zákona o rouhání“. Tento protest byl zahájen díky návrhu, který jednomyslně schválila regionální rada italského regionu Marche. V návrhu se uvádí, že „85 % případů obvinění z rouhání je falešných“ a zmiňují se případy křesťanů Sawana Masiha a Asii Bibi: „Každý stát by měl pozvednout hlas proti těmto nespravedlnostem a požádat pákistánskou vládu o propuštění vězněných nevinných lidí a zrušení nespravedlivého zákona, který dusí podstatu svobody.“ Ale zdá se, že pákistánští politici a společnost výzvám z domova i ze zahraničí odolávají.
24.06.2026, RC Monitor 12/2026
Svatí překračují hranice i časy, protože jejich život je Boží odpovědí na konkrétní potřeby lidí. Jan Nepomuk Neumann, šumavský rodák z Prachatic a biskup ve Filadelfii, ukazuje, že věrnost Kristu může rozkvést i uprostřed rychle se měnícího světa. Neodešel za oceán, aby udělal kariéru, ale proto, že slyšel volání tam, kde „byl žádaný“.
16.06.2026, RC Monitor 11/2026
Intronizace nového pražského arcibiskupa Stanislava Přibyla jsem se účastnila osobně. I když jsem nemohla vidět detaily, které zprostředkovávala televize, můžu mluvit o celkové atmosféře, vanutí Ducha sv. či jak jinak přesně nazvat duchovní dojem z obřadu, který může pocítit každý, i když stojí vzadu a nevidí nic.
17.06.2026, RC Monitor 11/2026
Současný člověk slyší slovo „hierarchie“ velmi nerad – pokud se ovšem nenachází na vrcholu pomyslné pyramidy. Připomíná mu moc, nerovnost, někdy i zneužití autority. Není proto divu, že otázka, proč má Církev biskupy, kněze a jáhny, zaznívá čím dál častěji. Neměla by být spíše společenstvím rovných lidí, bez pevné struktury?
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.