Pákistán: Mešita pojmenována po vrahovi ministra, který bránil Asiu Bibi

16.05.2014, La Stampa


Muslimský bohoslužebný prostor byl dán pod záštitu Mumtaze Qadriho, který byl odsouzen k trestu smrti poté, co se přiznal k vraždě guvernéra pákistánské provincie Paňdžáb Salmána Tasíra. Otázka rouhání je stále palčivým problémem.**

Otázka rouhání zůstává v Pákistánu palčivým problémem. Militanti a radikálové oslavují jako hrdinu někoho, kdo zabil člověka „provinilého“ zločinem „rouhání“. Stačí, aby byla daná osoba obviněna, často falešně a záměrně, z rouhání, a poté může být navždy stigmatizována, jako je tomu v případě Asie Bibi – křesťanky, jejímž odvoláním se nyní zabývá soud. Mladí muslimové i ostatní věřící jsou dokonce vyzýváni k tomu, aby páchali takovéto vraždy.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Mumtaz Qadri je toho příkladem: 4. ledna 2011 tento bývalý tělesný strážce zastřelil paňdžábského guvernéra Salmána Tasíra za to, že bránil Asii Bibi. Dnes je mešita na okraji Islámábádu pojmenována po Qadrim, který se přiznal k vraždě a byl odsouzen k smrti. Toto gesto je pošlapáním památky Salmána Tasíra, muslima odhodlaného bránit lidská práva, jenž měl odvahu hájit křesťanku obviněnou z „rouhání“. Potkal jej stejný osud jako pákistánského ministra pro menšiny Šahbáze Bhattího, katolíka, který byl loni v březnu rovněž zavražděn.

Tato nová mešita, která byla pojmenována po vrahovi – což posvěcuje jeho skutek, kdy vzal „spravedlnost“ do vlastních rukou –, se nachází ve čtvrti Ghori, jednom z předměstí pákistánského hlavního města Islámábádu poblíž letiště. Mešita patří islámské skupině, jež se hlásí k myšlenkové škole „Barelvi“, a je součástí celku, který zahrnuje islámské školy a střední školy, vzdělávající dívky a chlapce z celé země. Pákistánský deník Dawn citoval Mohammada Ashfaqa Sabriho (islámský vůdce skupiny, která mešitu založila), jenž vysvětloval důvody, proč byla mešita postavena: „Mešita byla postavena proto, abychom vzdali hold muži, který udělil ,rouhači‘ lekci.“ Dodal, že na jménu se shodli učenci i další náboženští vůdci žijící v této oblasti. Všichni místní obyvatelé, kteří s touto iniciativou nesouhlasí, se raději drží stranou pozornosti a ze strachu z odplaty své námitky nevyjadřují.

Někteří pákistánští katoličtí kněží řekli v rozhovoru pro Vatican Insider, že to považují za „zneužití islámu k politickým cílům, reklamu nebo naději na snadné získávání finančních prostředků“. Ale nejsou jediní, kdo vyjádřil protest. Muslimští představitelé a osobnosti občanské společnosti v Pákistánu reagovali na volbu jména pro mešitu: dcera zesnulého guvernéra, novinářka a bloggerka Shehrbano Tasír; dokumentaristka a intelektuálka Sharmeen Obaid Chinoy a také Aseefa Bhutto Zardárí, dcera bývalé premiérky Bénazír Bhuttové, jež byla rovněž zavražděna. Ayesha Siddiqa, badatelka, která studuje islámské skupiny v Pákistánu, poznamenala: „Je zřejmé, že se struktura naší společnosti změnila. Extremismus a násilí terorizuje obyčejné lidi, pro které je těžké zaujmout postoj k těmto otázkám. Jsem si jista, že by se mnozí z místních obyvatel chtěli vyjádřit, ale nemají odvahu.“ Teroristické útoky, které jsou často nábožensky motivované, dosáhly rekordních počtů. Zpráva o terorismu ve světě vydaná 30. dubna americkým ministerstvem zahraničí informuje, že v roce 2013 bylo při teroristických útocích v Pákistánu usmrceno více než 1025 civilistů a 475 vojáků.

Ale pokud jde o zahájení frontálního útoku na militantní skupiny, jako je například ta ve čtvrti Ghori, které mohou ovlivnit tisíce mladých lidí, dokonce i politici váhají. Jeden z mála zástupců politických stran, kteří veřejně vyjádřili své pobouření, byl senátor Farhatullah Babar z Pákistánské lidové strany (PPP) – což je největší soupeř vládnoucí Pákistánské muslimské ligy. „Pojmenovat mešitu po člověku, který se přiznal k vraždě, nijak nepomůže budovat mír a harmonii ve společnosti. Jen to ještě více prohloubí rozdělení,“ řekl.

V uplynulých dnech Asif Ali Zardárí, vysoký představitel PPP a bývalý prezident země, vyjádřil znepokojení nad rostoucím zneužíváním zákona o rouhání a navrhl, aby byla legislativa přijatá za diktatury Zia-ul- Haka znovu přezkoumána. To zahrnuje i zákon o rouhání, podle něhož se hanobení islámu trestá doživotním vězením nebo smrtí. Zardárí vyzval občanskou společnost, politické strany a islámské učence, aby o této otázce vážně uvažovali. Ale vypadá to, že jeho slova nemají odezvu, protože pákistánská vláda rozhodně nechce jít proti islámským stranám.

Britský premiér David Cameron nedávno řekl, že bude tento problém řešit s pákistánskou vládou. Výzvu vydala i Federace pákistánských asociací v Itálii. Její předseda Adan Farhaj Bakhsh požádal italskou vládu, aby zasáhla „a vyzvala pákistánskou vládu k zrušení zákona o rouhání“. Tento protest byl zahájen díky návrhu, který jednomyslně schválila regionální rada italského regionu Marche. V návrhu se uvádí, že „85 % případů obvinění z rouhání je falešných“ a zmiňují se případy křesťanů Sawana Masiha a Asii Bibi: „Každý stát by měl pozvednout hlas proti těmto nespravedlnostem a požádat pákistánskou vládu o propuštění vězněných nevinných lidí a zrušení nespravedlivého zákona, který dusí podstatu svobody.“ Ale zdá se, že pákistánští politici a společnost výzvám z domova i ze zahraničí odolávají.


Další články



Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.