Odborník na rodinné právo: Tolerance je nutná i pro heterosexualitu

31.05.2014, Kathnet


Tolerance podle názoru odborníka Wolfganga Mazala nesmí mít „jepičí život“ a musí i nadále růst, ale její požadavky „pochopitelně neplatí jen pro životní styl, který předvádí Conchita Wurst“: V rozhovoru pro Kathpress to řekl profesor sociálního a pracovního práva na vídeňské univerzitě, který stojí v čele rakouského institutu pro výzkum rodiny.**

Podle Mazala má Církev dostatečný prostor pro tolerantní šíření jiných způsobů života. Není nutné, aby se vzdávala svých ideálů, ale musí je sdělovat nově.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Nadšení z vítězství v pěvecké soutěži by nemělo mít za následek, že budou lidé, kteří se vyslovují pro heterosexuální způsob života nebo zdůrazňují jednoznačnou pohlavní identitu, diskreditováni jako „zpátečničtí a ex definitione netolerantní“, varoval Mazal. Je také naopak možné zdůrazňovat obohacení života, které plyne z akceptace a věrné heterosexuality, a neznevažovat přitom jiné způsoby života.

Tento odborník na rodinu připomíná katolické církvi: Základním Ježíšovým poselstvím a také výchozím bodem evropského pojetí tolerance je „přijímání lidí bez ohledu na jejich životní styl“. Církev by bez problémů mohla být vzhledem k „velké šíři věroučných a teologických prohlášení“ tolerantní k ostatním způsobům života, domnívá se Mazal. Může také „vydávat prohlášení, která budou v obecné populaci vnímána pozitivně“, aniž by opustila nebo relativizovala svůj ideál.

Poté Mazal poukázal na to, co je pro Církev polem obzvláštního napětí: Musí se snažit chápat člověka v jeho životní situaci, ale zároveň také ukazovat na to, co považuje za nezbytné pro šťastný život. Výzvou pro Církev tedy je zvěstovat příležitosti, které tento ideál nabízí, ale společně s uznáním, že není vždy možné jej dosáhnout a žít podle něj. „Zdůrazňovat pozitivní stránky je určitě lepší než odsuzovat negativní,“ řekl Mazal.

Výslovně uvedl několik možných pozitivních bodů. Podle něj k této myšlence patří i to, „že se dva lidé navzájem přijímají bez jakýchkoli dalších podmínek“. Slůvko „ano“ může „zprostředkovat jinak nepoznatelný pocit bezpečí závazného svazku a zároveň vyžaduje chovat se tak, aby se tento svazek nestal nesnesitelným“. Tento slib společně se rozvíjet i v obdobích životních změn, které nutně nastanou, partnery posiluje, aby dokázali čelit neplánovaným situacím.

Pozitivně lze hovořit také o upřímnosti a věrnosti. Koneckonců, nikdo si nepřeje být klamán, řekl Mazal. „Církev by šířila důležitou zvěst, kdyby ve společnosti, v níž jsou mezilidské vztahy charakterizované dočasností, zdůrazňovala hodnotu věrnosti.“ Přijetí a věrnost by dále nabízely ideální podmínky pro to, „aby se zdůraznil rozvoj vlastní sexuality v rámci heterosexuální orientace“. Problémy v rodinném životě lze pozitivně řešit „právě součinností muže a ženy díky jejich různorodosti“.


Další články



Je Česká televize dezinformační médium?

09.10.2026, RC Monitor 18/2026

„V Praze se dnes demonstrovalo proti potratům, ale taky za práva žen,“ řekl v hlavních večerních zprávách České televize hned na úvod Michal Kubal v den, kdy proběhl pochod pro život 2026. Šlo by to nazvat dezinformací? Co je dezinformace? „Dezinformace je záměrně nepravdivá nebo zavádějící informace, která se šíří s cílem oklamat lidi a ovlivnit jejich názory či chování.“ Její původce – dezinformátor – ví, že jeho informace je nepravdivá a šíří ji se zlovolným záměrem.

O přímluvě svatých, jejich patronátu a hranicích lidové zbožnosti

12.11.2026, RC Monitor 21/2026

Když ztratíme klíče, obracíme se ke svatému Antonínovi. Při nemocech krku vzýváme svatého Blažeje, hasiči mají svého patrona ve svatém Floriánovi a kněží ve svatém Janu Marii Vianneyovi. Katolická tradice zná patrony jednotlivých profesí, měst, zemí, nemocí i nejrůznějších životních situací. Mají ale svatí v nebi skutečně rozdělené kompetence? A má vůbec smysl obracet se na konkrétního světce s konkrétní prosbou?

Nový kurz: Biblické a teologické základy duchovního osvobozování

30.09.2026, KTF UK

Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy nabízí v rámci celoživotního vzdělávání v nadcházejícím zimním semestru kurz Biblické a teologické základy duchovního osvobozování, který povede doc. Jaroslav Brož. Kurz se věnuje biblickým a teologickým základům problematiky duchovního osvobozování v kontextu křesťanské víry.

Chléb se nesmí stát rukojmím. Papež Lev XIV. prosí o modlitbu před operací plic

13.10.2026, Vatican News

Papež Lev XIV. se po nedělní modlitbě Anděl Páně 11. října 2026 obrátil na poutníky na Svatopetrském náměstí se dvěma naléhavými tématy. Tím prvním byla válka na Ukrajině a její dopad na nejchudší obyvatele světa. Římský biskup připomněl, že konflikt nezasahuje jen ty, kdo žijí v jeho bezprostřední blízkosti, ale také lidi závislé na dodávkách obilí, pro něž se každodenní chléb stal předmětem vyjednávání. Vyzval proto všechny zúčastněné strany, aby zajistily bezpečnou plavbu Černým mořem pro obilní transporty. „Každodenní chléb milionů lidí se nesmí stát válečným rukojmím,“ zdůraznil papež. Na náměstí přitom přivítal poutníky z mukačevské řeckokatolické eparchie, tedy z regionu, který dopady války pociťuje přímo.

Václavova moudrost evangelia

09.11.2026, RC Monitor 20/2026

I letos jsme putovali do Staré Boleslavi, abychom se obnovili Václavovým svědectvím Kristu. Mučednická smrt přece není v křesťanském pohledu nic jiného než svědectví života. Mučedník Václav na konci svého života řekl, že si života nesmírně váží, a proto je ochoten dát ho jako vysokou cenu pro Krista. Svatý Václav je jeden z prvních mučedníků naší země a našeho národa a je právem označován jako dědic české země.

O hladu a halucinacích: jak fáze hladovění popisují upadající Západ

06.11.2026, Community in Mission

Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.