05.07.2014, Fides
Právní bitva – která také získala symbolický význam boje za práva menšin a znevýhodněných a roznítila náboženské napětí –, začala v roce 2009 odvoláním, které podal list „Herald“ poté, co mu ministerstvo vnitra uložilo tento zákaz. U soudu první instance na konci roku 2009 katolíci spor vyhráli. Odvolací soud však v říjnu 2013 rozsudek zrušil. Nyní federální soud složený ze sedmi soudců zamítl poslední možnost na zvrácení rozsudku v poměru hlasů 4:3.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Jak zjistila agentura Fides, budou právníci katolické církve zvažovat, zda požádají o přezkum rozhodnutí. P. Lawrence Andrew, redaktor týdeníku „Herald“, řekl, že je „zklamán a je mu líto, že rozsudek porušuje základní práva menšin“.
Mons. Paul Tan, biskup z Malaccy-Johoru a předseda malajsijské biskupské konference, řekl lakonicky: „Soudci nebyli nestranní.“ Ale podotkl: „Rozsudek se vztahuje výlučně na Herald. Takže to neznamená, že ostatní nemuslimové nemohou používat slovo Alláh. Například sikhové je ve svých písmech používají, stejně tak domorodci v Sabahu a Sarawaku. Jak křesťanští představitelé v roce 1990 slavnostně vyhlásili v Kuchingu, bez ohledu na rozhodnutí vlády nebo soudu budou křesťané při bohoslužbách i nadále používat slovo Alláh.“
P. Paul Cheong OFM Cap, kněz a duchovní pastýř v Kuala Lumpur, řekl agentuře Fides: „Je to jednoznačně politické rozhodnutí. Nezakládá se na faktech ani na právu ani na historii. Ospravedlňují jej čistě politické důvody. Je to velmi smutné... a vůči nám nespravedlivé. A my,“ uzavřel, „budeme i nadále při bohoslužbách používat slovo „Alláh“. Dokonce i věřící v Sabahu a Sarawaku tak budou činit.
Herald nemůže toto slovo používat. Jistě, islámští radikálové chtějí dosáhnout zákazu pro křesťany na celostátní úrovni, a to je absurdní: Myslíme si, že křesťané používají slovo „Alláh“ ve všech ostatních islámských zemích na světě.“
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.