02.07.2014, CNA
Clayton, v Anglii narozený umělec a učitel výtvarného umění na Thomas More College of Liberal Arts v New Hampshire, řekl 19. června agentuře CNA, že krása umění může pomoci „otevřít srdce lidí, aby byli nakloněni přijetí Božího slova, když je jim zvěstováno“.
Umění může utvářet katolickou kulturu prostřednictvím „transformace nás všech, aby veškerá naše činnost byla vedena Boží láskou. Tímto způsobem se celá kultura může stát krásnou.“
Fareyová, jež řídí School of Annunciation v anglickém Devonu, rovněž zdůrazňuje význam umění při evangelizaci.
„Sakrální umění přitahuje. A přitahuje ještě stokrát víc, když můžeme divákům vysvětlit, jak mají tato umělecká díla pro sebe ,číst‘,“ řekla Fareyová.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Poznamenala, že katechismus popisuje sakrální umění jako „svědectví pravdě“, které utváří katolickou křesťanskou kulturu „pravdivosti a upřímnosti“. Benedikt XVI. řekl, že krása „bude primární cestou pro novou evangelizaci ve třetím tisíciletí“, uvedla Fareyová, která jako expert pomáhá biskupské synodě a vydala několik knih.
Seminář Claytona a Fareyové v Kansas City je určen jak umělcům, tak i laické veřejnosti; poplatek 250 dolarů pokrývá i stravování a ubytování. Clayton, který také vytváří webové stránky „The Way of Beauty (Cesta krásy), řekl, že krásné sakrální umění „hluboce ovlivňuje“ katolické bohoslužby.
Když je umění spojeno s liturgií, stává se „viditelným projevem Boží slávy, která ovlivňuje všechno ostatní umění“. Jako příklad zmínil barokní umění 16. století, které se zrodilo z protireformace. Zatímco toto umění bylo původně svým charakterem náboženské, světské umění brzy odráželo stejný styl.
Umělecké portréty, krajinomalby a zátiší brzy přijaly stejný styl, jaký byl používán ve scénách ukřižování namalovaných španělským umělcem Diegem Velazquezem.
Fareyová spatřuje rozdíl mezi sakrálním uměním, které je určeno především pro liturgii, a náboženským uměním, které je určeno pro vzdělávání či úkony zbožnosti.
„Umění, které je určeno výslovně na podporu nebo povzbuzení k modlitbě, uctívání a adoraci, nikoli umění jako takového, ale eucharistického Krista, musí mít svůj vlastní, specifický charakter.“
Účastníci nadcházejícího víkendového programu se dozvědí, jak „číst“ umělecká díla z pohledu víry.
„Nejlepší sakrální umění v křesťanské tradici zobrazuje celou katolickou kulturu, v níž byla tato díla vytvořena,“ řekla Fareyová.
Program má za cíl pomoci účastníkům „získat barvitou zkušenost víry, která může mít trvale hluboký vliv na jejich paměť a představivost“.
Clayton povede 14.–18. července v Savior Pastoral Center také kurz ikonomalby. Cenu kurzu 595 dolarů pokrývá i ubytování, jídlo a vše potřebné k výuce.
Kurz bude zaměřen na západní gotický styl umění, který se nachází v iluminovaných rukopisech, jako je Westminsterský žaltář.
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.