11.07.2014, Radio Vaticana
„Tato rezoluce je v dokonalé shodě s prohlášením Všeobecné deklarace práv člověka z roku 1948, která byla přijata na obranu rodiny před totalitními státy a totalitarismem a je přejata také Evropskou úmluvou o lidských, sociálních a občanských právech z roku 1966 a všemi mezinárodními deklaracemi. To stojí za zamyšlení, protože Evropa, která je kolébkou lidských práv, nyní hlasovala proti lidským právům formulovaným nejslavnější deklarací světových dějin.“
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Během nesnadného schvalovacího procesu se některým státům nepodařilo do rezoluce zařadit formulaci připouštějící různé druhy rodiny. Profesor Cardia k tomu poznamenává:
„Když se tyto státy pokusily prosadit tuto širší formulaci rodiny, popřely jeden ze základních principů individualismu. Co říká individualistická kultura? Říká: Nechte nás tvořit i další typy rodiny; my nerušíme tradiční rodinu, jde nám o něco jiného; chceme jen stvrdit také jiná práva. Skutečnost je pak ale odlišná, opačná, protože se hlasuje proti právům přirozené rodiny. Znamená to, že když se reklamují práva jiných typů rodiny, jsou podkopávána a negována práva přirozené rodiny. Toto je slabé místo, před kterým není úniku, protože je to střet na světové úrovni. Nikdo nepopírá, že je třeba stvrdit práva jiných sociálních formací, ale nesmí to vést k negaci práv rodiny, kterou je ošklivé nazvat tradiční, protože rodina je přirozená.“
Rezoluce nezavazuje členské státy k žádným právním krokům, ale otevírá kulatý stůl, na kterém se při dalším zasedání bude diskutovat o způsobech ochrany rodiny. Rezoluci schválenou Radou OSN pro lidská práva komentuje stálý pozorovatel Svatého stolce u tohoto úřadu OSN, arcibiskup Silvano Tomasi:
„V křesťanské tradici a sociálním učení Církve je manželství a rodina v souladu s přirozeným zákonem. Rodina je přirozeně spatřována ve stabilní jednotě muže a ženy kvůli dětem. Stojíme na kulturní křižovatce. Na jedné straně máme chápání rodiny, která může fungovat jako jednotka, a na druhé je důraz kladen pouze na jednotlivce. Zatímco tedy máme být vnímaví a zejména stát má být vnímavý vůči všem situacím, které nastávají v rodinném kontextu, je třeba prohlásit, což činí zmíněná rezoluce, která byla schválena 26. zasedáním Rady OSN pro lidská práva, že pro společnost a zejména dobro dětí, ale i všech členů rodiny je důležitá rodina jako vitální jednotka společnosti.“
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.