Rozhovor o situaci iráckých křesťanů

05.07.2003, Zenit


Křesťané v Iráku jsou po válce vystaveni vyššímu tlaku

Maria Angela Siebrechtová, která v rámci organizace Pomoc církvi v nouzi pečuje o podporu duchovenstvu a je tč. na návštěvě v Brazílii, poskytla interview agentuře Zenit.

Z: Jaká je situace křesťanů v Iráku?

S: **Tisíce křesťanských rodin nemá už po celé měsíce žádné zdroje příjmů. Mnoho vládních úřadů, obchodů a skladů bylo zničeno. Lidé zůstali bez práce, muslimové i křesťané. Situace je velmi nesnadná pro všechny. V Iráku panuje anarchie a chaos. Je naléhavě třeba udělat vše, co je možné, k obnovení normálního života.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Situace křesťanů je obtížná zejména na jihu země. Například v Basře jsou křesťané vystaveni různým tlakům ze strany šíitských muslimů. Ti tvoří většinu a chtějí mít moc. To můžete vidět už když jdete ulicemi. Obrazy Saddáma Husajna jsou nahrazeny obrazy šíitských vůdců.**

Z: Jaké účinky má tento tlak ze strany šíitů na život křesťanské menšiny v Iráku?

S: Sama jsem viděla, jak se křesťanské ženy kvůli vlastní bezpečnosti zahalují od hlavy k patě, když vycházejí na ulici. Jinak by mohly být napadány nebo uráženy. Taková je skutečnost v Basře. Neviděli jsme to v Bagdádu nebo na severu, v Mosulu. Tam je situace lepší. Šíité jsou silnější na jihu, a proto se snaží vyvíjet nátlak.

Z: Jsou demonstrace síly fundamentalistů pokusem prosadit radikální islamismus?

S: To je těžko říct. Nikdo z lidí, s nimiž jsem hovořila - nuncius, biskupové, kněží - nám nedokázala říct, co by se mohlo stát. Všichni doufají, že nynější situace neposlouží k posílení muslimského fundamentalismu. Ale nikdo takovou možnost nemůže vyloučit, zejména na jihu.

Z: Je zahalování tváře žen z obavy před napadáním symptomem růstu muslimského fundamentalismu živeného mocenským vakuem?

S: To nemůžeme říct. Okupační síly nemůžou být všude. Hlavní starostí nyní není bezpečnost křesťanů, ale bezpečnost každého. I v Bagdádu se studenti, zvláště mladé ženy, bojí vrátit se na univerzitu, bez ohledu na to, jsou-li muslimy nebo křesťany. Lidé nevědí, co je čeká za rohem.

Z: Jaké budoucnost čeká křesťany?

S: Těch nemnoho křesťanů, kteří zůstali v Iráku, je v pokušení odejít ze země. V jistém smyslu jsou k emigraci nuceni. Cítí, že v novém Iráku nebudou moci hrát žádnou roli. Při úvahách o budoucnosti se mluví o šíitech, o sunnitských muslimech, o Kurdech, ale ani zmínky o křesťanech. Je pravda, že jsou jen menšinou, ale mají právo v zemi zůstat stejně jako všichni ostatní.

V dané chvíli mají lidé dojem, že se všechno hroutí. Útoků proti americkým silám přibývá. Obávám se, že situace v Iráku bude rostoucí měrou kritická.

Z angličtiny přeložil Dr.Václav Frei

Sao Paulo, 4.7.2003


Další články



Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.