Každý může umírat bez bolesti

03.12.2014, Kathnet

Předseda Sdružení poskytovatelů hospicové péče Hardinghaus vyzývá k prevenci sebevražd namísto nabízení eutanazie. Varuje také před finančními argumenty pro usnadnění asistované sebevraždy.


Osnabrücký lékař Winfried Hardinghaus doufá, že bude zákonem zakázán jakýkoli druh organizované asistované sebevraždy. Kromě toho je nutno zabránit tomu, aby se asistence při sebevraždě „stala běžným, normálním nebo obvyklým lékařským opatřením“, řekl Hardinghaus listu Tagespost ve Würzburgu. Předseda německého Svazu poskytovatelů hospicové a paliativní péče (DHPV) se tak vyjádřil s ohledem na „diskusi“ na toto téma, která probíhala ve čtvrtek ve Spolkovém sněmu. Vyzval rovněž k zákazu reklamy na asistovanou sebevraždu.

„Dnes lze nechat každého bez velkých nákladů bezbolestně a důstojně zemřít,“ zdůraznil Hardinghaus. Život s bolestí také není nutně nedůstojný. Důstojnost se v současné debatě až příliš často zaměňuje se samostatností. Je nutné vytvořit společenskou kulturu „hodnocení života i v podmínkách péče, těžkého onemocnění a demence“. K tomu je třeba, aby paliativní péče byla běžně dostupná v nemocnicích, domovech s pečovatelskou službou i domácnostech.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Lékař poukázal na celkový pokles počtu sebevražd v Německu. Zcela opačný trend však jasně panuje mezi starými lidmi. „Téměř vždy je důvodem strach z bolesti, tělesného utrpení, osamělosti nebo z toho, že budou na obtíž,“ řekl Hardinghaus. Právě zde musí začít prevence sebevražd.

Hardinghaus také varoval před finančními argumenty pro usnadnění asistované sebevraždy. „Od této motivace, jež by ulevila systému zdravotní péče, nejsme tak daleko,“ uvedl. Ve Švýcarsku akademie věd odůvodňuje eutanazii již i demografickým vývojem. Také náklady na zdravotní péči o seniory se neúměrně zvýšily.

Minulý týden předseda Německé společnosti pro paliativní medicínu (DGP) Lukas Radbruch vysvětlil, že „již neexistuje situace, v níž by nemohla být nabídnuta paliativní medicína“.

V naprosté většině případů vážně nemocných pacientů lze jednoduchými paliativními strategiemi dalekosáhle mírnit nepříjemné příznaky, jako je bolest, dušnost, nevolnost nebo strach či psychosociální obtíže. Dokonce i v mezních situacích jsou k dispozici takovéto možnosti. „Pro zbývající velice malý počet pacientů, kde nelze dosáhnout dostatečného zmírnění symptomů, zůstává jako možnost použití paliativních utišujících prostředků, aby se zmírnilo nesnesitelné utrpení,“ řekl lékař a vědec. Podávání léků pod dohledem má za cíl snížit nebo odstranit uvědomování si symptomů, aby se zmírnily obtíže působící nesnesitelné utrpení, které nelze zvládnout jinými prostředky. „Toto je třeba zvažovat teprve poté, co selžou všechna ostatní terapeutická opatření.“



Další články



Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.