03.12.2014, Kathnet
„Dnes lze nechat každého bez velkých nákladů bezbolestně a důstojně zemřít,“ zdůraznil Hardinghaus. Život s bolestí také není nutně nedůstojný. Důstojnost se v současné debatě až příliš často zaměňuje se samostatností. Je nutné vytvořit společenskou kulturu „hodnocení života i v podmínkách péče, těžkého onemocnění a demence“. K tomu je třeba, aby paliativní péče byla běžně dostupná v nemocnicích, domovech s pečovatelskou službou i domácnostech.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Lékař poukázal na celkový pokles počtu sebevražd v Německu. Zcela opačný trend však jasně panuje mezi starými lidmi. „Téměř vždy je důvodem strach z bolesti, tělesného utrpení, osamělosti nebo z toho, že budou na obtíž,“ řekl Hardinghaus. Právě zde musí začít prevence sebevražd.
Hardinghaus také varoval před finančními argumenty pro usnadnění asistované sebevraždy. „Od této motivace, jež by ulevila systému zdravotní péče, nejsme tak daleko,“ uvedl. Ve Švýcarsku akademie věd odůvodňuje eutanazii již i demografickým vývojem. Také náklady na zdravotní péči o seniory se neúměrně zvýšily.
Minulý týden předseda Německé společnosti pro paliativní medicínu (DGP) Lukas Radbruch vysvětlil, že „již neexistuje situace, v níž by nemohla být nabídnuta paliativní medicína“.
V naprosté většině případů vážně nemocných pacientů lze jednoduchými paliativními strategiemi dalekosáhle mírnit nepříjemné příznaky, jako je bolest, dušnost, nevolnost nebo strach či psychosociální obtíže. Dokonce i v mezních situacích jsou k dispozici takovéto možnosti. „Pro zbývající velice malý počet pacientů, kde nelze dosáhnout dostatečného zmírnění symptomů, zůstává jako možnost použití paliativních utišujících prostředků, aby se zmírnilo nesnesitelné utrpení,“ řekl lékař a vědec. Podávání léků pod dohledem má za cíl snížit nebo odstranit uvědomování si symptomů, aby se zmírnily obtíže působící nesnesitelné utrpení, které nelze zvládnout jinými prostředky. „Toto je třeba zvažovat teprve poté, co selžou všechna ostatní terapeutická opatření.“
05.06.2026, RC Monitor 9/2026
Začněme pěkně od Adama. Bůh nestvořil člověka jako samotáře, ale jako tvora vstupujícího do vztahu. Vztah k Bohu a vztah k druhým lidem nejsou něčím navíc, kratochvílí či nadstavbou, ale právě v nich se odehrává drama lidského života. Čemu a jak mám věřit? Jak se mám zachovat k druhým?
03.06.2026, RC Monitor 10/2026
Známá katechetická anekdotická otázka zní: „Proč při nedělní mši sv. následuje po kázání krédo?“ Odpověď říká: „Abychom vyznali víru, kterou jsme během homilie ztratili.“ Církev nicméně zařadila do slavnostní mešní liturgie toto společné vyznání víry z hlubších důvodů.
01.06.2026, RC Monitor 10/2026
Náš Pán dává příklad otcům diecézí, farností a rodin. Letošní Velikonoce byly prvními s naším novým papežem Lvem XIV. Velmi mě proto zajímalo, jak je papež pojme. Zvláště mne zajímala liturgie Zeleného čtvrtku. Zaujalo mne, že papež Lev umyl nohy dvanácti kněžím své diecéze. Jedenáct z nich byli novokněží, které loni vysvětil, dvanáctým byl spirituál budoucích kněží v Pontifikálním římském semináři.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.