03.12.2014, Kathnet
„Dnes lze nechat každého bez velkých nákladů bezbolestně a důstojně zemřít,“ zdůraznil Hardinghaus. Život s bolestí také není nutně nedůstojný. Důstojnost se v současné debatě až příliš často zaměňuje se samostatností. Je nutné vytvořit společenskou kulturu „hodnocení života i v podmínkách péče, těžkého onemocnění a demence“. K tomu je třeba, aby paliativní péče byla běžně dostupná v nemocnicích, domovech s pečovatelskou službou i domácnostech.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Lékař poukázal na celkový pokles počtu sebevražd v Německu. Zcela opačný trend však jasně panuje mezi starými lidmi. „Téměř vždy je důvodem strach z bolesti, tělesného utrpení, osamělosti nebo z toho, že budou na obtíž,“ řekl Hardinghaus. Právě zde musí začít prevence sebevražd.
Hardinghaus také varoval před finančními argumenty pro usnadnění asistované sebevraždy. „Od této motivace, jež by ulevila systému zdravotní péče, nejsme tak daleko,“ uvedl. Ve Švýcarsku akademie věd odůvodňuje eutanazii již i demografickým vývojem. Také náklady na zdravotní péči o seniory se neúměrně zvýšily.
Minulý týden předseda Německé společnosti pro paliativní medicínu (DGP) Lukas Radbruch vysvětlil, že „již neexistuje situace, v níž by nemohla být nabídnuta paliativní medicína“.
V naprosté většině případů vážně nemocných pacientů lze jednoduchými paliativními strategiemi dalekosáhle mírnit nepříjemné příznaky, jako je bolest, dušnost, nevolnost nebo strach či psychosociální obtíže. Dokonce i v mezních situacích jsou k dispozici takovéto možnosti. „Pro zbývající velice malý počet pacientů, kde nelze dosáhnout dostatečného zmírnění symptomů, zůstává jako možnost použití paliativních utišujících prostředků, aby se zmírnilo nesnesitelné utrpení,“ řekl lékař a vědec. Podávání léků pod dohledem má za cíl snížit nebo odstranit uvědomování si symptomů, aby se zmírnily obtíže působící nesnesitelné utrpení, které nelze zvládnout jinými prostředky. „Toto je třeba zvažovat teprve poté, co selžou všechna ostatní terapeutická opatření.“
01.10.2026, RC Monitor 18/2026
Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.
25.09.2026, RC Monitor 17/2026
Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.
23.09.2026, RC Monitor 17/2026
Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.