2014 – mexický annus horribilis

Zemí, kde násilně zabili nejvíce kněží a seminaristů, není Pákistán nebo Saúdská Arábie ani Irák nebo Nigérie, jež se potýká se sektářskými milicemi. Je to Mexiko, kde žije více než 100 milionů pokřtěných katolíků.

Celoroční údaje o zabitých pastoračních pracovnících, které na konci prosince zveřejňuje tisková agentura Fides, popírají svými čísly některá zneužívaná klišé mainstreamových médií o násilí, kterým trpí křesťané v různých částech světa.

Tato agentura, která je součástí Papežských misijních děl, hlásí, že v roce 2014 bylo na celém světě zabito 26 pastoračních pracovníků, o tři více než v roce 2013. Na seznamu pastoračních pracovníků, kteří zemřeli násilnou smrtí, je 17 kněží, 1 řeholník, 6 řeholnic, 1 bohoslovec a 1 laik.

Ve smutném žebříčku obětí sestaveném podle kontinentů byl již šestý rok po sobě zabit nejvyšší počet katolických pastoračních pracovníků v Latinské Americe (čtrnáct). Následuje Afrika (sedm), Asie a Oceánie (po dvou) a Evropa (jeden). V přehledu jednotlivých zemí po Mexiku, kde byli zabiti čtyři kněží a jeden bohoslovec, následuje Venezuela a Burundi, kde v obou zemřely tři oběti. Většina zemřela jako oběti pokusu o loupež nebo krádež a byli napadeni s mimořádnou brutalitou.

„Nikdo z nich,“ zdůrazňuje Fides, „nečinil žádná nápadná gesta nebo akce“, ale žili pokorně ve svém poslání dosvědčovat Krista a jeho evangelium, často ve složitých nebo velmi těžkých podmínkách. „Někteří byli zabiti právě těmi lidmi, kterým pomáhali. Jiní otevřeli své dveře lidem prosícím o pomoc a byli napadeni.“

Ponechme stranou chladné statistiky. Agentura Fides nabízí krátký lidský a křesťanský příběh o všech obětech na seznamu. Zpráva agentury Fides poskytuje výmluvné detaily o skryté, všední kráse těchto ztracených životů. Tito lidé každý den sloužili svým bratřím a Kristově lásce. Jedná se o příběhy, jako je například ten Lazzara Longobardiho, faráře ze Sibari, který je jediným pastoračním pracovníkem zabitým v Evropě. Byl zabit jedním z tisíců přistěhovalců, kterým svou prací pomáhal. Vrahem byl mladý muž, kterému kněz slovně vyčinil za to, že „ukradl peníze i z kostelní pokladničky, ale neudal ho policii v naději, že se mladík napraví.“

Agentura Fides také připomíná příběh nizozemského jezuity Franse van der Lugta, který žil ve zničeném syrském městě Homs a nechtěl opustit svůj domov v oblasti ovládané protiasadovskými povstalci a obklíčené pravidelnou armádou. Jezuita, který byl zabit za nejasných okolností neznámými ozbrojenci, v osmdesátých letech vybudoval na okraji města duchovní centrum, kde bylo ubytováno 40 mladých mentálně postižených lidí z okolních vesnic.

Z pastoračních pracovníků, kteří byli zabiti v Africe, je třeba připomenout tři xaveriánské řeholnice – sestru Luciu Pulici, sestru Olgu Raschietti a sestru Bernadettu Bogian – které trávily svůj život ve službě obyvatelům Burundi. V září je zabil mladík, který je obvinil z toho, že žijí v klášteře postaveném na pozemku patřícím jeho rodině.

Na konci seznamu svědků lásky a víry zavražděných v roce 2014, sestaveném v chronologickém pořadí, nalezneme mexického kněze Gregoria Lopeze Grosotietu. Byl unesen ze svého pokoje v semináři v Ciudad Altamirano a na Štědrý den nalezen zavražděný v Colonia Juárez, v oblasti Tierra Caliente, která je známá násilnickými zločineckými gangy obchodníků s drogami.

Zpráva agentury Fides pamatuje také na pastorační pracovníky, kteří nebyli zabiti lidmi, ale „virem Ebola, jenž si vyžádal oběti v západní Africe“. Zpráva také vyjadřuje trvalé obavy o „ostatní pastorační pracovníky, kteří zmizeli nebo byli uneseni a jejichž osud stále není znám“. Například tři konžští kněží asumpcionisté, kteří byli uneseni v severním Kivu v říjnu 2012, nebo římský jezuita Paolo Dall’Oglio, který byl unesen v Sýrii v červenci roku 2013, a otec Alexis Prem Kumar, unesený vloni 2. června v afghánském Heratu.