16.01.2015, CNA
„Při pastorační práci jasně vidíme, jak moc většina národa trpí,“ řekl kněz.
Miliony lidí opouštějí Zimbabwe, usídlují se v Botswaně, Mosambiku, Zambii a Jižní Africe nebo začínají nový život v USA či Evropě. Lidé už nemají důvěru v místní měnu, zimbabwský dolar, takže ti, kdo si to mohou dovolit, používají americké dolary, euro, britské libry nebo jihoafrické randy.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
„Mnozí nemají k živobytí ani dolar na den. A když kněží hovoří o rozsáhlém bezpráví, jsou ohrožováni nebo dokonce fyzicky napadáni,“ dodal.
Neduhy zimbabwské ekonomiky jsou obzvláště patrné v diecézi Chinhoy, která zabírá rozsáhlé, převážně venkovské území: doly byly uzavřeny a kdysi prosperující farmy byly vyvlastněny a převzaty stoupenci vládnoucí strany. Většina půdy leží ladem.
Kněz neočekává rychlé politické změny – věří, že před každou skutečnou transformací musí nejprve dojít ke změně mentality. Klade velký důraz na namáhavou každodenní pastorační práci, kterou vykonává 48 kněží v 19 farnostech diecéze.
Místní církev však má omezenou kapacitu. Vzdálenosti jsou obrovské a spolehlivé dopravní prostředky, například automobily, často nejsou k dispozici.
„Naše diecéze je závislá na pomoci“ od katolických organizací v zahraničí, řekl; „naši kněží skutečně strádají – nemohou si žádným způsobem vydělávat na živobytí.“ A lidé nemohou Církvi pomáhat, protože sami zápasí o základní životní potřeby.
Diecéze je vděčná za podporu ze zahraničí. Z ní se zajišťuje živobytí jejích kněží a tedy pokračování pastorační péče ve venkovských oblastech. P. Mukaro na závěr řekl: „Naše práce je založena výhradně na evangeliu a my bráníme jeho hodnoty. Pokud bychom přijímali příspěvky od politiků, podkopalo by to naši pastorační péči, protože bychom pak museli hájit jejich činy.“
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.