Největším nepřítelem Církve v Zimbabwe je chudoba

16.01.2015, CNA

„Záleží jim jen na vlivu a moci, nikoli na zemi samotné nebo na skutečnosti, že ekonomika je v troskách a lidé nevědí, jak přežít z jednoho dne na druhý,“ řekl v nedávném rozhovoru s mezinárodní katolickou charitativní organizací Pomoc církvi v nouzi otec Felix Tachiona Mukaro.


P. Mukaro byl vysvěcen v roce 2007 a nyní působí jako rozvojový expert v diecézi Chinhoyi na severu země. Denně se setkává s důkazy politické stagnace a pokračujícího boje o následnictví po Robertu Mugabem, který vládne v zemi železnou rukou.

„Při pastorační práci jasně vidíme, jak moc většina národa trpí,“ řekl kněz.

Miliony lidí opouštějí Zimbabwe, usídlují se v Botswaně, Mosambiku, Zambii a Jižní Africe nebo začínají nový život v USA či Evropě. Lidé už nemají důvěru v místní měnu, zimbabwský dolar, takže ti, kdo si to mohou dovolit, používají americké dolary, euro, britské libry nebo jihoafrické randy.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Mnozí Zimbabwané žijící v zahraničí posílají peníze domů. Nicméně, „každý nemá to štěstí, aby měl rodinu žijící v zahraničí, která by mu pomáhala,“ zdůraznil otec Mukaro.

„Mnozí nemají k živobytí ani dolar na den. A když kněží hovoří o rozsáhlém bezpráví, jsou ohrožováni nebo dokonce fyzicky napadáni,“ dodal.

Neduhy zimbabwské ekonomiky jsou obzvláště patrné v diecézi Chinhoy, která zabírá rozsáhlé, převážně venkovské území: doly byly uzavřeny a kdysi prosperující farmy byly vyvlastněny a převzaty stoupenci vládnoucí strany. Většina půdy leží ladem.

Kněz neočekává rychlé politické změny – věří, že před každou skutečnou transformací musí nejprve dojít ke změně mentality. Klade velký důraz na namáhavou každodenní pastorační práci, kterou vykonává 48 kněží v 19 farnostech diecéze.

Místní církev však má omezenou kapacitu. Vzdálenosti jsou obrovské a spolehlivé dopravní prostředky, například automobily, často nejsou k dispozici.

„Naše diecéze je závislá na pomoci“ od katolických organizací v zahraničí, řekl; „naši kněží skutečně strádají – nemohou si žádným způsobem vydělávat na živobytí.“ A lidé nemohou Církvi pomáhat, protože sami zápasí o základní životní potřeby.

Diecéze je vděčná za podporu ze zahraničí. Z ní se zajišťuje živobytí jejích kněží a tedy pokračování pastorační péče ve venkovských oblastech. P. Mukaro na závěr řekl: „Naše práce je založena výhradně na evangeliu a my bráníme jeho hodnoty. Pokud bychom přijímali příspěvky od politiků, podkopalo by to naši pastorační péči, protože bychom pak museli hájit jejich činy.“


Další články



Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.