01.03.2015, Kathnet
Přirozený zákon je, jak prohlásil Benedikt XVI., „zdroj, ze kterého společně se základními právy pramení i morální přikázání, jejichž dodržování je závazné“. Představa zákona, který je zapsán v přirozenosti člověka a z něhož musí vycházet zákonodárství pozitivního práva, sahá až do dob starověkých Řeků a byla zdokonalována především stoiky. Přirozenost člověka – jeho bytí – je uspořádána tak, aby rozum dokázal spatřovat zákon v rozpoznání toho, co je rozhodující pro lidské jednání, jež je rozumem posuzováno.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Tento „přirozený zákon“ – lex naturalis či nepsaný zákon – vyjadřuje přirozenost člověka, není ničím dodatečným, ale patří k jeho podstatě.
Jak Joseph kardinál Ratzinger vysvětlil 19. ledna 2004 na setkání Bavorské katolické akademie v diskusi s filozofem Jürgenem Habermasem, přirozený zákon zůstal zejména v katolické církvi „argumentační figurou, pomocí které se v rozhovorech se sekulární společností a dalšími náboženskými společnostmi apeluje na společný rozum a hledají se základy pro pochopení etických principů práva v sekulární pluralitní společnosti“. Ratzinger však také zdůraznil, že se tento nástroj „bohužel otupil“, protože pokud tato myšlenka přirozeného práva předpokládá pojem přirozenosti, „v němž společně působí přirozenost a rozum, pak je samotná přirozenost rozumná“. Tento pohled na přirozenost, vysvětlil kardinál, „utrpěl velké škody s vítězstvím evoluční teorie“.
Znovu naostřit nástroj přirozeného práva patřilo k největším touhám papeže Benedikta XVI., a to v neposlední řadě z hlediska státní legislativy: hlavním měřítkem a základem práce politika nesmí být podle papeže úspěch a už vůbec ne hmotný zisk. Základním úkolem politika zůstává sloužit právu a vzdorovat vládě bezpráví. Benedikt XVI. velice dobře chápal, že v historické hodině, kdy člověku připadne moc, jakou si do té doby nedokázal představit, je tento úkol obzvláště naléhavý.
„Jak poznáme, co je správné?“ zněla naléhavá otázka Benedikta XVI. v jeho historickém projevu v německém parlamentu. Odpověď na tuto otázku patří k zásadním bodům jeho učitelského úřadu.
05.06.2026, RC Monitor 9/2026
Začněme pěkně od Adama. Bůh nestvořil člověka jako samotáře, ale jako tvora vstupujícího do vztahu. Vztah k Bohu a vztah k druhým lidem nejsou něčím navíc, kratochvílí či nadstavbou, ale právě v nich se odehrává drama lidského života. Čemu a jak mám věřit? Jak se mám zachovat k druhým?
03.06.2026, RC Monitor 10/2026
Známá katechetická anekdotická otázka zní: „Proč při nedělní mši sv. následuje po kázání krédo?“ Odpověď říká: „Abychom vyznali víru, kterou jsme během homilie ztratili.“ Církev nicméně zařadila do slavnostní mešní liturgie toto společné vyznání víry z hlubších důvodů.
01.06.2026, RC Monitor 10/2026
Náš Pán dává příklad otcům diecézí, farností a rodin. Letošní Velikonoce byly prvními s naším novým papežem Lvem XIV. Velmi mě proto zajímalo, jak je papež pojme. Zvláště mne zajímala liturgie Zeleného čtvrtku. Zaujalo mne, že papež Lev umyl nohy dvanácti kněžím své diecéze. Jedenáct z nich byli novokněží, které loni vysvětil, dvanáctým byl spirituál budoucích kněží v Pontifikálním římském semináři.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.