Jak poznáme, co je správné?

01.03.2015, Kathnet

„Odstraníme-li právo, bude potom stát něčím jiným než velkou lupičskou bandou? Přirozený zákon, který Bůh vepsal do svědomí lidí, je společným rysem všech lidských bytostí a všech národů. Je to společné vodítko, které mohou uznat všichni lidé a které tvoří základ vzájemného porozumění."


Lidská práva tedy mají svůj základ v Bohu, ve Stvořiteli, který každému člověku dal inteligenci a svobodu. Není-li brána v úvahu tato pevná etická základna, zůstávají lidská práva křehká, protože jim chybí řádné základy,“ řekl Benedikt XVI. 10. prosince 2008 ve svém projevu po koncertě pořádaném Papežskou radou pro spravedlnost a mír u příležitosti 60. výročí vyhlášení Všeobecné deklarace lidských práv. 


Přirozený zákon je, jak prohlásil Benedikt XVI., „zdroj, ze kterého společně se základními právy pramení i morální přikázání, jejichž dodržování je závazné“. Představa zákona, který je zapsán v přirozenosti člověka a z něhož musí vycházet zákonodárství pozitivního práva, sahá až do dob starověkých Řeků a byla zdokonalována především stoiky. Přirozenost člověka – jeho bytí – je uspořádána tak, aby rozum dokázal spatřovat zákon v rozpoznání toho, co je rozhodující pro lidské jednání, jež je rozumem posuzováno.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Tento „přirozený zákon“ – lex naturalis či nepsaný zákon – vyjadřuje přirozenost člověka, není ničím dodatečným, ale patří k jeho podstatě.

Jak Joseph kardinál Ratzinger vysvětlil 19. ledna 2004 na setkání Bavorské katolické akademie v diskusi s filozofem Jürgenem Habermasem, přirozený zákon zůstal zejména v katolické církvi „argumentační figurou, pomocí které se v rozhovorech se sekulární společností a dalšími náboženskými společnostmi apeluje na společný rozum a hledají se základy pro pochopení etických principů práva v sekulární pluralitní společnosti“. Ratzinger však také zdůraznil, že se tento nástroj „bohužel otupil“, protože pokud tato myšlenka přirozeného práva předpokládá pojem přirozenosti, „v němž společně působí přirozenost a rozum, pak je samotná přirozenost rozumná“. Tento pohled na přirozenost, vysvětlil kardinál, „utrpěl velké škody s vítězstvím evoluční teorie“.

Znovu naostřit nástroj přirozeného práva patřilo k největším touhám papeže Benedikta XVI., a to v neposlední řadě z hlediska státní legislativy: hlavním měřítkem a základem práce politika nesmí být podle papeže úspěch a už vůbec ne hmotný zisk. Základním úkolem politika zůstává sloužit právu a vzdorovat vládě bezpráví. Benedikt XVI. velice dobře chápal, že v historické hodině, kdy člověku připadne moc, jakou si do té doby nedokázal představit, je tento úkol obzvláště naléhavý.

„Jak poznáme, co je správné?“ zněla naléhavá otázka Benedikta XVI. v jeho historickém projevu v německém parlamentu. Odpověď na tuto otázku patří k zásadním bodům jeho učitelského úřadu.


Další články



Útoky proti křesťanům v Izraeli a na okupovaných územích se téměř zdvojnásobily

24.08.2026, Crux Now

Podle nové zprávy izraelské organizace monitorující dodržování práv, která pracuje s údaji za první polovinu roku 2026, se počet útoků proti křesťanům v Izraeli téměř zdvojnásobil. Izraelské centrum pro údaje o náboženské svobodě (Religious Freedom Data Centre – RFDC) a jeho kontaktní linka pro hlášení případů obtěžování křesťanů uvedly, že mezi dubnem a červnem letošního roku došlo v Izraeli nebo na územích okupovaných Izraelem k 83 útokům proti křesťanům, zatímco v prvním čtvrtletí jich bylo 44. Většina útoků se odehrála v Jeruzalémě a zahrnovala 46 případů plivání, čtyři fyzická napadení a osm slovních útoků.

Být služebníky Páně

20.08.2026, RC Monitor 15/2026

Nedávno jsme slavili svátek Proměnění Páně a slavnost Nanebevzetí Panny Marie. Tyto dva svátky slavené církví v měsíci srpnu jakoby směřují naše myšlenky do budoucnosti. A nemyslím tu blízkou, která pro vyučující i vyučované znamená konec prázdnin.

Nejedná se s křesťany jako s druhořadými občany?

17.08.2026, Rome Reports

Křesťané zůstávají nejpronásledovanějším náboženským společenstvím na světě. Podle organizace Open Doors čelilo v roce 2025 pronásledování nebo diskriminaci kvůli své víře 388 milionů křesťanů, tedy přibližně každý sedmý křesťan na světě. Některé údaje však odhalují ještě znepokojivější skutečnost.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.