Britská Komise pro rovnost a lidská práva zjistila: Křesťané se často bojí přiznat svou víru

09.04.2015, IACH

V rámci celostátní studie britské Komise pro rovnost a lidská práva bylo téměř 2 500 lidí všech vyznání dotázáno, jak praktikují své náboženství v zaměstnání. Tento průzkum byl proveden proto, aby byl prozkoumán citelně narůstající konflikt ohledně práva křesťanů jednat v souladu s jejich náboženským přesvědčením. Výsledky jsou pozoruhodné: Křesťané se často bojí přiznat svou víru!


1030 respondentů komisi odpovědělo, že jsou křesťané. Druhou největší skupinou – pouhých 188 osob – byli ateisté. Zbývající účastníci průzkumu byli lidé vyznávající jiná náboženství.

Zpráva komise uvádí:

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

„Někteří zaměstnanci shodně vypovídali o tlaku, který je na ně vyvíjen, aby své náboženství v zaměstnání skrývali, a také o pocitu diskriminace v souvislosti s nošením náboženských symbolů nebo vyjadřováním své víry. Byli to především křesťané.“

„Lidé vypověděli, že bývají terčem posměchu pro své přesvědčení. To uváděli také křesťané, kteří říkali, že o nich jejich kolegové předpokládají, že jsou netolerantní. Zástupci některých křesťanských služeb nebo firem řekli, že se cítí zmateni ohledně toho, jak se zachovat v případech, kdy se obávají, že by mohlo dojít k porušení zákona o rovnosti z roku 2010, jenž chrání lidi před diskriminací na pracovišti a v přístupu ke zboží a službám.“

Studie ukazuje, že křesťané se často bojí prozradit své náboženské přesvědčení kolegům v zaměstnání. V situacích, kdy se přihlásili ke své křesťanské víře, ať už v kanceláři nebo ve výrobní hale, byli často terčem posměchu nebo s nimi bylo nakládáno jako s fanatiky, jejich děti byly dokonce zesměšňovány ve škole. Podle této rozsáhlé studie vypracované Komisí pro rovnost a lidská práva si křesťané také myslí, že jejich víra je vytlačována z role jednoho ze základů života v Británii. Navíc mají mnozí pocit, že jsou perzekvováni v souvislosti s antidiskriminačními zákony, jež prosazují orgány pro rovné příležitostosti. Řada ostře sledovaných soudních pří zanechává u mnohých pocit, že zákon je namířen proti nim a že práva homosexuálů mají přednost před jejich vlastními právy.

Předseda komise Mark Hammond řekl o průzkumu: „Zcela jasně vyšlo najevo, že panuje velmi rozšířený zmatek ohledně zákonů, což vede k určité zášti a napětí mezi skupinami obyvatelstva a k obavám zaměstnavatelů, kteří se bojí, že upadnou v nemilost kvůli tomu, co vnímají jako složité právní předpisy o rovnosti a lidských právech.“ Řekl také, že komise vytvoří nové pokyny, aby „všem pomohla řešit některé problémy“.


Další články



Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.