Britská Komise pro rovnost a lidská práva zjistila: Křesťané se často bojí přiznat svou víru

09.04.2015, IACH

V rámci celostátní studie britské Komise pro rovnost a lidská práva bylo téměř 2 500 lidí všech vyznání dotázáno, jak praktikují své náboženství v zaměstnání. Tento průzkum byl proveden proto, aby byl prozkoumán citelně narůstající konflikt ohledně práva křesťanů jednat v souladu s jejich náboženským přesvědčením. Výsledky jsou pozoruhodné: Křesťané se často bojí přiznat svou víru!


1030 respondentů komisi odpovědělo, že jsou křesťané. Druhou největší skupinou – pouhých 188 osob – byli ateisté. Zbývající účastníci průzkumu byli lidé vyznávající jiná náboženství.

Zpráva komise uvádí:

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

„Někteří zaměstnanci shodně vypovídali o tlaku, který je na ně vyvíjen, aby své náboženství v zaměstnání skrývali, a také o pocitu diskriminace v souvislosti s nošením náboženských symbolů nebo vyjadřováním své víry. Byli to především křesťané.“

„Lidé vypověděli, že bývají terčem posměchu pro své přesvědčení. To uváděli také křesťané, kteří říkali, že o nich jejich kolegové předpokládají, že jsou netolerantní. Zástupci některých křesťanských služeb nebo firem řekli, že se cítí zmateni ohledně toho, jak se zachovat v případech, kdy se obávají, že by mohlo dojít k porušení zákona o rovnosti z roku 2010, jenž chrání lidi před diskriminací na pracovišti a v přístupu ke zboží a službám.“

Studie ukazuje, že křesťané se často bojí prozradit své náboženské přesvědčení kolegům v zaměstnání. V situacích, kdy se přihlásili ke své křesťanské víře, ať už v kanceláři nebo ve výrobní hale, byli často terčem posměchu nebo s nimi bylo nakládáno jako s fanatiky, jejich děti byly dokonce zesměšňovány ve škole. Podle této rozsáhlé studie vypracované Komisí pro rovnost a lidská práva si křesťané také myslí, že jejich víra je vytlačována z role jednoho ze základů života v Británii. Navíc mají mnozí pocit, že jsou perzekvováni v souvislosti s antidiskriminačními zákony, jež prosazují orgány pro rovné příležitostosti. Řada ostře sledovaných soudních pří zanechává u mnohých pocit, že zákon je namířen proti nim a že práva homosexuálů mají přednost před jejich vlastními právy.

Předseda komise Mark Hammond řekl o průzkumu: „Zcela jasně vyšlo najevo, že panuje velmi rozšířený zmatek ohledně zákonů, což vede k určité zášti a napětí mezi skupinami obyvatelstva a k obavám zaměstnavatelů, kteří se bojí, že upadnou v nemilost kvůli tomu, co vnímají jako složité právní předpisy o rovnosti a lidských právech.“ Řekl také, že komise vytvoří nové pokyny, aby „všem pomohla řešit některé problémy“.


Další články



Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.