20.04.2015, CNA
Vysoká škola sv. Alžbety se specializuje na obory týkající se medicíny, sociálních služeb a misijní práce. Její zakladatel Dr. Vladimír Kramer byl v dobách komunistického režimu významným aktivním členem podzemní církve. Po pádu režimu založil vysokou školu s úmyslem podpořit charitativní službu po celém světě.
„Organizace jako Pomoc církvi v nouzi a Kolumbovi rytíři umožnily stovkám rodin nastěhovat se do nových domovů, ale počet uprchlíků je tak velký a nájemné tak vysoké, že se o jeden byt musí dělit tři nebo čtyři rodiny,“ vysvětlila Dudová agentuře CNA.
Na rozdíl od jiných míst v Africe a jihovýchodní Asii, kde Vysoká škola sv. Alžbety založila misie se zdravotními a sociálními službami, jsou v Erbilu „životní náklady vysoké a tím pádem je obtížnější pomoc vysídleným křesťanům a zdravotnické služby financovat,“ uvedla lékařka.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Nicméně tato slovenská vysoká škola „nikdy neodmítla podpořit žádný charitativní projekt a nehodlali jsme odmítnout ani vysídlené křesťany na předměstí Erbilu“.
Na klinice, která zahrnuje recepci, čekárnu s lékárnou a dvě místnosti pro lékařskou péči, pracuje denně více než 20 lidí. „S našimi omezenými zdroji se snažíme udělat co nejvíce a případy, které vyžadují náročnější lékařskou péči, posíláme do nemocnic v Erbilu,“ sdělila Dudová.
I když se Ozar nachází jen pár kilometrů od centra Erbilu, kde poskytují své služby velké nemocnice, „jedním z hlavních důvodů, proč je místní péče tak nutná, je nevyhovující veřejná doprava,“ řekla Dudová. Během návštěvy pracovníků CNA přišly na kliniku desítky lidí, kteří potřebovali naléhavou lékařskou péči, například ošetření rány, léčbu infekce nebo následnou léčbu.
Dudová a její kolegové vyjádřili svou frustraci z případu jedné dívky, které hrozí ochrnutí.
„Měla by mít pravidelnou péči v Erbilu a její rodiče to vědí, ale nemohou pokaždé platit taxi,“ vysvětlila Revická. Erbil, navzdory své velikosti, nemá systém veřejné dopravy, a velmi málo uprchlickým rodinám se podařilo uniknout z Mosulu nebo jeho okolí s automobilem.
„Poskytujeme léky, zajišťujeme, aby získali péči v nemocnici, děláme všechno možné, ale uprchlíci se musí vypořádat se všemi těmito problémy, od jazykové bariéry po byrokracii,“ uvedla Dudová. Každý den musí smlouvat s taxikáři kvůli cestě do jejího bytu v Ankawě, křesťanské čtvrti Erbilu.
„Pokud cestujete ve dne,“ vysvětlila mi s úsměvem, „nastavíte cenu a jdete od jednoho taxi k druhému, dokud tuto cenu nedomluvíte. Ale v noci je mnohem obtížnější smlouvat.“
Navzdory frustraci Dudová a její „slovenský prapor“ hodlají pokračovat v práci s vysídlenými křesťany.
„Na začátku léta jedu zpátky na Slovensko, ale v srpnu se vrátím a budu dál sloužit na klinice. Víme, že mezinárodní situace nedává křesťanským uprchlíkům mnoho možností. Muži se snaží najít práci, aby se s rodinou mohli nastěhovat do rodinného domu, ale pracovních příležitostí je málo. Špatná bezpečnostní situace jim také v krátkodobém horizontu neumožní vrátit se zpět domů... Takže tady musíme pokračovat a doufáme, že křesťané v jiných částech světa nezapomenou na své bratry a sestry v Iráku.“
25.08.2026, RC Monitor 15/2026
Na konci června se pražská farnost Čakovice dozvěděla, že její dosavadní duchovní správce má být vystřídán. Samotná změna faráře není v životě církve ničím neobvyklým. Neobvyklá byla reakce části farníků. Ti se obrátili na pražské arcibiskupství s žádostí, aby zamýšlené jmenování přehodnotilo, protože novým duchovním správcem se měl stát P. Jan Balík. Obávali se, že jeho spojení s kauzou bývalého ředitele arcibiskupství Antonína Jurigy poškodí důvěryhodnost farnosti a naruší život místního společenství. Arcibiskupství jejich podněty vyslechlo a do Čakovic byl ustanoven jiný kněz.
24.08.2026, Crux Now
Podle nové zprávy izraelské organizace monitorující dodržování práv, která pracuje s údaji za první polovinu roku 2026, se počet útoků proti křesťanům v Izraeli téměř zdvojnásobil. Izraelské centrum pro údaje o náboženské svobodě (Religious Freedom Data Centre – RFDC) a jeho kontaktní linka pro hlášení případů obtěžování křesťanů uvedly, že mezi dubnem a červnem letošního roku došlo v Izraeli nebo na územích okupovaných Izraelem k 83 útokům proti křesťanům, zatímco v prvním čtvrtletí jich bylo 44. Většina útoků se odehrála v Jeruzalémě a zahrnovala 46 případů plivání, čtyři fyzická napadení a osm slovních útoků.
17.08.2026, Rome Reports
Křesťané zůstávají nejpronásledovanějším náboženským společenstvím na světě. Podle organizace Open Doors čelilo v roce 2025 pronásledování nebo diskriminaci kvůli své víře 388 milionů křesťanů, tedy přibližně každý sedmý křesťan na světě. Některé údaje však odhalují ještě znepokojivější skutečnost.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.