Je islám náboženstvím války, nebo míru?

Islámský stát zveřejnil nahrávku svého vůdce Abú Bakra al-Bagdádího, který řekl: „Pro žádného muslima neexistuje žádná omluva, aby nemigroval do Islámského státu... přidat se (k jeho boji) je povinností každého muslima. Vyzýváme vás, abyste se buď připojili, nebo pozvedli zbraně (bojovali), ať už se nacházíte kdekoli.“

Na nahrávce také říká, že „islám nikdy nebyl náboženstvím míru. Islám je náboženstvím boje. Nikdo by si neměl myslet, že válka, kterou vedeme, je válkou Islámského státu. Je to válka všech muslimů, ale Islámský stát stojí v jejím čele. Je to válka muslimů s bezvěrci.“

P. Samir řekl, že al-Bagdádího poselství je „velmi chytře formulováno, protože odpovídá očekávání části islámského světa,“ a že salafisté – stoupenci hnutí, které si za vzor bere první generaci islámské společnosti –, „se zaradují a řeknou: Konečně jsme našli pravý islám!“

Slovo, které al Bagdádí použil pro migraci, hidžra, má velký význam, uvedl P. Samir. Jako hidžra se označovalo přesídlení Mohameda a jeho stoupenců z Mekky do Medíny v roce 622, což „znamenalo přechod od pokojného islámu k bojovnému.“

P. Samir vysvětlil, že Mohamed si v Mekce počínal nenásilně, ale po roce v Medíně „začal bojovat, nejprve proti Mekkáncům, pak proti kmenům, aby je obrátil... Nakonec jej následovala většina kmenů v Arábii. Ty tak nicméně učinily proto, že to pro ně byl vojenský náčelník, a nikoli náboženský vůdce.“

Jezuita toto tvrzení podložil zmínkou o tom, že když Mohamed zemřel, kmeny na Arabském poloostrově se vzbouřily proti jeho nástupci, Abú Bakrovi, prvnímu chalífovi, v odpadlických válkách. Abú Bakr konsolidoval chalífát a rozšířil ho do dnešního Iráku a Jordánska.

„Je zajímavé,“ napsal P. Samir, „že si tento nový ,chalífa‘ zvolil jméno Abú Bakr a že chce rozpoutat svatou válku po celém světě, aby se každý podrobil islámu.“

Al Bagdádího poselství „má za cíl oživit myšlenku, která je v islámu hluboce zakořeněna, a totiž: Vykonejme každý svou hidžru, opusťme všechny ty, kteří chtějí islám míru, a připojme se k pravému islámu, který si podmanil nejprve Arábii, pak Blízký východ a poté Středozemí.“

Islámský stát se objevil uprostřed syrské občanské války a v roce 2014 se rozšířil do Iráku, dobyl značnou část obou zemí a vyhlásil chalífát. Minulý měsíc byl chalífát vytlačen z iráckého města Tikrít, ale 17. května obsadil Ramadi a nyní se blíží k Palmýře, jednomu z největších archeologických nalezišť na Blízkém východě.

P. Samir považuje chalífovo poselství za výzvu mladým muslimům, kteří jsou oddaní svému náboženství, a řekl, že „přesvědčí mnoho muslimských tradicionalistů, aby se stali salafisty a bojovali“.

„Co lze dělat tváří v tvář takovémuto volání do zbraně?“ uvažoval kněz. Uprostřed války Islámského státu „je vojenský boj možná nezbytný, ale nebude rozhodující. Vojenské zásahy omezí násilí, sníží se krveprolití, IS bude zatlačen, ale hnutí bude pokračovat, protože je součástí islámu.“ P. Samir napsal, že „jediným řešením je radikální reforma toho, jak sami muslimové vnímají islámské dějiny“.

Uvedl, že al-Bagdádího tvrzení, že „islám nikdy nebyl náboženství míru“ je přehnané, a že toto náboženství „mělo i mírová období. Říci, že islám znamená jen válku, je také chybou.“

„Islám je válka i mír,“ naznačil P. Samir. „A je nejvyšší čas, aby muslimové znovu přezkoumali své dějiny.“