Kardinál Parolin v UNESCU: Církev nikdy nepovažovala kulturu nebo vzdělávání za pouhý nástroj evangelizace

22.06.2015, VIS

Kardinál státní sekretář Pietro Parolin hovořil 3. června na konferenci „Vzdělávání dnes a zítra“, pořádané Misí stálého pozorovatele Svatého stolce při UNESCO a Kongregací pro katolickou výchovu u příležitosti 70. výročí založení tohoto orgánu OSN, 50. výročí koncilní deklarace „Gravissimum educationis“, klíčového textu pro katolickou výchovu, a 25 let od konstituce „Ex corde Ecclesiae“, dokumentu o katolických univerzitách.

Kardinál ve svém projevu nastínil historii služby vzdělávání, kterou nabízí katolická církev od svého vzniku, a zdůraznil, že církevní pedagogika je založena na biblické antropologii, v níž se od samotných počátků objevuje vztah lásky a vzájemnosti mezi člověkem a Bohem. Zdůraznil také význam, který tomuto tématu přikládal Druhý vatikánský koncil, na němž bylo navrženo kompletní vzdělávání zaměřené na položení základů inkluzivní a pokojné společnosti otevřené dialogu. Dále se zmínil o současných problémech a perspektivách ve vzdělávání, jako je extrémní fragmentace znalostí a znepokojivě nedostatečná komunikace mezi jednotlivými disciplínami. Státní sekretář potvrdil nutnost vyvážení koncepce lidské bytosti jako stroje pro výrobu, místo níž navrhl vizi osoby a znovu zmínil potřebu výchovy v dialogu a vytváření bratrství.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

„Katolická církev nikdy nepovažovala kulturu a vzdělávání pouze za nástroj evangelizace, ale spíše za dimenzi lidství s vysokou hodnotou. Investice do vzdělávání mladších generací je podmínkou pro progresivní rozvoj národů... Pro Církev je předmětem hlubokého zájmu. To platí zejména u těch národů, které se snaží uniknout ničivému hladu, chudobě, endemickým chorobám a nevzdělanosti; u těch, které usilují o větší podíl na výhodách civilizace a aktivnější zlepšování jejich lidských vlastností, jak potvrdil Pavel VI. v encyklice „Populorum progressio“. Církev se podílí na snaze o lepší šíření gramotnosti a přístupu ke vzdělání pro všechny i k další formaci. Na tyto pilíře je kladen ještě větší důraz s ohledem na zásadní závazky ve prospěch etnických a náboženských menšin a žen, což je velmi důležité pro harmonický rozvoj společnosti.“

„Katolická církev, jež se snaží být ’odborníkem na lidstvo‘, staví vzdělávání do středu svého poslání a i nadále je považuje za prioritu, zejména v kontextu ’globální krize školství‘, způsobené společenskými změnami a redukcionistickými představami, které mají sklon omezovat rozsah všeobecného vzdělání na ryze ekonomické aspekty. Vlastně lze v této souvislosti říci, že nedávná finanční krize měla entropickou povahu: vyvolala ztrátu smyslu a následnou společenskou apatii. Tak se objevila tendence přestat se zaměřovat na společné dobro a odvracet se od podnětných hodnot vztahovosti ve jménu minimalistické antropologie ’homo oeconomicus‘, která dusí mezilidské vztahy.“

„Žijeme v době, kdy mnozí vnímají známky přechodu od jedné epochy ke druhé,“ pokračoval. „Jak nám ukazují dějiny lidstva, tato období jsou charakterizována nestabilitou a dezorientací. Tváří v tvář sílícím pocitům odporu a nenávisti se zdá být nezbytné začít ,sdílet krásu‘ a ,chválit stvoření‘ a uznat, že každý člověk může nabídnout a navrhnout skromnou a trpělivou blízkost mezi jednotlivci, komunitami a národy. Základem této společné odpovědnosti je, jak řekl Jan Pavel II. ve svém projevu v této prestižní instituci, ,zásadní dimenze, schopná otřást základy této struktury celého lidstva a osvobodit lidskou existenci, individuální i kolektivní, od hrozeb, které ji sužují. Touto základní dimenzí je člověk, člověk ve své celistvosti, člověk, který žije jak ve sféře materiálních hodnot, tak ve sféře duchovních hodnot. Jádrem toho všeho je respektování nezadatelných práv člověka.‘“

Další články

Hřích, který přehlížíme: pomluvy

10.08.2026, global catholic

Kdysi se fámy šířily pomalu. Někdo se o něčem zmínil po mši, v práci nebo u večeře, a pokud to bylo dostatečně pikantní, možná se to do konce týdne doneslo k několika lidem. Dnes stačí jediný příspěvek. Jedno video. Jeden popisek napsaný dostatečně přesvědčivě, aby zněl jako pravdivý. A najednou tisíce lidí mluví o někom, koho v životě nepotkaly, jako by znaly každý detail z jeho soukromí.

Co znamená, že se Bůh zjevil v Ježíši Kristu?

06.08.2026, RC Monitor 14/2026

Každý člověk má schopnost v sobě vnímat touhu po nekonečnu. Po dokonalé lásce, po plnosti, po štěstí. To nám dokládá, že jsme stvořeni pro něco, co naši existenci tady na zemi přesahuje. Je obecně lidskou zkušeností, že nás materiální ani jiná dobra, kterých můžeme dosahovat zde na zemi, nenaplní. Vždy budeme toužit po něčem větším. Navíc, pozorujeme tento svět a to, co nás obklopuje a co jsme, a ptáme se: odkud to všechno pochází, kdo za tím je, kam nás to vede? A to všechno ukazuje na Boha.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.