Přistěhovalectví oživuje křesťanství v Británii

Prohlásil, že nynější vlny imigrace, v jejichž důsledku populace roste velice rychlým tempem, v konečném důsledku přispějí k posílení sociální soudržnosti, spíše než aby ji oslabily, a to hlavně díky schopnosti víry spojovat lidi nejrůznějšího původu.

Dodal, že podpora takzvaných „britských hodnot“ – klíčový prvek vládního boje proti extremismu – je sám o sobě příliš povrchní na to, aby dokázal udržet společnost pohromadě.

Tento jeho komentář se objevil v době, kdy se katolická církev v Anglii a Walesu chystá na novou velkou kampaň, při níž bude šířit svou zvěst.

Každá farnost v zemi má zřídit „evangelizační“ tým a vytvořit nové strategie k šíření křesťanské zvěsti v 21. století.

Kardinál Nichols v rozhovoru řekl, že i navzdory zjevnému úpadku se pro křesťanství v Británii objevil „velmi příhodný okamžik“, kdy společnost „nesměle uznává“, že potřebuje „něco víc“.

Sčítání lidu v roce 2011 ukázalo, že se počet lidí, kteří se považují za křesťany, v Anglii a Walesu snížil za jediné desetiletí o 10 procent – tedy o 4,1 milionu osob.

Ale počet věřících je navýšen o 1,2 milionu křesťanů narozených v zahraničí, včetně polských katolíků a afrických evangelikálů. Počet v Británii narozených osob považujících se za křesťany se během desetiletí propadl o 15 procent – neboli o 5,3 milionu.

Ale kardinál Nichols, jehož westminsterská diecéze patří k místům, kde je nejvyšší úroveň imigrace ve Velké Británii, řekl, že by bylo nesmyslné nebrat tyto účinky v úvahu.

„Budete-li chtít odstranit přistěhovalectví, dostanete se do bezvýchodné situace,“ řekl. „Je falešné začít říkat, že se máme bavit jen o ’rodilých Britech‘, kteří jsou katolíci. Kde se pak zastavíme?“ „Jsme smíšená rasa, Británie je ostrov a lidé sem přijíždějí z celého světa a přinášejí různé talenty a dovednosti... nemůžete je oddělit, musíte přijmout realitu současného katolického života.“

„Ti, kdo sem přicházejí, náš život nesmírně obohacují... víra je obrovsky významným bodem sociální soudržnosti, protože spojuje lidi z různých vrstev společnosti a z různých kulturních prostředí.“

„Myslím si, že v unavené sekularizované západní kultuře existují určité problémy. A domnívám se, že na nás, unavené Zápaďany, doléhají. Měli bychom tudíž čerpat velkou odvahu z toho, že v této situaci můžeme znovu objevovat některé z našich vlastních pramenů víry,“ dodal.

„Naše společnost nesměle uznává, že potřebuje něco víc než jen poměrně mělkou půdu naší společné veřejné kultury. Potřebuje něco podstatnějšího, mnohem lépe zakořeněného, než jsou některé ’britské hodnoty‘, o kterých slyšíme hovořit.“

„Samozřejmě že existují dobré hodnoty, samozřejmě že existují britské hodnoty a samozřejmě existují hodnoty, které patří mnoha národům.

Ale my potřebujeme hlubokou živnou půdu a myslím, že zde panuje pocit, že jsme trochu sešli z cesty. Máme-li podporovat jednotu a soudržnost naší společnosti, pak musíme kopat hlouběji.“