22.11.2015, RV
Poselství si všímá významné angažovanosti německé církve v sociálním i charitativní činnosti a její důležité role ve školství. Je však nutné zajistit, aby byl zachováván katolický profil těchto institucí, zdůrazňuje se dále.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Papež František varuje také před vkládáním naděje v dokonalou organizaci. Upozornil zejména na nebezpečí přebujelé institucionalizace, vytváření nových struktur, pro které chybějí věřící. Poukázal na nutnost osobního svědectví a „pastoračního obrácení“, aby biskupové ve společnosti žijící ve světském duchu otevírali nové cesty a formy katecheze. Biskup má být „učitelem víry předávané a prožívané ve společenství obecné církve“, zdůraznil papež. Povzbuzoval také k oživení svátostného života, zvláště svátosti pokání, k němuž může být příležitostí blížící se Jubileum milosrdenství. Vybídl rovněž katolickou církev v Německu k rozhodné obraně lidského života od početí do přirozené smrti. Papež František hned v úvodu ocenil podporu, kterou německá církev poskytuje mnoha lidem na celém světě, a také pomoc, poskytovanou uprchlíkům jak jednotlivci tak institucemi. „V Kristově duchu chceme pokračovat v podpoře velkého množství potřebných. Zároveň podporujeme veškerou humanitární činnost, která má učinit životní podmínky v zemích původu snesitelnější,“ píše papež na okraj uprchlické krize.
Poselství si všímá významné angažovanosti německé církve v sociálním i charitativní činnosti a její důležité role ve školství. Je však nutné zajistit, aby byl zachováván katolický profil těchto institucí, zdůrazňuje se dále.
Papežské poselství konstatuje pokles aktivní účasti katolíků na svátostném životě zejména v tradičně katolických oblastech, kde – jak se připomíná – ještě v 60. letech přicházel na nedělní mši téměř každý. Svátost smíření často vymizela, stále méně katolíků je biřmováno, stále méně jich uzavírá katolické manželství, kněžská povolání výrazně poklesla. „Vezmeme-li toto všechno v úvahu, lze skutečně mluvit o korozi katolické víry v Německu,“ líčí situaci papežské poselství. Jako lék na tento neutěšený stav věcí povzbuzuje František především k překonání paralyzující rezignovanosti. Doporučuje biskupům, aby pečovali o teologické fakulty a zdůrazňovali nezbytnost věrnosti učení církve.
Papež František varuje také před vkládáním naděje v dokonalou organizaci. Upozornil zejména na nebezpečí přebujelé institucionalizace, vytváření nových struktur, pro které chybějí věřící. Poukázal na nutnost osobního svědectví a „pastoračního obrácení“, aby biskupové ve společnosti žijící ve světském duchu otevírali nové cesty a formy katecheze. Biskup má být „učitelem víry předávané a prožívané ve společenství obecné církve“, zdůraznil papež. Povzbuzoval také k oživení svátostného života, zvláště svátosti pokání, k němuž může být příležitostí blížící se Jubileum milosrdenství. Vybídl rovněž katolickou církev v Německu k rozhodné obraně lidského života od početí do přirozené smrti.
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.