František o korozi víry a nadměrné institucionalizaci církve v Německu

22.11.2015, RV

Přijímání uprchlíků, zachování katolického charakteru církevních institucí, ale také koroze víry a nadměrná institucionalizace církve jsou hlavními body poselství, které Petrův nástupce adresoval německým biskupům v rámci jejich návštěvy Ad limina Apostolorum. Papež František se s nimi včera a dnes setkal osobně a předal jim list, který – jak je zvykem – se obrací k celému národu, zastoupenému pastýři u apoštolských prahů.


Papež František hned v úvodu ocenil podporu, kterou německá církev poskytuje mnoha lidem na celém světě, a také pomoc, poskytovanou uprchlíkům jak jednotlivci tak institucemi. „V Kristově duchu chceme pokračovat v podpoře velkého množství potřebných. Zároveň podporujeme veškerou humanitární činnost, která má učinit životní podmínky v zemích původu snesitelnější,“ píše papež na okraj uprchlické krize.

Poselství si všímá významné angažovanosti německé církve v sociálním i charitativní činnosti a její důležité role ve školství. Je však nutné zajistit, aby byl zachováván katolický profil těchto institucí, zdůrazňuje se dále.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Papežské poselství konstatuje pokles aktivní účasti katolíků na svátostném životě zejména v tradičně katolických oblastech, kde – jak se připomíná – ještě v 60. letech přicházel na nedělní mši téměř každý. Svátost smíření často vymizela, stále méně katolíků je biřmováno, stále méně jich uzavírá katolické manželství, kněžská povolání výrazně poklesla. „Vezmeme-li toto všechno v úvahu, lze skutečně mluvit o korozi katolické víry v Německu,“ líčí situaci papežské poselství. Jako lék na tento neutěšený stav věcí povzbuzuje František především k překonání paralyzující rezignovanosti. Doporučuje biskupům, aby pečovali o teologické fakulty a zdůrazňovali nezbytnost věrnosti učení církve.

Papež František varuje také před vkládáním naděje v dokonalou organizaci. Upozornil zejména na nebezpečí přebujelé institucionalizace, vytváření nových struktur, pro které chybějí věřící. Poukázal na nutnost osobního svědectví a „pastoračního obrácení“, aby biskupové ve společnosti žijící ve světském duchu otevírali nové cesty a formy katecheze. Biskup má být „učitelem víry předávané a prožívané ve společenství obecné církve“, zdůraznil papež. Povzbuzoval také k oživení svátostného života, zvláště svátosti pokání, k němuž může být příležitostí blížící se Jubileum milosrdenství. Vybídl rovněž katolickou církev v Německu k rozhodné obraně lidského života od početí do přirozené smrti. Papež František hned v úvodu ocenil podporu, kterou německá církev poskytuje mnoha lidem na celém světě, a také pomoc, poskytovanou uprchlíkům jak jednotlivci tak institucemi. „V Kristově duchu chceme pokračovat v podpoře velkého množství potřebných. Zároveň podporujeme veškerou humanitární činnost, která má učinit životní podmínky v zemích původu snesitelnější,“ píše papež na okraj uprchlické krize.

Poselství si všímá významné angažovanosti německé církve v sociálním i charitativní činnosti a její důležité role ve školství. Je však nutné zajistit, aby byl zachováván katolický profil těchto institucí, zdůrazňuje se dále.

Papežské poselství konstatuje pokles aktivní účasti katolíků na svátostném životě zejména v tradičně katolických oblastech, kde – jak se připomíná – ještě v 60. letech přicházel na nedělní mši téměř každý. Svátost smíření často vymizela, stále méně katolíků je biřmováno, stále méně jich uzavírá katolické manželství, kněžská povolání výrazně poklesla. „Vezmeme-li toto všechno v úvahu, lze skutečně mluvit o korozi katolické víry v Německu,“ líčí situaci papežské poselství. Jako lék na tento neutěšený stav věcí povzbuzuje František především k překonání paralyzující rezignovanosti. Doporučuje biskupům, aby pečovali o teologické fakulty a zdůrazňovali nezbytnost věrnosti učení církve.

Papež František varuje také před vkládáním naděje v dokonalou organizaci. Upozornil zejména na nebezpečí přebujelé institucionalizace, vytváření nových struktur, pro které chybějí věřící. Poukázal na nutnost osobního svědectví a „pastoračního obrácení“, aby biskupové ve společnosti žijící ve světském duchu otevírali nové cesty a formy katecheze. Biskup má být „učitelem víry předávané a prožívané ve společenství obecné církve“, zdůraznil papež. Povzbuzoval také k oživení svátostného života, zvláště svátosti pokání, k němuž může být příležitostí blížící se Jubileum milosrdenství. Vybídl rovněž katolickou církev v Německu k rozhodné obraně lidského života od početí do přirozené smrti.


Další články



Co nás čakovická kauza učí – a co bychom z ní vyvozovat neměli

25.08.2026, RC Monitor 15/2026

Na konci června se pražská farnost Čakovice dozvěděla, že její dosavadní duchovní správce má být vystřídán. Samotná změna faráře není v životě církve ničím neobvyklým. Neobvyklá byla reakce části farníků. Ti se obrátili na pražské arcibiskupství s žádostí, aby zamýšlené jmenování přehodnotilo, protože novým duchovním správcem se měl stát P. Jan Balík. Obávali se, že jeho spojení s kauzou bývalého ředitele arcibiskupství Antonína Jurigy poškodí důvěryhodnost farnosti a naruší život místního společenství. Arcibiskupství jejich podněty vyslechlo a do Čakovic byl ustanoven jiný kněz.

Útoky proti křesťanům v Izraeli a na okupovaných územích se téměř zdvojnásobily

24.08.2026, Crux Now

Podle nové zprávy izraelské organizace monitorující dodržování práv, která pracuje s údaji za první polovinu roku 2026, se počet útoků proti křesťanům v Izraeli téměř zdvojnásobil. Izraelské centrum pro údaje o náboženské svobodě (Religious Freedom Data Centre – RFDC) a jeho kontaktní linka pro hlášení případů obtěžování křesťanů uvedly, že mezi dubnem a červnem letošního roku došlo v Izraeli nebo na územích okupovaných Izraelem k 83 útokům proti křesťanům, zatímco v prvním čtvrtletí jich bylo 44. Většina útoků se odehrála v Jeruzalémě a zahrnovala 46 případů plivání, čtyři fyzická napadení a osm slovních útoků.

Nejedná se s křesťany jako s druhořadými občany?

17.08.2026, Rome Reports

Křesťané zůstávají nejpronásledovanějším náboženským společenstvím na světě. Podle organizace Open Doors čelilo v roce 2025 pronásledování nebo diskriminaci kvůli své víře 388 milionů křesťanů, tedy přibližně každý sedmý křesťan na světě. Některé údaje však odhalují ještě znepokojivější skutečnost.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.