Korea: Pro mír je nezbytná lázeň pokory

18.12.2015, Vatican Insider

Korejský biskup Peter Kang se domnívá, že Soul se musí zbavit svého „komplexu nadřazenosti“ ve vztahu k Severu. Denně slaví eucharistii před americkou námořní základnou na Čedžu, aby byla odvrácena hrozba války na Východě. Dialog mezi oběma Korejemi pokračuje díky iniciativě Severu.


Tento výhled vzbuzuje mírné naděje vzhledem k cyklickému střídání lží, bojovných proklamací a náznaků otevřenosti. „Bambusová opona“, která vede podél 38. rovnoběžky, je jednou z těch zdí, které odolávají zkoušce času i po 60 letech, a je připomínkou vzdálenosti mezi dvěma částmi téže populace, které sdílejí stejnou historii, národnost, jazyk a kulturu.

Na Korejském poloostrově stále ještě nebylo nalezeno řešení, které by umožnilo rozvinout skutečný mírový proces. Co k tomu schází? Proč už tolik desetiletí trvá tato patová situace? Je možno jednoduše a pohodlně svalit vinu na šílený režim v Severní Koreji?

Biskup Peter Kang, bývalý předseda jihokorejského episkopátu, je tou správnou osobou, u níž bychom měli hledat východisko z této slepé uličky. Je tím typem člověka, který ve jménu neústupného evangelijního svědectví nepolevuje v kritice některých rozhodnutí korejské vlády. Je to nekonformní biskup, pokud tento výraz vyjadřuje prorockou sílu, jež vede korejskou církev k dobru a k evangeliu prožívanému „sine glossa“.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

V rozhovoru pro Vatican Insider Kang navrhl jinou interpretaci problému: „Je těžké říci, co je správnou cestou ke skutečnému usmíření mezi Severem a Jihem. Náš případ je odlišný od Německa, protože jsme prošli strašlivou občanskou válkou (1950-1953) a stále ještě existují nezahojené rány,“ vysvětlil. „Ale dnes se naši bratři a sestry na Severu nacházejí v hrozné situaci,“ pokračoval, „a my Jižané nemůžeme ustoupit. Nutně se potřebujeme vzdát naší ’domýšlivosti‘ a nadřazeného postoje, který zastáváme vůči Severokorejcům. Jižní Korea má ’komplex nadřazenosti‘ – na všech úrovních –, pokud jde o Severní Koreu: na ekonomické úrovni (kvůli poválečnému rozvoji); na politické úrovni (kvůli budování demokracie); na technologické úrovni. A jsou tím ovlivnění i naši představitelé. Dnes bychom potřebovali ,lázeň pokory‘ a postavit se s našimi partnery na stejnou úroveň.“

„I když Sever není konzistentní a je pokrytecký, musíme zůstat pokorní tváří v tvář trpícím lidem,“ řekl Kang. Tímto způsobem se může vytvářet důvěra vůči tomu, že Jižní Korea nemá žádné rozpínavé ambice. To je cesta k usmíření a jednotě, o níž věřím, že není žádným přeludem. Věřím ve sjednocení Koreje, bude-li to Boží vůle.“

Kang je přesvědčen, že k tomu, aby se snížilo politické a vojenské napětí ve východní Asii, „musí skončit závody ve zbrojení a zatím musí zůstat zachována rovnováha sil jako v době studené války. V národním povědomí Korejců – po strašlivých válečných zkušenostech – zůstává pojetí míru spojené s vojenskou silou. Nyní bychom rádi dali míru konstruktivní, skutečně evangelijní význam.“

Právě v tomto duchu poslední čtyři roky biskup společně s dalšími kněžími a rostoucím počtem věřících slaví eucharistii před vstupem do nové námořní základny na ostrově Čedžu, ve městě, kde Kang žije. Americké námořnictvo zde již téměř dostavělo novou základnu. Kritici říkají, že základna zničí ekosystém a existuje riziko, že bude mít negativní dopad na bezpečnost a na výdaje místního obyvatelstva.

Čedžu, který se nachází jižně od Korejského poloostrova, je nazýván „ostrovem míru“ a UNESCO jej zařadilo na seznam světového dědictví.

V roce 2011, kdy korejská vláda oznámila zřízení nové základny, protesty „aktivistů“ zašly tak daleko, že dohnaly vládu až k Nejvyššímu soudu. Základna by měla být otevřena ještě v roce 2015. Katolíci jsou zde stále přítomni (biskup, misionáři, řeholníci a laičtí věřící) a byly vytvořeny výbory kněží a buddhistických mnichů, sjednocených pod heslem „Zachraňte Čedžu“.

Peter Kang je přesvědčen o správnosti svého poslání, „nenásilného veřejného disentu“, jenž se projevuje modlitbou, aby „Bůh obrátil srdce k míru a usmíření“. Přítomnost amerických válečných lodí ve východních mořích (v Koreji je již 15 námořních základen, které pojmou více než 30 tisíc amerických vojáků) bude vytvářet jen další napětí jak se Severní Koreou, tak především se sousední Čínou, neboť Čedžu se nachází 300 mil od čínského pobřeží. Každodenní eucharistie by tedy mohla být způsobem, jak říct „ne“ zanícenému válečnému štvaní.


Další články



Co nás čakovická kauza učí – a co bychom z ní vyvozovat neměli

25.08.2026, RC Monitor 15/2026

Na konci června se pražská farnost Čakovice dozvěděla, že její dosavadní duchovní správce má být vystřídán. Samotná změna faráře není v životě církve ničím neobvyklým. Neobvyklá byla reakce části farníků. Ti se obrátili na pražské arcibiskupství s žádostí, aby zamýšlené jmenování přehodnotilo, protože novým duchovním správcem se měl stát P. Jan Balík. Obávali se, že jeho spojení s kauzou bývalého ředitele arcibiskupství Antonína Jurigy poškodí důvěryhodnost farnosti a naruší život místního společenství. Arcibiskupství jejich podněty vyslechlo a do Čakovic byl ustanoven jiný kněz.

Útoky proti křesťanům v Izraeli a na okupovaných územích se téměř zdvojnásobily

24.08.2026, Crux Now

Podle nové zprávy izraelské organizace monitorující dodržování práv, která pracuje s údaji za první polovinu roku 2026, se počet útoků proti křesťanům v Izraeli téměř zdvojnásobil. Izraelské centrum pro údaje o náboženské svobodě (Religious Freedom Data Centre – RFDC) a jeho kontaktní linka pro hlášení případů obtěžování křesťanů uvedly, že mezi dubnem a červnem letošního roku došlo v Izraeli nebo na územích okupovaných Izraelem k 83 útokům proti křesťanům, zatímco v prvním čtvrtletí jich bylo 44. Většina útoků se odehrála v Jeruzalémě a zahrnovala 46 případů plivání, čtyři fyzická napadení a osm slovních útoků.

Nejedná se s křesťany jako s druhořadými občany?

17.08.2026, Rome Reports

Křesťané zůstávají nejpronásledovanějším náboženským společenstvím na světě. Podle organizace Open Doors čelilo v roce 2025 pronásledování nebo diskriminaci kvůli své víře 388 milionů křesťanů, tedy přibližně každý sedmý křesťan na světě. Některé údaje však odhalují ještě znepokojivější skutečnost.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.