18.12.2015, Vatican Insider
Na Korejském poloostrově stále ještě nebylo nalezeno řešení, které by umožnilo rozvinout skutečný mírový proces. Co k tomu schází? Proč už tolik desetiletí trvá tato patová situace? Je možno jednoduše a pohodlně svalit vinu na šílený režim v Severní Koreji?
Biskup Peter Kang, bývalý předseda jihokorejského episkopátu, je tou správnou osobou, u níž bychom měli hledat východisko z této slepé uličky. Je tím typem člověka, který ve jménu neústupného evangelijního svědectví nepolevuje v kritice některých rozhodnutí korejské vlády. Je to nekonformní biskup, pokud tento výraz vyjadřuje prorockou sílu, jež vede korejskou církev k dobru a k evangeliu prožívanému „sine glossa“.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
V rozhovoru pro Vatican Insider Kang navrhl jinou interpretaci problému: „Je těžké říci, co je správnou cestou ke skutečnému usmíření mezi Severem a Jihem. Náš případ je odlišný od Německa, protože jsme prošli strašlivou občanskou válkou (1950-1953) a stále ještě existují nezahojené rány,“ vysvětlil. „Ale dnes se naši bratři a sestry na Severu nacházejí v hrozné situaci,“ pokračoval, „a my Jižané nemůžeme ustoupit. Nutně se potřebujeme vzdát naší ’domýšlivosti‘ a nadřazeného postoje, který zastáváme vůči Severokorejcům. Jižní Korea má ’komplex nadřazenosti‘ – na všech úrovních –, pokud jde o Severní Koreu: na ekonomické úrovni (kvůli poválečnému rozvoji); na politické úrovni (kvůli budování demokracie); na technologické úrovni. A jsou tím ovlivnění i naši představitelé. Dnes bychom potřebovali ,lázeň pokory‘ a postavit se s našimi partnery na stejnou úroveň.“
„I když Sever není konzistentní a je pokrytecký, musíme zůstat pokorní tváří v tvář trpícím lidem,“ řekl Kang. Tímto způsobem se může vytvářet důvěra vůči tomu, že Jižní Korea nemá žádné rozpínavé ambice. To je cesta k usmíření a jednotě, o níž věřím, že není žádným přeludem. Věřím ve sjednocení Koreje, bude-li to Boží vůle.“
Kang je přesvědčen, že k tomu, aby se snížilo politické a vojenské napětí ve východní Asii, „musí skončit závody ve zbrojení a zatím musí zůstat zachována rovnováha sil jako v době studené války. V národním povědomí Korejců – po strašlivých válečných zkušenostech – zůstává pojetí míru spojené s vojenskou silou. Nyní bychom rádi dali míru konstruktivní, skutečně evangelijní význam.“
Právě v tomto duchu poslední čtyři roky biskup společně s dalšími kněžími a rostoucím počtem věřících slaví eucharistii před vstupem do nové námořní základny na ostrově Čedžu, ve městě, kde Kang žije. Americké námořnictvo zde již téměř dostavělo novou základnu. Kritici říkají, že základna zničí ekosystém a existuje riziko, že bude mít negativní dopad na bezpečnost a na výdaje místního obyvatelstva.
Čedžu, který se nachází jižně od Korejského poloostrova, je nazýván „ostrovem míru“ a UNESCO jej zařadilo na seznam světového dědictví.
V roce 2011, kdy korejská vláda oznámila zřízení nové základny, protesty „aktivistů“ zašly tak daleko, že dohnaly vládu až k Nejvyššímu soudu. Základna by měla být otevřena ještě v roce 2015. Katolíci jsou zde stále přítomni (biskup, misionáři, řeholníci a laičtí věřící) a byly vytvořeny výbory kněží a buddhistických mnichů, sjednocených pod heslem „Zachraňte Čedžu“.
Peter Kang je přesvědčen o správnosti svého poslání, „nenásilného veřejného disentu“, jenž se projevuje modlitbou, aby „Bůh obrátil srdce k míru a usmíření“. Přítomnost amerických válečných lodí ve východních mořích (v Koreji je již 15 námořních základen, které pojmou více než 30 tisíc amerických vojáků) bude vytvářet jen další napětí jak se Severní Koreou, tak především se sousední Čínou, neboť Čedžu se nachází 300 mil od čínského pobřeží. Každodenní eucharistie by tedy mohla být způsobem, jak říct „ne“ zanícenému válečnému štvaní.
24.06.2026, RC Monitor 12/2026
Svatí překračují hranice i časy, protože jejich život je Boží odpovědí na konkrétní potřeby lidí. Jan Nepomuk Neumann, šumavský rodák z Prachatic a biskup ve Filadelfii, ukazuje, že věrnost Kristu může rozkvést i uprostřed rychle se měnícího světa. Neodešel za oceán, aby udělal kariéru, ale proto, že slyšel volání tam, kde „byl žádaný“.
16.06.2026, RC Monitor 11/2026
Intronizace nového pražského arcibiskupa Stanislava Přibyla jsem se účastnila osobně. I když jsem nemohla vidět detaily, které zprostředkovávala televize, můžu mluvit o celkové atmosféře, vanutí Ducha sv. či jak jinak přesně nazvat duchovní dojem z obřadu, který může pocítit každý, i když stojí vzadu a nevidí nic.
17.06.2026, RC Monitor 11/2026
Současný člověk slyší slovo „hierarchie“ velmi nerad – pokud se ovšem nenachází na vrcholu pomyslné pyramidy. Připomíná mu moc, nerovnost, někdy i zneužití autority. Není proto divu, že otázka, proč má Církev biskupy, kněze a jáhny, zaznívá čím dál častěji. Neměla by být spíše společenstvím rovných lidí, bez pevné struktury?
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.