Korea: Pro mír je nezbytná lázeň pokory

18.12.2015, Vatican Insider

Korejský biskup Peter Kang se domnívá, že Soul se musí zbavit svého „komplexu nadřazenosti“ ve vztahu k Severu. Denně slaví eucharistii před americkou námořní základnou na Čedžu, aby byla odvrácena hrozba války na Východě. Dialog mezi oběma Korejemi pokračuje díky iniciativě Severu.


Tento výhled vzbuzuje mírné naděje vzhledem k cyklickému střídání lží, bojovných proklamací a náznaků otevřenosti. „Bambusová opona“, která vede podél 38. rovnoběžky, je jednou z těch zdí, které odolávají zkoušce času i po 60 letech, a je připomínkou vzdálenosti mezi dvěma částmi téže populace, které sdílejí stejnou historii, národnost, jazyk a kulturu.

Na Korejském poloostrově stále ještě nebylo nalezeno řešení, které by umožnilo rozvinout skutečný mírový proces. Co k tomu schází? Proč už tolik desetiletí trvá tato patová situace? Je možno jednoduše a pohodlně svalit vinu na šílený režim v Severní Koreji?

Biskup Peter Kang, bývalý předseda jihokorejského episkopátu, je tou správnou osobou, u níž bychom měli hledat východisko z této slepé uličky. Je tím typem člověka, který ve jménu neústupného evangelijního svědectví nepolevuje v kritice některých rozhodnutí korejské vlády. Je to nekonformní biskup, pokud tento výraz vyjadřuje prorockou sílu, jež vede korejskou církev k dobru a k evangeliu prožívanému „sine glossa“.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

V rozhovoru pro Vatican Insider Kang navrhl jinou interpretaci problému: „Je těžké říci, co je správnou cestou ke skutečnému usmíření mezi Severem a Jihem. Náš případ je odlišný od Německa, protože jsme prošli strašlivou občanskou válkou (1950-1953) a stále ještě existují nezahojené rány,“ vysvětlil. „Ale dnes se naši bratři a sestry na Severu nacházejí v hrozné situaci,“ pokračoval, „a my Jižané nemůžeme ustoupit. Nutně se potřebujeme vzdát naší ’domýšlivosti‘ a nadřazeného postoje, který zastáváme vůči Severokorejcům. Jižní Korea má ’komplex nadřazenosti‘ – na všech úrovních –, pokud jde o Severní Koreu: na ekonomické úrovni (kvůli poválečnému rozvoji); na politické úrovni (kvůli budování demokracie); na technologické úrovni. A jsou tím ovlivnění i naši představitelé. Dnes bychom potřebovali ,lázeň pokory‘ a postavit se s našimi partnery na stejnou úroveň.“

„I když Sever není konzistentní a je pokrytecký, musíme zůstat pokorní tváří v tvář trpícím lidem,“ řekl Kang. Tímto způsobem se může vytvářet důvěra vůči tomu, že Jižní Korea nemá žádné rozpínavé ambice. To je cesta k usmíření a jednotě, o níž věřím, že není žádným přeludem. Věřím ve sjednocení Koreje, bude-li to Boží vůle.“

Kang je přesvědčen, že k tomu, aby se snížilo politické a vojenské napětí ve východní Asii, „musí skončit závody ve zbrojení a zatím musí zůstat zachována rovnováha sil jako v době studené války. V národním povědomí Korejců – po strašlivých válečných zkušenostech – zůstává pojetí míru spojené s vojenskou silou. Nyní bychom rádi dali míru konstruktivní, skutečně evangelijní význam.“

Právě v tomto duchu poslední čtyři roky biskup společně s dalšími kněžími a rostoucím počtem věřících slaví eucharistii před vstupem do nové námořní základny na ostrově Čedžu, ve městě, kde Kang žije. Americké námořnictvo zde již téměř dostavělo novou základnu. Kritici říkají, že základna zničí ekosystém a existuje riziko, že bude mít negativní dopad na bezpečnost a na výdaje místního obyvatelstva.

Čedžu, který se nachází jižně od Korejského poloostrova, je nazýván „ostrovem míru“ a UNESCO jej zařadilo na seznam světového dědictví.

V roce 2011, kdy korejská vláda oznámila zřízení nové základny, protesty „aktivistů“ zašly tak daleko, že dohnaly vládu až k Nejvyššímu soudu. Základna by měla být otevřena ještě v roce 2015. Katolíci jsou zde stále přítomni (biskup, misionáři, řeholníci a laičtí věřící) a byly vytvořeny výbory kněží a buddhistických mnichů, sjednocených pod heslem „Zachraňte Čedžu“.

Peter Kang je přesvědčen o správnosti svého poslání, „nenásilného veřejného disentu“, jenž se projevuje modlitbou, aby „Bůh obrátil srdce k míru a usmíření“. Přítomnost amerických válečných lodí ve východních mořích (v Koreji je již 15 námořních základen, které pojmou více než 30 tisíc amerických vojáků) bude vytvářet jen další napětí jak se Severní Koreou, tak především se sousední Čínou, neboť Čedžu se nachází 300 mil od čínského pobřeží. Každodenní eucharistie by tedy mohla být způsobem, jak říct „ne“ zanícenému válečnému štvaní.


Další články



Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.