22.12.2015, Asia News
P. Giorgio Marengo z Institutu misionářů Consolata, který od roku 2003 žije v Arvaikheeru, podotkl, že pojem milosrdenství, „mateřského lůna“ Boha Otce, „je něco, co otřásá“ životy Mongolů. „Téměř všichni ti, kteří přijali křesťanství, tak učinili kvůli možnosti odpuštění a představě, že hřích člověka nepoznamená navždy. A nyní Mongolsko zažije i jubilejní rok.“
P. Ernesto Viscardi, jeho vikář, souhlasí. „(Zahahajovací) slavnost (v katedrále svatých Petra a Pavla) se konala 8. prosince. Byla velice prostá, ale účastnila se jí spousta lidí,“ řekl. „Apoštolský prefekt, Mons. Wenceslao Padilla, vedl zástupce šesti mongolských farností v malém procesí, které se završilo otevřením brány. Ta byla nedávno částečně rekonstruována, aby se na ní objevila nová symbolika s motivy Svatého roku.“
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Pro mongolskou církev „je to úplně nová zkušenost,“ vysvětlil. „Křesťané z různých farností plánují poutě do katedrály, aby získali odpustky. Během liturgického roku se hodláme zaměřovat hlavně na milosrdenství. Budeme se snažit našim křesťanům vysvětlit, co je to jubilejní rok, význam Božího odpuštění a jeho přítomnost v Písmu.“ Aby tomu lépe porozuměli, byla do mongolštiny přeložena bula Misericordiae Vultus.
Pokud vše půjde dobře, „mohli bychom v druhé polovině června dokonce vykonat pouť do Říma a projít Svatou bránou v chrámu sv. Petra,“ řekl Fr. Viscardi. „Zdejší společnost, která je do značné míry ovlivněna buddhismem, je obeznámena s milosrdenstvím, ale musíme lidem vysvětlovat křesťanský pohled.“
A v obecnější rovině „si myslím, že je dobrým znamením pro letošní (jubilejní) rok, že byl v této zemi před dvěma týdny přijat zákon, kterým se ruší trest smrti,“ vysvětlil. „Jsem si docela jistý, že ti, kdo zákon navrhli a hlasovali pro něj, neměli ve skutečnosti na mysli Svatý rok, ale přesto je to dobré znamení.“
Pro P. Giorgia, který žije 430 km od Ulánbátaru, se situace vyvíjela trochu jinak. „Nemáme ani takový kostel, jako je zde. Používáme ger,“ řekl. „Naše společenství se účastnilo mše na svátek Neposkvrněného početí s konkrétním úmyslem pro začátek Svatého roku. Tuto neděli po mši budeme mít chvíli přemítání konkrétně o významu jubilejního roku.“
Pojem milosrdenství „nalezl v Mongolsku významné přijetí,“ vysvětlil. „Láskyplné milosrdenství Boha Otce zde má velký ohlas. Zkušenost malého počtu místních katolíků je jedinečná, protože tato představa jim pomohla na cestě ke katolicismu. Milosrdný Bůh je obrovský zázrak, a pojetí odpuštění jako nového života je revoluční. Mongolům se líbí představa, že člověk může vždy začít znovu. To je něco, co otřásá jejich životy.“
Z praktického hlediska má místní církev zcela jasné představy. „Chceme rozvíjet program boje proti závislosti na alkoholu, což je v této zemi velký problém. Dva konvertité chtějí vytvořit podpůrnou skupinu a mají k tomu naši podporu. Velice dobře to zapadá do Svatého roku, protože každá forma závislosti je určitým druhem otroctví.“
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.