11.01.2016, RV
Na východní trase přes Středozemní moře byl zaznamenán největší nárůst přílivu nucených migrantů a uprchlíků ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu a Somálska.
Ačkoli trasa je poměrně krátká, je nebezpečná a v zimních měsících úmrtnost mezi migranty i nadále stoupá. V reakci na to Italské pomocné sbory řádu maltézských rytířů (CISOM) zahájily ve spolupráci s řeckou pobřežní stráží novou humanitární misi na palubě Migrant Offshore Aid Station (MOAS).
Díky financování, zdrojům a profesionálům, jež poskytuje CISOM, mohou zdravotníci a záchranní potápěči každý den vytahovat z ledové vody bezmocné lidi, plavící se v gumových člunech, a poskytovat jim pomoc.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Doktorka Bellancaová vysvětlila, že řecký ostrov Lesbos se nachází velmi blízko Turecka a je logisticky nesmírně důležitý, protože mnoho migrantů se rozhoduje prchat ze Sýrie po této východní středomořské trase. Přesun z Turecka do Řecka, jak říká, je velmi krátký, ale také značně nebezpečný.
Bellancaová uvedla, že slouží na palubě MOAS každý den, spolu s týmem složeným z lékařů, zdravotních sester, záchranných potápěčů a dobrovolníků. Hlídkují ve vodách mezi východními řeckými ostrovy a Tureckem, připraveni vytáhnout z moře ohrožené migranty.
Řekla, že typickými plavidly, která používají migranti v Egejském moři, jsou gumové čluny, jež pojmou 20–60 osob. „Představte si množství malých člunů na moři, musíme tedy každý den vyhledávat mnoho drobných cílů,“ uvedla.
Bellancaová vysvětlila, že v Egejském moři, které je „uzavřeným mořem“, dochází k prudkým změnám počasí a mohou vznikat velmi velké vlny.
Z přístavu se často hladina jeví jako klidná a to vybízí migranty, aby se vydali na cestu. Ale počasí se rychle mění, obzvláště teď v zimě, a proto s kolegy z týmu musejí často u migrantů bojovat s velkým podchlazením a souvisejícími problémy, neboť mnozí uprchlíci neumějí plavat.
V člunech bývá mnoho dětí a těhotných žen, protože „Syřané putují s celou rodinou, takže jde o skutečnou humanitární katastrofu s velkým počtem bezbranných lidí, což je někdy psychicky velmi náročné“.
Bellancaová říká, že migranti, které zachraňují, pocházejí ze Sýrie, Iráku a Palestiny a je mezi nimi i mnoho Kurdů. Vysvětluje, že pro záchranné akce MOAS provozuje vyhledávací a záchrannou mateřskou loď a dvě vysokorychlostní záchranná plavidla.
„Vyrážíme se dvěma profesionálními záchrannými potápěči, kteří jsou připraveni jít do moře za jakýchkoli podmínek a vytáhnout z vody lidi v nouzi,“ řekla.
Poté Bellancaová a zdravotní sestra Antonella La Licataová mohou migrantům na palubě mateřské lodi poskytnout okamžitou lékařskou pomoc.
Bellancaová, jejíž lékařskou specializací je záchrana obětí při katastrofách, již pracovala v obdobných projektech v rámci operací „Mare Nostrum“ a „Frontex“, které byly zaměřeny na hlídkování ve vodách mezi Libyí a ostrovem Lampedusa. Své zkušenosti s migranty popsala jako nesmírně obohacující.
„To, co jim dávám, je vždy méně než to, co dostávám a čemu se učím,“ uvedla.
„Důstojnost těchto lidí mi umožňuje růst v mé profesi i v životě. Důstojnost žen a úsměvy dětí, příběhy našich kolegů – lékařů ze Sýrie, profesionálů z Palestiny, lidí, kteří přišli o všechno, ale nepřestávají snít – nám dávají stále víc a víc,“ řekla Bellancaová.
25.08.2026, RC Monitor 15/2026
Na konci června se pražská farnost Čakovice dozvěděla, že její dosavadní duchovní správce má být vystřídán. Samotná změna faráře není v životě církve ničím neobvyklým. Neobvyklá byla reakce části farníků. Ti se obrátili na pražské arcibiskupství s žádostí, aby zamýšlené jmenování přehodnotilo, protože novým duchovním správcem se měl stát P. Jan Balík. Obávali se, že jeho spojení s kauzou bývalého ředitele arcibiskupství Antonína Jurigy poškodí důvěryhodnost farnosti a naruší život místního společenství. Arcibiskupství jejich podněty vyslechlo a do Čakovic byl ustanoven jiný kněz.
24.08.2026, Crux Now
Podle nové zprávy izraelské organizace monitorující dodržování práv, která pracuje s údaji za první polovinu roku 2026, se počet útoků proti křesťanům v Izraeli téměř zdvojnásobil. Izraelské centrum pro údaje o náboženské svobodě (Religious Freedom Data Centre – RFDC) a jeho kontaktní linka pro hlášení případů obtěžování křesťanů uvedly, že mezi dubnem a červnem letošního roku došlo v Izraeli nebo na územích okupovaných Izraelem k 83 útokům proti křesťanům, zatímco v prvním čtvrtletí jich bylo 44. Většina útoků se odehrála v Jeruzalémě a zahrnovala 46 případů plivání, čtyři fyzická napadení a osm slovních útoků.
17.08.2026, Rome Reports
Křesťané zůstávají nejpronásledovanějším náboženským společenstvím na světě. Podle organizace Open Doors čelilo v roce 2025 pronásledování nebo diskriminaci kvůli své víře 388 milionů křesťanů, tedy přibližně každý sedmý křesťan na světě. Některé údaje však odhalují ještě znepokojivější skutečnost.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.