11.01.2016, RV
Na východní trase přes Středozemní moře byl zaznamenán největší nárůst přílivu nucených migrantů a uprchlíků ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu a Somálska.
Ačkoli trasa je poměrně krátká, je nebezpečná a v zimních měsících úmrtnost mezi migranty i nadále stoupá. V reakci na to Italské pomocné sbory řádu maltézských rytířů (CISOM) zahájily ve spolupráci s řeckou pobřežní stráží novou humanitární misi na palubě Migrant Offshore Aid Station (MOAS).
Díky financování, zdrojům a profesionálům, jež poskytuje CISOM, mohou zdravotníci a záchranní potápěči každý den vytahovat z ledové vody bezmocné lidi, plavící se v gumových člunech, a poskytovat jim pomoc.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Doktorka Bellancaová vysvětlila, že řecký ostrov Lesbos se nachází velmi blízko Turecka a je logisticky nesmírně důležitý, protože mnoho migrantů se rozhoduje prchat ze Sýrie po této východní středomořské trase. Přesun z Turecka do Řecka, jak říká, je velmi krátký, ale také značně nebezpečný.
Bellancaová uvedla, že slouží na palubě MOAS každý den, spolu s týmem složeným z lékařů, zdravotních sester, záchranných potápěčů a dobrovolníků. Hlídkují ve vodách mezi východními řeckými ostrovy a Tureckem, připraveni vytáhnout z moře ohrožené migranty.
Řekla, že typickými plavidly, která používají migranti v Egejském moři, jsou gumové čluny, jež pojmou 20–60 osob. „Představte si množství malých člunů na moři, musíme tedy každý den vyhledávat mnoho drobných cílů,“ uvedla.
Bellancaová vysvětlila, že v Egejském moři, které je „uzavřeným mořem“, dochází k prudkým změnám počasí a mohou vznikat velmi velké vlny.
Z přístavu se často hladina jeví jako klidná a to vybízí migranty, aby se vydali na cestu. Ale počasí se rychle mění, obzvláště teď v zimě, a proto s kolegy z týmu musejí často u migrantů bojovat s velkým podchlazením a souvisejícími problémy, neboť mnozí uprchlíci neumějí plavat.
V člunech bývá mnoho dětí a těhotných žen, protože „Syřané putují s celou rodinou, takže jde o skutečnou humanitární katastrofu s velkým počtem bezbranných lidí, což je někdy psychicky velmi náročné“.
Bellancaová říká, že migranti, které zachraňují, pocházejí ze Sýrie, Iráku a Palestiny a je mezi nimi i mnoho Kurdů. Vysvětluje, že pro záchranné akce MOAS provozuje vyhledávací a záchrannou mateřskou loď a dvě vysokorychlostní záchranná plavidla.
„Vyrážíme se dvěma profesionálními záchrannými potápěči, kteří jsou připraveni jít do moře za jakýchkoli podmínek a vytáhnout z vody lidi v nouzi,“ řekla.
Poté Bellancaová a zdravotní sestra Antonella La Licataová mohou migrantům na palubě mateřské lodi poskytnout okamžitou lékařskou pomoc.
Bellancaová, jejíž lékařskou specializací je záchrana obětí při katastrofách, již pracovala v obdobných projektech v rámci operací „Mare Nostrum“ a „Frontex“, které byly zaměřeny na hlídkování ve vodách mezi Libyí a ostrovem Lampedusa. Své zkušenosti s migranty popsala jako nesmírně obohacující.
„To, co jim dávám, je vždy méně než to, co dostávám a čemu se učím,“ uvedla.
„Důstojnost těchto lidí mi umožňuje růst v mé profesi i v životě. Důstojnost žen a úsměvy dětí, příběhy našich kolegů – lékařů ze Sýrie, profesionálů z Palestiny, lidí, kteří přišli o všechno, ale nepřestávají snít – nám dávají stále víc a víc,“ řekla Bellancaová.
06.11.2026, Community in Mission
Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.
21.10.2026, RC Monitor 19/2026
Kniha Genesis praví, že Hospodin přivedl k člověku všechna zvířata, aby viděl, jak je nazve. (Gn 2,19–20)
14.10.2026, Catholic Arena
Katolická univerzita v Lovani se nyní dostala do zpráv kvůli velké kontroverzi spojené s islámskými modlitbami, které zazněly během mše. Ale také se v této době diskutuje o mnohem významnější události, a sice o blahořečení jednoho z nejslavnějších absolventů této univerzity, Fultona Sheena.
13.11.2026, RC Monitor 21/2026
Svatost nezná státních hranic, nezávisí na původu ani na společenském postavení. Je odpovědí člověka na Boží lásku. Skvělým příkladem toho jsou dvě výjimečné ženy středověké Evropy – svatá Anežka Česká a svatá Hedvika Slezská. Je známo, že Hedvika byla Anežčinou tetou, a že právě ona sehrála důležitou roli v jejím dětství. Obě ženy navíc patřily k mimořádnému okruhu středoevropských panovnických žen 13. století, které spojily vysoký šlechtický původ s hlubokou zbožností a službou chudým. Ačkoli se nakonec jejich životní cesty lišily, spojovala je jedna touha: sloužit Kristu přítomnému v druhém člověku.
23.09.2026, RC Monitor 17/2026
Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.
13.10.2026, Vatican News
Papež Lev XIV. se po nedělní modlitbě Anděl Páně 11. října 2026 obrátil na poutníky na Svatopetrském náměstí se dvěma naléhavými tématy. Tím prvním byla válka na Ukrajině a její dopad na nejchudší obyvatele světa. Římský biskup připomněl, že konflikt nezasahuje jen ty, kdo žijí v jeho bezprostřední blízkosti, ale také lidi závislé na dodávkách obilí, pro něž se každodenní chléb stal předmětem vyjednávání. Vyzval proto všechny zúčastněné strany, aby zajistily bezpečnou plavbu Černým mořem pro obilní transporty. „Každodenní chléb milionů lidí se nesmí stát válečným rukojmím,“ zdůraznil papež. Na náměstí přitom přivítal poutníky z mukačevské řeckokatolické eparchie, tedy z regionu, který dopady války pociťuje přímo.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.