Vliv islámu se vkrádá do malajských misijních škol

Ale pohled na tyto školy jako na útočiště pro nemuslimy může být klamný. V Malajsii existují tři typy veřejných škol: státní, vládou podporované ústavy a soukromé školy. Většina misijních škol patří mezi vládou podporované ústavy. Jejich zaměstnanci jsou jmenováni a placeni státem. Církev vlastní budovu a prostřednictvím správní rady se stará o administrativu.

Pokud mají církevní představitelé kvalifikované kandidáty na ředitele, mohou navrhnout, aby byly tyto osoby jmenovány, ale tato výsada je postupně narušována.

Dalšími vládou podporovanými školami jsou „lidové“ školy, které se starají o čínskou a indickou komunitu a výuka probíhá v čínštině a tamilštině. Veškeré základní a střední vzdělání je ve státních a vládou podporovaných školách zdarma.

Všechny školy, včetně misijních škol, jsou považovány za státní, pokud jsou podporované vládou. Misijní školy v Malajsii se v roce 1970 vzdaly své nezávislosti a souhlasily s vládním financováním, protože se už nedokázaly financovat samy.

V celé zemi je 448 křesťanských a misijních škol. 228 z nich je v tradičně křesťanských státech Sarawak (130) a Sabah (98) na Borneu.

Sestra Rita Chew, předsedkyně vzdělávací komise při arcidiecézi Kota Kinabalu, řekla v rozhovoru pro server ucanews.com, že má obavy o udržení celistvosti všestranného vzdělávání v atmosféře rostoucí náboženské segregace, nedůvěry a politické slabosti.

„Zdá se, že někteří lidé jsou odhodlaní prosadit islámské osnovy již od mateřské školky,“ řekla sestra Chew.

„Z toho máme největší obavy. Ve školách dochází ke konverzím, ale vláda to zapírá. Děje se to i v mateřských školách. Křesťanští rodiče zjišťují, že se jejich děti učí islámské modlitby,“ řekla. Ke konverzím údajně dochází ve všech školách. Panuje tu zaujatost vůči nemuslimským studentům. Většinu studentů na všech školách tvoří muslimové. Děti se zapisují do škol podle bydliště.

Procentní zastoupení muslimů v misijních školách závisí na tom, kde se škola nachází. Školy v oblastech s vysokou koncentrací muslimů budou mít velký počet muslimských studentů. Obecně vzato zastoupení muslimských studentů ve školách odráží demografii země.

„Považují tyto školy za místo, kde panuje větší kázeň a které se zaměřuje na odborné studium spíše než na náboženství, kulturní záležitosti a tak dále,“ řekl nedávno penzionovaný učitel, který hovořil pod podmínkou anonymity. „Státní školy mají pověst, že jsou promalajsky a islámsky zaměřené. Mají dobré výsledky, ale většinou jim vévodí jedna komunita,“ řekl.

Případy rasové a náboženské zaujatosti ve všech školách vyvolávají obavy.

V roce 2013 jeden ředitel nutil nemuslimské studenty, aby během muslimského postního měsíce obědvali na školních toaletách.

Křesťanští rodiče v Sarawaku a Sabahu si opakovaně stěžují na to, jak učitelé islámského náboženství zastrašují jejich děti a snaží se je obrátit na islám.

„Naším náboženstvím je křesťanství. Jsme velmi rozhořčení... škola změnila národnost našich dětí na malajskou,“ napsala skupina rodičů ze Sarawaku roku 2010 v dopise předsedovi svazu učitelů. V Malajsii se náboženství uvádí na všech průkazech totožnosti.

Jmenování ustaze (učitele islámského náboženství) ředitelem misijní školy v Sarawaku v listopadu loňského roku způsobilo bouřlivé protesty vzhledem k upozorněním na množící se zprávy o konverzích na venkovských školách.

Sestra Chew říká, že tento případ je veřejně znám a poukázala na incident, kdy studenti tvrdili, že v prostorách školy nebyla uznávána jejich křesťanská víra.

Státy Sarawak a Sabah mají velkou křesťanskou komunitu a staly se magnetem pro islámské misijní skupiny známé jako Dakwah.

Podle sestry Chew to vypadá, jako by tyto skupiny se souhlasem vlády usilovaly přetvořit tyto dva státy na islámské. „Začaly velice odhodlaně prosazovat islám (na všech školách kromě soukromých)... a začínají již v mateřských školkách,“ řekla.

Vláda si se zděšením uvědomila, že křesťanští i muslimští rodiče upřednostňují misijní školy, uvedl jeden starší učitel.