Syrský arcibiskup o masakrech v Bruselu: Evropa bohužel sklízí to, co bylo zaseto v Sýrii a Iráku

10.04.2016, Fides

Při masakrech v Bruselu, jež následovaly po útocích v Paříži, „bohužel nevinní lidé sklízeli to, co evropské mocnosti v posledních několika letech zaseli v Sýrii a Iráku“. Taková je hořká reflexe tragických událostí v belgickém hlavním městě.

Podle Mons. Hinda, který je hlavou syrské katolické archeparchie Hasaka-Nisibis, vážnou zodpovědnost Evropy a západních představitelů, často ovlivněných krátkozrakými sobeckými zájmy, potvrzují důkazy v několika bodech.

„Přestože pro různé evropské představitele,“ poznamenal syrský katolický arcibiskup, „byl až donedávna hlavním geopolitickým cílem pád Asadovy vlády, schvalovali rovněž džihádistickou milici Fronta an-Nusra jako organizaci ’umírněných muslimů‘ a napadali Rusko za to, že útočilo na pevnosti těchto milicí, a požadovali, aby se ruská iniciativa omezovala pouze na potírání takzvaného Islámského státu (Daesh).“

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Navíc podle arcibiskupa Hinda mnohé západní vlády nadále neberou v úvahu privilegované vztahy, jež udržují jejich státy a mocné finanční skupiny, z nichž pocházejí zdroje a ideologie, které živí teroristické sítě: „Evropští političtí představitelé a celý Západ,“ připomíná Mons. Hindo, „udržují po desetiletí těsné vazby, prostřednictvím kterých zvýhodňují Saúdskou Arábii a emiráty na Arabském poloostrově.

V posledních desetiletích zajišťují, aby tyto země mohly v celé Evropě a také v Belgii financovat vytváření sítě mešit, kde se káže wahhábismus, ideologie, jež vlévá jed do islámu a slouží jako ideologický základ pro všechny džihádistické skupiny. A k tomu všemu došlo proto, že převládlo ekonomické myšlení a miliardové smlouvy s šéfy ropných společností: tok peněz a zdrojů.“ I reakce Evropy na vlnu uprchlíků je podle syrského arcibiskupa projevem slabosti a zmatenosti evropského vedení: „Evropa,“ poznamenal Mons. Hindo, „se v záležitosti uprchlíků rozhodla stát se rukojmím Turecka.

Chápu problém Evropy, ale zdůrazňuji, že migranti přijatí v Evropě v roce 2015 netvoří více než 0,2 procenta populace, zatímco v tak malé zemi, jako je Libanon, jejich podíl nyní odpovídá polovině místního obyvatelstva. Rozumím slzám evropské komisařky pro zahraniční politiku. Ale chtěl bych poukázat na to, že za 5 let byly zabity tisíce syrských muslimů i křesťanů, muži, ženy a děti. A pro ně nikdo nepláče.“

Další články

Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.