Zemřel kardinál Giovanni Coppa

17.05.2016, RV

Na svátek hlavního patrona Čech svatého Jana Nepomuckého zemřel ve věku 90 let kardinál Giovanni Coppa, dlouholetý apoštolský nuncius v České republice. Jeho byt v Kanovnickém domě při svatopetrské sakristii byl doslova obložen obrázky z nejrůznějších koutů naší země a nechyběl v něm ani psací stroj s českou abecedou, na kterém odepisoval na dopisy svých příznivců a přátel.

Narodil se v piemontské Albě 9. listopadu 1925. Studia na filosofické fakultě Katolické univerzity Nejsvětějšího Srdce v Miláně absolvoval s diplomovou prací o ikonografii Nejsvětější Trojice. Zároveň navštěvoval také uměleckou školu Beato Angelico založenou mons. Giuseppem Polvarou. Na kněze byl vysvěcen 2. července 1949. O tři léta později byl v roce 1952 povolán jako latiník do Papežské kanceláře (Cancelleria Apostolica), odkud posléze (1958) přešel na státní sekretariát. Na pracích II. vatikánského koncilu se podílel jako překladatel a redaktor dokumentů a v jeho závěru (1965) jej papež Pavel VI. jmenoval čestným kanovníkem Vatikánské baziliky. Od roku 1975 pak působil jako asesor státního sekretariátu. Kromě toho se po celý život věnoval dílu svatého Ambrože a přeložil několik jeho děl do italštiny.

1. prosince 1979 byl jmenován titulárním arcibiskupem Serty a zároveň delegátem pro zastupitelství Svatého stolce. 6. ledna 1980 mu Jan Pavel II. udělil biskupské svěcení. Léta působení na státním sekretariátu byla obdobím intenzívní služby. „Absolvoval jsem pětkrát cestu kolem světa, abych navštívil všechny nunciatury,“ řekl kardinál Coppa v jednom rozhovoru (OR, 30-31 dicembre 2013).

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

30. června 1990 byl jmenován apoštolským nunciem v Československu a po jeho rozdělení 1. ledna 1993 také v obou samostatných státech. O rok později 2. března 1994 pak rezignoval na misi v Bratislavě a zůstal nunciem v Praze až do 19. května 2001.

Kardinálský biret převzal aricibiskup Giovanni Coppa z rukou papeže Benedikta XVI. na konzistoři 24. listopadu 2007. Přidělena mu byla diakonie sv. Lina.

Ani po skončení své diplomatické mise v Praze se kardinál Coppa netajil tím, že mu české země přirostly k srdci.„Jezdil jsem každou neděli do různých farností, poutních míst, na Moravu, do Čech a dokud jsem byl nunciem v Československu, tak pochopitelně také na Slovensko,“ vzpomínal v rozhovoru pro Radio Vaticana.

Další články

Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.