Zemřel kardinál Giovanni Coppa

17.05.2016, RV

Na svátek hlavního patrona Čech svatého Jana Nepomuckého zemřel ve věku 90 let kardinál Giovanni Coppa, dlouholetý apoštolský nuncius v České republice. Jeho byt v Kanovnickém domě při svatopetrské sakristii byl doslova obložen obrázky z nejrůznějších koutů naší země a nechyběl v něm ani psací stroj s českou abecedou, na kterém odepisoval na dopisy svých příznivců a přátel.

Narodil se v piemontské Albě 9. listopadu 1925. Studia na filosofické fakultě Katolické univerzity Nejsvětějšího Srdce v Miláně absolvoval s diplomovou prací o ikonografii Nejsvětější Trojice. Zároveň navštěvoval také uměleckou školu Beato Angelico založenou mons. Giuseppem Polvarou. Na kněze byl vysvěcen 2. července 1949. O tři léta později byl v roce 1952 povolán jako latiník do Papežské kanceláře (Cancelleria Apostolica), odkud posléze (1958) přešel na státní sekretariát. Na pracích II. vatikánského koncilu se podílel jako překladatel a redaktor dokumentů a v jeho závěru (1965) jej papež Pavel VI. jmenoval čestným kanovníkem Vatikánské baziliky. Od roku 1975 pak působil jako asesor státního sekretariátu. Kromě toho se po celý život věnoval dílu svatého Ambrože a přeložil několik jeho děl do italštiny.

1. prosince 1979 byl jmenován titulárním arcibiskupem Serty a zároveň delegátem pro zastupitelství Svatého stolce. 6. ledna 1980 mu Jan Pavel II. udělil biskupské svěcení. Léta působení na státním sekretariátu byla obdobím intenzívní služby. „Absolvoval jsem pětkrát cestu kolem světa, abych navštívil všechny nunciatury,“ řekl kardinál Coppa v jednom rozhovoru (OR, 30-31 dicembre 2013).

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

30. června 1990 byl jmenován apoštolským nunciem v Československu a po jeho rozdělení 1. ledna 1993 také v obou samostatných státech. O rok později 2. března 1994 pak rezignoval na misi v Bratislavě a zůstal nunciem v Praze až do 19. května 2001.

Kardinálský biret převzal aricibiskup Giovanni Coppa z rukou papeže Benedikta XVI. na konzistoři 24. listopadu 2007. Přidělena mu byla diakonie sv. Lina.

Ani po skončení své diplomatické mise v Praze se kardinál Coppa netajil tím, že mu české země přirostly k srdci.„Jezdil jsem každou neděli do různých farností, poutních míst, na Moravu, do Čech a dokud jsem byl nunciem v Československu, tak pochopitelně také na Slovensko,“ vzpomínal v rozhovoru pro Radio Vaticana.

Další články

Proč má Maria v katolické víře výjimečné místo?

18.09.2026, RC Monitor 17/2026

V každém katolickém kostele ji najdeme. Někdy stojí nenápadně v boční kapli, jindy hrdě blízko oltáře, někdy pod křížem s tváří plnou bolesti nebo naopak s úsměvem a Ježíškem v náručí. Pro mnoho lidí představuje něhu, mateřství, čistotu nebo zdroj útěchy. A přece právě Maria bývá jedním z důvodů, proč lidé katolické víře nerozumí, převážně naši protestanští přátelé.

Rezignovali jsme na lidovou zbožnost?

19.10.2026, RC Monitor 19/2026

Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“

O hladu a halucinacích: jak fáze hladovění popisují upadající Západ

06.11.2026, Community in Mission

Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.

S růžencem v ruce

12.10.2026, RC Monitor 19/2026

Zanedlouho můžeme slavit jedno výročí velkého vítězství – tentokráte již 445. – Svaté ligy nad osmanskou říší. Na tomto vítězství mají podíl všichni zúčastnění, i když známe vlastně jen několik jmen z přibližně 65 tisíc mužů na vítězné straně.

O přímluvě svatých, jejich patronátu a hranicích lidové zbožnosti

12.11.2026, RC Monitor 21/2026

Když ztratíme klíče, obracíme se ke svatému Antonínovi. Při nemocech krku vzýváme svatého Blažeje, hasiči mají svého patrona ve svatém Floriánovi a kněží ve svatém Janu Marii Vianneyovi. Katolická tradice zná patrony jednotlivých profesí, měst, zemí, nemocí i nejrůznějších životních situací. Mají ale svatí v nebi skutečně rozdělené kompetence? A má vůbec smysl obracet se na konkrétního světce s konkrétní prosbou?

Rodokmen Ježíše Krista

16.09.2026, RC Monitor 17/2026

Toto evangelium, tedy úvodní část radostné zvěsti sepsaná svatým Matoušem, je výpovědí o tom, jak z kalného pramene vyvádí Bůh nejčistší potůček. Jak na zapleveleném záhoně vykvetla nejkrásnější růže. Jak z kmene, zasaženého prvotní poruchou – hříchem – vypučel přečistý květ, který nadpřirozeným způsobem, přímou mocí Boží – ano, u Boha je všechno možné, jak později řekl anděl Gabriel – nese ovoce nejdrahocennější: poslední pokrevní potomek Abrahámův byl muž Marie, z níž se narodil Ježíš, nazývaný Kristus. Ten, který se nazývá Syn člověka.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.