Byla unesena Boko Haram a uprchla. Toto je její sen.

21.05.2016, CNA

„Sním o bezpečné Nigérii.“ Takovouto naději vyjádřila ve středu před členy amerického Kongresu jedna z nigerijských školaček, které uprchly ze zajetí teroristické skupiny Boko Haram. Sa'a byla jednou ze stovek školaček z Chiboku unesených 14. dubna 2014 teroristickou skupinou Boko Haram. O svém osudu svědčila před podvýborem Kongresu pro Afriku, světové zdraví, lidská práva a mezinárodní organizace.


Ve svém svědectví uvedla, že sní „o Nigérii, kde z dívek, jako jsem já, nebudou dělat sebevražedné atentátnice, a nebudou běžně unášet malé chlapce, aby z nich dělali teroristy. Sním o Nigérii, kde – i když dojde k tomu nejhoršímu a děti budou uneseny –, se bude soustředit veškeré úsilí na jejich rychlou záchranu, a ti, kteří mohou pomoci, budou pomáhat, a ti, kteří mohou mluvit, budou hovořit za ty, kteří sami za sebe hovořit nemohou.“

Boko Haram, což v překladu znamená „západní vzdělání je hřích“, je nigerijská islamistická militantní skupina považovaná za nejstrašnější teroristickou organizaci na světě. Tato skupina je zodpovědná za útoky na vesnice, školy a kostely v severní Nigérii, za tisíce zabitých křesťanů i muslimů v posledních několika letech. Poté, co skupina ztratila část území, které ovládala, vysílá stále více dětí a dívek na sebevražedné bombové mise.

Skupina vyvolala v roce 2014 mezinárodní pobouření, když zaútočila na školu v nigerijském Chiboku a unesla 276 dívek. Na sociálních sítích, především na Twitteru a Facebooku, byla spuštěna kampaň s hashtagem #BringBackOurGirls.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Asi 57 dívkám se podařilo uprchnout, ale 219 z nich je podle všeho stále drženo v zajetí. Minulý měsíc se 15 dívek objevilo ve videu, kde uvedly svá jména. Video získala CNN a údajně bylo natočeno v prosinci. Republikánský poslanec Chris Smith, předseda podvýboru, vyjádřil politování nad těžkou situací unesených dívek.

„Mnohé z těchto studentek je zřejmě nuceno konvertovat k islámu a provdat se za bojovníky Boko Haram nebo se stát prostitutkami v této organizaci,“ řekl. „Nyní dostáváme informace, že některé z nich mohou být použity jako sebevražedné atentátnice.“

Sa'a popisovala, jak skupina Boko Haram v noci před dvěma lety zaútočila na školu v Chiboku. „Stříleli z pušek a křičeli ,Alláhu Akbar!‘,“ řekla. Podpálili školu a přinutili zajaté dívky nastoupit do nákladních automobilů. Sa'a s kamarádkou seskočily z auta a skrývaly se v lesích. Kamarádka si poranila nohu a nemohla chodit,“ uvedla. Říkala jí, ať jde dál bez ní. „Jestli máme zemřít, zemřeme spolu. Nenechám tě tady,“ odpověděla.

S pomocí fulanských pastevců se nakonec dostali domů. Nyní navštěvuje střední školu ve Spojených státech. Zpočátku se bránila tomu, že by měla zase chodit do školy, ač v jiné zemi. Kamarádce řekla: „Nepůjdu do školy kvůli tomu, co se stalo.“ Tento útok Boko Haram byl již druhým útokem na školu, který Sa'a zažila, a únosci dívkám vyhrožovali a říkali, že se mají vdát, a ne sedět ve škole.

„Mám pocit, že když půjdu znovu do školy, unesou nás odkudkoli, kde zrovna budeme,“ říkala si v té době, ale její bratr a přátelé jí dodávali odvahy, aby se nenechala terorem odradit od dalšího vzdělávání. V lednu tedy díky iniciativě Education Must Continue nastoupila na střední školu.

Sa'a řekla, že během svého pobytu ve Spojených státech navštívila Národní archiv ve Washingtonu a viděla Deklaraci nezávislosti, ústavu a kopii Magny Carty. „Zjistila jsem, že lidé, kteří tvořili tyto dokumenty, zakoušeli v průběhu let těžké chvíle, ale nevzdávali se a neztráceli naději, a nakonec svoboda zvítězila,“ řekla. Když se dozvěděla o slavné řeči Patricka Henryho z roku 1775 „Dejte mi svobodu, nebo smrt“, byla nadšená, protože „jsem si uvědomila, že přesně tak jsem se cítila, když jsem se musela rozhodnout, zda seskočím z auta a uteču bojovníkům Boko Haram“.

Když bylo zveřejněno video s jejími pohřešovanými spolužačkami, Sa'a řekla, že „se rozplakala radostí a děkovala Bohu za jejich život. Vidět je mi dodalo odvahu říci světu, že bychom neměli ztrácet naději.“ Je „stále v kontaktu“ se svou rodinou v Nigérii a s některými spolužačkami, které uprchly Boko Haram.

„Sním a modlím se za to, aby v Nigérii nastala svoboda, bezpečí a mír,“ uzavřela své svědectví.



Další články



Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.