Vládní úředník USA varuje: v Iráku se křesťanům zavírají dveře

„Cítím, že je to naléhavé, protože křesťané odcházejí (z Blízkého východu) a v určitém okamžiku by už mohlo být pro tuto komunitu demograficky nemožné, aby se sama udržela,“ řekl Knox Thames, zvláštní poradce amerického ministerstva zahraničí pro náboženské menšiny na Blízkém východě a v jižní a střední Asii.

Znovu tyto dveře otevřít, řekl Thames, „bude těžké, je to dlouhá a složitá reakce na komplikovanou situaci“.

Thames řekl, že zaručení náboženské rozmanitosti a přežití církví, jako je Asyrská církev východu, která měla více než 70 let sídlo patriarchy v Chicagu a nyní se stěhuje zpět do iráckého Erbílu, je prioritou Obamovy administrativy.

Když v pondělí v Římě hovořil s novináři, připomněl prohlášení ministra zahraničí Johna Kerryho o genocidě křesťanů a dalších menšin v Iráku a Sýrii jako projev tohoto závazku.

Uznání, že se ISIS systematicky snaží o likvidaci etnických a náboženských menšin, bylo pokusem „dát pronásledovaným naději, že o nich svět ví“, řekl a dodal, že v minulosti uznání genocidy vedlo ke konkrétní mezinárodní reakci.

Thames rovněž uznal, že v současné situaci křesťané a další menšiny z Iráku a Sýrie „přestali důvěřovat“ svým státům a že mezinárodní společenství bude muset pomoci při zajištění nejen bezpečnosti těchto komunit, ale také se základním rozvojem, jako je elektrifikace, kanalizace a sanitace.

Pokud se nebude takto investovat do infrastruktury, uvedl, „nikdo tam nebude chtít zůstat, ani křesťanské ani nikdo jiný“. „Co můžeme udělat, aby získali víru ve svou zemi?“ otázal se. „Nejsem si jistý, který přístup je správný, ale musíme zajistit, že jsme našli řešení, jež bude fungovat v každém kontextu.“

Thames uvedl tři vzory soužití: Katar, Libanon a nedávno podepsanou „Marrákešskou deklaraci“. Katar, řekl, je „fascinující příklad, kde se mísí kultury“. V důsledku silného přistěhovalectví, většinou z Filipín a Indie, rychle rostou náboženské menšiny.

Poprvé vstoupilo do Perského zálivu neabrahámovské náboženství – hinduismus, a přítomnost velkého množství Filipínců představuje druhou vlnu křesťanství. Thames řekl, že Spojené státy a další země monitorují Katar, protože chtějí vidět interakci mezi Katařany a přistěhovalci, jež podporuje „vzájemné porozumění“.

Libanon byl první zemí, kterou Thames navštívil poté, co se v roce 2015 ujal své funkce na ministerstvu zahraničí. Pochválil „hrdinskou“ reakci na migrační krizi – čtvrtinu celkové populace tvoří přistěhovalci – a „sektářskou rovnováhu“, které země dosáhla.

Ač je Libanon často kritizován ostatními zeměmi v regionu, dokázal vytvořit stabilitu, která jiným blízkovýchodním států schází. Tato země je rovněž bedlivě sledována, aby se zajistilo, že se pluralita hlasů zakotvená v ústavě bude odrážet ve vládě například prostřednictvím rozmanitého zastoupení v parlamentu.

Třetí model soužití je navržen v Marrákešské deklaraci, kterou v lednu podepsali náboženští představitelé ze zemí s muslimskou většinou. Tento dokument je založen na Medinské chartě, kterou údajně napsal Mohamed a která hovoří o zacházení s nemuslimy a vyzývá k přijetí státu s náboženskou pluralitou.

Summit sponzorovaný marocku vládou vyzval komunity s muslimskou většinou k tomu, aby přijaly Mohamedovu Medinskou chartu a udělily nemuslimským menšinám „svobodu pohybu, vlastnictví, vzájemné solidarity a obrany“.

Emeritní kardinál Theodore McCarrick z Washingtonu nedávno zmiňoval toto prohlášení a naléhal na novináře, aby „nenechali tento dokument zemřít“. Definoval jej jako „živou výzvu islámskému i neislámskému lidu na celém světě“.

Vládní úředník byl v Itálii proto, aby navštívil několik vatikánských úřadů a zjistil, jak Spojené státy a katolická církev mohou spolupracovat se společným cílem zajistit bezpečnost historickým náboženským menšinám na Blízkém východě.

„Vatikán nás velmi motivuje,“ řekl Thames a dodal, že katolické učení o ochraně svědomí pomáhá vládě USA prohlubovat své argumenty. Když Thames hovořil konkrétně o tom, co Spojené státy dělají na pomoc pronásledovaným menšinám, uvedl finanční pomoc při hospodářském rozvoji, stíhání masových krutostí, ochranu historických náboženských památek za pomoci UNESCO a dokumentaci masových hrobů a případů násilí páchaného na ženách.

Řekl také, že jeho práce se v podstatě dělí na tři směry: na „ochranu“ – co mohou Spojené státy a jejich spojenci dělat na obranu menšin, které zůstávají v regionu nebo těch, kteří uprchli; „vybavení“, což znamená pomáhat místním samosprávám v rámci jejich odpovědnosti za ochranu menšin; a „reformu“, tj. co mohou USA udělat v případě států, které buď pronásledují, nebo odmítají pomáhat pronásledovaným.

Klíčem, řekl Thames, je vzdělání: „Když se vlády zmocní extremisté, ze všeho nejdříve převezmou ministerstvo školství.“ Dobře totiž vědí, že stačí 15 letech indoktrinace, aby mohli změnit strukturu společnosti.