Je-li španělský kardinál homofob, pak jím je i papež František, tvrdí obránci

Obhájci valencijského kardinála Antonia Cañizarese však citují nejnovější dokument papeže Františka o rodině, který též brání tradiční manželství a kritizuje genderovou teorii, přičemž nevyslovená implikace spočívá zjevně v tom, že je-li španělský biskup „homofob“, pak jím je i papež.

Cañizares, který dříve sloužil jako vrcholný úředník vatikánského úřadu pro katolickou liturgii, pronesl kázání 13. května při mši svaté na závěr školního roku na univerzitě v Institutu Jana Pavla II., který se věnuje rodině.

Ve své řeči nazvané „Na obranu a podporu rodiny“ Cañizares řekl, že „budoucnost společnosti závisí na“ rodině a kvůli tomu se stala terčem útoků. „Na jedné straně je to nejoceňovanější sociální instituce, alespoň v průzkumech veřejného mínění, a dokonce i mezi mladými lidmi, ale je otřesena až do základů vážnými, ať už zjevnými, či těžko postřehnutelnými hrozbami,“ řekl.

„Rodina je dnes v naší kultuře sužována nekonečnými hrozbami a vážnými problémy – to není pro nikoho tajemstvím,“ pokračoval Cañizares. Máme tu zákony protiřečící rodině, činnost politických a společenských sil, další hnutí a akce říše homosexuálů, myšlenky, jako je radikální feminismus, nebo nejzákeřnější ze všech – genderové teorie.“

„Genderová teorie“ je poněkud nejasný termín, ale v katolickém žargonu se používá k popisu myšlenek vědců a kritiků kultury, kteří považují rozdíly mezi muži a ženami za společenský konstrukt spíše než za přirozenou danost. Někteří teoretici genderu tvrdí, že lidé by měli mít možnost identifikovat se jako muž, žena, něco mezi, ani jedno, nebo obojí, a zrazují od stereotypního rozdělení na základě pohlaví jako například od představ, že panenky jsou pro holčičky a autíčka pro kluky.

Papež František je jedním z kritiků genderové teorie. „Genderová teorie“ je omylem lidské mysli, který způsobuje veliký zmatek,“ řekl v březnu 2015 při návštěvě jihoitalského města Neapol. V témže projevu řekl: „Kvůli této teorii je veden útok na rodinu.“ Brzy po Cañizaresově kázání několik pro-LGTB a feministických organizací, jako je Lambda, Velencijský kolektiv LGBT, Kolektiv pro sexuálně-citovou rozmanitost a Sdružení rodin s nezletilými transsexuály, oznámilo, že hodlají podat oficiální stížnost na „Úřad pro trestné činy z nenávisti“.

V podstatě chtějí Cañizarese zažalovat za „apologia“, což je termín ze španělského práva označující podporu nebo schvalování trestného činu. Po takovéto reakci se Cañizares rozhodl zveřejnit kázání v plném znění a s doprovodnou poznámkou, v níž se ptá: „Je obrana rodiny homofobií?“ Požádal také „objektivní“ právníky, aby prohlédli obsah kázání a rozhodli, zda to, co řekl, je skutečně „v rozporu se zákonem“ nebo homofobní.

Ve svém dopise kardinál uvádí, že „cenzura a odsouzení“, které se mu dostalo v některých médiích, a útoky řady organizací a politiků mu připomínají „období naší minulosti“, v nichž byli kázání a kazatelé „cenzurováni a odsuzováni“.

Cañizares měl na mysli režim Francisca Franca, který ač uznával katolicismus jako oficiální náboženství, zakazoval buřičská kázání a další činnosti, které byly považovány za urážlivé vůči vládě či armádě nebo škodlivé pro jednotu Španělska. Kněží obvinění z takovýchto činů byli postaveni před „Tribunal de Orden Público“ (Soud pro veřejný pořádek) a odsouzeni k vysokým pokutám.

V neděli kardinál, bývalý představitel vatikánské Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, opět vyzval katolíky, aby neposlouchali zákony, o kterých se domnívají, že jsou nespravedlivé, založené na „nejzákeřnější a nejdestruktivnější ideologii v celé historii lidstva, kterou je ideologie genderu, již se nám globální síly snaží vnutit prostřednictvím zdánlivě neškodných právních předpisů, které nesmíme poslouchat.“

V kázání na slavnost Božího těla Cañizares také řekl, že jako křesťané jsme povoláni k tomu, abychom „se stali svědky přítomnosti Boha ve světě. Nebojte se se vztyčenou hlavou mluvit o Bohu nebo projevovat svou víru.“

Potom řekl, že „veřejný prostor není neutrální“, což je podle jeho názoru zřejmé ze skutečnosti, že „na mnoha místech jsme svědky útoků na křesťanskou víru a církev a jejího vylučování, neustálých útoků na náboženskou svobodu a jejího porušování“.

Tyto skupiny, řekl, by rády viděly víru a církev „přísně omezené na soukromý prostor“.

V závěru své promluvy zdůraznil, že „kultura eucharistie podporuje kulturu dialogu, který v ní nalezne sílu a potravu“.

Z tohoto důvodu „by bylo chybou si myslet, že jakákoli veřejná zmínka o víře nějakým způsobem naruší skutečnou nezávislost státu (nebo) občanských institucí, nebo že by dokonce mohla podporovat netolerantní postoje“.

Cañizares nicméně uznal, že „v minulosti došlo k chybách, kterých se dopouštěli i věřící…, ale nebylo to kvůli našim křesťanským kořenům – které jsou a vždy budou eucharistické –, ale kvůli nekonzistentnosti křesťanů s jejich vlastními kořeny, s eucharistií“.

Vzhledem k tomu, že kontroverze sílí, Esteban Escudero, pomocný biskup z Valencie, vydal prohlášení na podporu kardinála a uvedl, že Cañizares ve svém kázání 13. května „bránil rodinu uprostřed výzev, o nichž hovoří papež“. Escudero citoval Františkův nedávný dokument Amoris laetitia o lásce v rodině.

V něm papež píše: „Další výzva vyvstává v různých formách ideologie obecně zvané ,gender‘, která popírá přirozenou rozdílnost mezi mužem a ženou a jejich vzájemnost. Vykresluje pohlavně nerozlišenou společnost a vyprazdňuje antropologický základ rodiny.“

Ve Valencii se v současné době projednává to, co místní média označují jako „zákon o transsexualitě“, který by umožnil nezletilým dětem chirurgickou změnu pohlaví bez souhlasu rodičů s tím, že by tuto proceduru hradil stát. Předložený návrh zákona také požaduje, aby školy povinně vyučovaly, že „pohlaví je proměnlivé“ a že „pokud dívka chce, může mít penis“.

Když školy odmítnou, přijdou o veškeré financování z veřejných prostředků a mohla by jim být uložena pokuta ve výši 45 000 eur v každém nahlášeném případě.

Ti, kdo kritizují nový návrh zákona o vzdělávání, tvrdí, že porušuje základní práva rodičů na výchovu svých dětí a že je namířený proti náboženské identitě škol.

Papež František také při několika příležitostech kritizoval to, co považuje za „indoktrinaci dětí“, například v dubnu 2015 řekl, že vymýcení mužské a ženské identity nijak nepomůže řešení problému nespravedlivého nebo neuctivého zacházení s lidmi na základě jejich pohlaví.

V dubnu 2014 papež při proslovu před členy Mezinárodního katolického výboru pro děti vyzval k podpoře práv rodičů rozhodovat o mravní a náboženské výchově jejich dětí.

„Chtěl bych vyjádřit své odmítnutí jakýchkoli vzdělávacích experimentů na dětech. Nemůžeme experimentovat na dětech a mládeži. Nejsou to laboratorní vzorky,“ řekl papež.

„Asi před týdnem mi jeden velký učitel řekl: ’Pokud jde o tyto projekty (hovořil o současných vzdělávacích projektech), občas mi není jasné, zda dítě chodí do školy, nebo do převýchovného tábora,‘“ uvedl.