Kněz zavražděn při mši v rolnické Francii. Takto vypadá život křesťanů na Středním východě

27.07.2016, CH

Čtyřiaosmdesátiletému knězi, který sloužil mši, islámský fanatik podřezal krk: stalo se v kostele v Normandii. Pro lidi na Západě představuje ta scéna nepředstavitelnou hrůzu. Zvláště katolíci jsou pobouřeni a hluboce rozrušeni krvavou vraždou vykonanou během Nejsvětější oběti, kolem níž je vystavěna naše víra.

Tedy, katolíci na Západě. Pro katolíky a další křesťany na Středním východě není zločin v Saint-Étienne-du-Rouvray nijak nepředstavitelný. S tímto terorem už žijí léta, zatímco západní politici a liberální komentátoři se dívají stranou.

Kdybych se zmínil o masakru v bagdádském kostele ze 31. října 2010, kolik z nich by vědělo, o čem mluvím? A kolik katolíků by znalo detaily?

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Tehdy, v neděli večer, přerušili mši v syrsko-katolickém kostele Nanebevzetí Panny Marie muslimští střelci, kteří vzali kongregaci jako rukojmí, a řvali: „Vy všichni jste nevěřící… my půjdeme do ráje, když vás zabijeme a vy půjdete do pekla.“

Jeden kněz, P. Thaer Abdal, byl zastřelen přímo u oltáře. Celkem bylo zavražděno 58 nevinných lidí. Jejich vrazi byli členy irácké frakce al-Káidy, která vyhlásila válku kostelům, „špinavým doupatům modloslužby“, a zvláště „tyranovi z Vatikánu“.

Bagdádský masakr byl jedním z nespočetných zločinů, jež zredukovaly starokřesťanské obce na Středním východě na poničená a vyděšená ghetta nebo tajné kostely.

Tyto obce vědí, co neví západní veřejné mínění: že křesťanství samo o sobě je nejvíce nenáviděným cílem islámských teroristických skupin. Pro džihádisty je křesťanská víra v Ježíšovo božství urážkou, jež ospravedlňuje brutalitu Temného věku.

Podřezání knězova krku ve svatostánku kostela – jak dutě dnes zní slovo „svatostánek“ v tomto kontextu – přináší do venkovské Francie tento Temný věk zpět.

Rouenský arcibiskup uvedl, že zavražděnému knězi bylo 84 let. Není to tak překvapivé, jak to zní, když uvážíme zbědovaný stav Církve ve Francii, jenž nutí mnoho kněží protahovat svou službu až do své deváté dekády.

Ubohý kněz strávil svůj velmi dlouhý život službou Pánu a dovršil ji svou smrtí pro něho. Možná řeknu něco nevhodného, ale snad jeho mučednická krev rozlitá na oltáři tak blízko domova konečně probudí křesťanstvo z jeho strnulosti.

Další články

Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.