Kněz zavražděn při mši v rolnické Francii. Takto vypadá život křesťanů na Středním východě

Tedy, katolíci na Západě. Pro katolíky a další křesťany na Středním východě není zločin v Saint-Étienne-du-Rouvray nijak nepředstavitelný. S tímto terorem už žijí léta, zatímco západní politici a liberální komentátoři se dívají stranou.

Kdybych se zmínil o masakru v bagdádském kostele ze 31. října 2010, kolik z nich by vědělo, o čem mluvím? A kolik katolíků by znalo detaily?

Tehdy, v neděli večer, přerušili mši v syrsko-katolickém kostele Nanebevzetí Panny Marie muslimští střelci, kteří vzali kongregaci jako rukojmí, a řvali: „Vy všichni jste nevěřící… my půjdeme do ráje, když vás zabijeme a vy půjdete do pekla.“

Jeden kněz, P. Thaer Abdal, byl zastřelen přímo u oltáře. Celkem bylo zavražděno 58 nevinných lidí. Jejich vrazi byli členy irácké frakce al-Káidy, která vyhlásila válku kostelům, „špinavým doupatům modloslužby“, a zvláště „tyranovi z Vatikánu“.

Bagdádský masakr byl jedním z nespočetných zločinů, jež zredukovaly starokřesťanské obce na Středním východě na poničená a vyděšená ghetta nebo tajné kostely.

Tyto obce vědí, co neví západní veřejné mínění: že křesťanství samo o sobě je nejvíce nenáviděným cílem islámských teroristických skupin. Pro džihádisty je křesťanská víra v Ježíšovo božství urážkou, jež ospravedlňuje brutalitu Temného věku.

Podřezání knězova krku ve svatostánku kostela – jak dutě dnes zní slovo „svatostánek“ v tomto kontextu – přináší do venkovské Francie tento Temný věk zpět.

Rouenský arcibiskup uvedl, že zavražděnému knězi bylo 84 let. Není to tak překvapivé, jak to zní, když uvážíme zbědovaný stav Církve ve Francii, jenž nutí mnoho kněží protahovat svou službu až do své deváté dekády.

Ubohý kněz strávil svůj velmi dlouhý život službou Pánu a dovršil ji svou smrtí pro něho. Možná řeknu něco nevhodného, ale snad jeho mučednická krev rozlitá na oltáři tak blízko domova konečně probudí křesťanstvo z jeho strnulosti.