Noví iráčtí kněží přinášejí radost v letech smutku a vysídlování

15.08.2016, CNA

P. Roni Salim Momika, jeden ze tří kněží, kteří byli v pátek vysvěceni v uprchlickém táboře v Erbílu, řekl, že tato událost proměnila bezútěšnou náladu vysídlených křesťanů v radost, jež jim – jak doufá – dodá sílu, aby zůstali ve své vlasti. „Jaké mám pocity? Jsem šťastný!“ řekl P. Momika agentuře CNA 5. srpna po svém svěcení a dodal, že cítí „cosi uvnitř“, co mu dodává velikou radost.


Byl vysvěcen na kněze Syrské katolické církve spolu s jeho přáteli a kolegy diákony Emadem a Petrem ve velkém prefabrikovaném kostele v erbílském táboře Aishty 2, který se stal útočištěm pro asi 5500 lidí nucených opustit své domovy kvůli ISIS.

Toto svěcení, řekl, „dodá naději (lidem) v táboře, většinou syrským katolíkům z Karakoše, kteří jsou již dva roky nuceni žít jako uprchlíci.

P. Momika, jenž pochází z Karakoše, podotkl, že 6. srpna to jsou přesně dva roky, kdy ISIS napadl jeho rodné město a vyhnal obyvatele, kteří nehodlali splnit jejich požadavky konverze k islámu, zaplatit vysokou daň nebo čelit smrti.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

„Odešli jsme z Karakoše touto dobou před dvěma lety,“ řekl a vysvětlil, že pro křesťany je to „čas výzev“ a „čas smutku“. Ač by toto výročí mohlo sloužit jako připomínka bezútěšné a nejisté reality křesťanů v Iráku, z pohledu těchto tří mladých mužů vysvěcených na kněze se z něj místo toho stala „šťastná, nadějná a příjemná chvíle,“ řekl P. Momika.

„Tehdy to byl špatný den, protože se z nás stali uprchlíci a ISIS vstoupil do Karakoše, ale dnešek se stal dobrým dnem, protože je dnem našeho svěcení a my poskytujeme našemu lidu naději,“ včetně naděje, že „zůstane zde“, řekl.

P. Momika, Emad, Petros a další seminarista jménem Paul byli nuceni uprchnout z Karakoše, když na něj v roce 2014 zaútočil ISIS. Předtím, než je islamisté donutili odejít, Momika a jeho sestra byli v roce 2010 mezi zraněnými oběťmi ostřelování autobusů, které přepravovaly hlavně křesťanské vysokoškolské studenty z Ninivské planiny na univerzitu v Mosulu, kde byli zařazeni do studijního programu.

Vzhledem k tomu, že seminář v Karakoši byl po útoku v roce 2014 uzavřen, seminaristé byli posláni k dokončení studia do semináře Al-Sharfa v libanonské Harisse. Po završení studia v Libanonu se vrátili do Iráku, kde byli 19. března vysvěceni na jáhny.

Paul se tehdy rozhodl sloužit v Bagdádu a tam byl před zhruba 20 dny vysvěcen, zatímco P. Momika a další byli vysvěceni v Erbílu. Arcibiskup Yohanno Petros Moshe, syrský katolický arcibiskup z Mosulu, Kirkúku a Kurdistánu, biskup těchto kněží, slavil mši s jejich svěcením v táboře Aishty.

P. Momika, jehož rodina uprchla do Erbílu poté, co opustila Karakoš, řekl, že ač má kostel kapacitu pouze asi 800 lidí, na svěcení jich přišlo zhruba 1500.

Svěcení se účastnilo i několik členů jeho rodiny včetně otce, sestry a mnoha dalších, kteří přicestovali z Bagdádu, Akry a dalších měst, aby mohli být s ním.

P. Momika pracuje s mládeží a vede skupiny žen v erbílských uprchlických táborech. Kněz řekl, že zatím zůstane v Erbílu a bude nadále sloužit na této pozici, ale „zda tu zůstanu delší dobu“, záleží na rozhodnutí arcibiskupa Moshe. Jako nově vysvěcený kněz obklopený násilným pronásledováním P. Momika řekl, že chce „stát na straně uprchlíků“ navzdory „ohrožení života“.

Řekl, že chce dávat křesťanům „sílu, naději a odvahu vést dál svůj život, a hodlá zůstat s chudými a trpícími lidmi“. Dodal, že podstatou jeho role a povolání je podle jeho názoru „dávat lidem Krista“.



Další články



Když Panna Maria říká ne

15.05.2026, FATYM

Jaký máte vztah s Pannou Marií? Víme o jejím fiat – jejím „ano“, které přivedlo na svět Spasitele, pravého Boha a pravého člověka, našeho Pána Ježíše Krista. Abychom si hlouběji uvědomili hodnotu jejího ANO, zkusme je postavit do kontrastu se situacemi, v nichž Maria říká NE. Zde je několik příkladů:

Mše svatá

13.05.2026, RC Monitor 8/2026

Začínáme seriál článků vztahujících se k liturgii a jejímu „jazyku“. Mše svatá patří k nejznámějším a přitom často nejméně pochopeným skutečnostem křesťanského života. Jejím středem není jen shromáždění věřících, ale tajemství Kristovy oběti, které se v liturgii zpřítomňuje. V novém cyklu textů se chceme krok za krokem zastavit u jednotlivých částí mše svaté, jejich slov, gest i symbolů – a znovu objevit jejich smysl a krásu. Liturgie totiž není souborem prázdných úkonů, ale živým vyjádřením víry, které nás vede k hlubšímu setkání s Bohem. Zveme vás, milí čtenáři, k tomu, aby pro vás byla mše svatá skutečným pramenem života.

Co je duchovní doprovázení

06.05.2026, RC Monitor 8/2026

Jedete do hor a chystáte se na túru. Cíl znáte, máte po ruce mapu i navigaci v telefonu. To by mohlo stačit. Přesto by se hodil někdo, kdo cestu dobře zná a má zkušenosti. Mohl by vám doporučit trasu „šitou na míru“ s ohledem na váš věk, kondici či zdravotní stav. Během společného putování by vám ukázal krásné výhledy do údolí, upozornil na vzácné druhy chráněných rostlin a doporučil místo ke krátkému odpočinku nebo nabrání sil pro další stoupání k vrcholu. A především by vás vedl správným směrem.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.