Beatifikace Anděla z Dachau

26.09.2016, Radio Vaticana

V sobotu 24. září byl v německém Würzburgu blahořečen otec Engelmar Unzeitig z kongregace misionářů Mariannhill, který se narodil v roce 1911 v Hradci nad Svitavou (tehdejším Greifendorfu) a zemřel ve svých 34 letech jako mučedník v koncentračním táboře v Dachau.

Beatifikační liturgii celebroval kardinál Angelo Amato, prefekt Kongregace pro svatořečení, který také představil osobnost nového blahoslaveného pro Vatikánský rozhlas:

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Otec Unzeitig byl zatčen protože otevřeně označoval nacismus za ideologii, která je v rozporu s evangeliem a ničí člověka. Byl proto nejprve uvězněn v Linci a poté po zfalšovaném procesu deportován v roce 1941 do koncentračního tábora v bavorském Dachau. Díky jeho otcovské péči o ostatní vězně se mu říkalo Anděl z Dachau. Jeho bezvýhradná láska k Bohu ho vedla k milosrdné lásce k těm, kdo - stejně jako on sám - trpěli a byli ponižováni, svou dobrotou dodával naději zoufalým vězňům v tomto lágru. Aby přinesl útěchu ruským vězňům, přeložil velkou část Nového zákona do ruštiny. Pomáhal těžce nemocným a doprovázel je až do konce. Navzdory nelidským podmínkám se snažil podržet vědomí důstojnosti člověka. Považoval svou situaci za poctu, za privilegium dosvědčovat Kristovu lásku. Síla jeho ducha vzbuzovala obdiv a pomáhala spoluvězňům snášet beznadějnou situaci. Svou službu lásky završil, když se nabídl jako dobrovolník ke službě vězňům nakaženým tyfem. Poté, co se sám nakazil, zemřel opuštěn a bez jakékoli péče. Bývá proto nazýván také mučedníkem lásky a německým Maxmilianem Kolbem.

V čem může být otec Engelmar Unzeigit vzorem pro dnešní dobu?

Otec Unzeitig je jakousi jiskrou autentického lidství v temné noci nacistického teroru. Ukazuje, že nikdo nemůže vykořenit dobrotu z lidského srdce. Jeho mučednická smrt je svědectvím víry, lásky a síly. Také dnes, stejně jako v dobách otce Engelmara, je Kristova církev diskriminována, pronásledována a ponižována. A děje se to nejen in partibus infidelium – mezi nevěřícími – ale také v Evropě, která často zapomíná na dědictví své křesťanské civilizace. Víra byla pro otce Unzeitiga nejvyšším dobrem a nejvzácnějším pokladem. Prožíval svou situaci vždy ve spojení s Bohem, v modlitbě a s neustálou připraveností milovat, pomáhat a těšit bližního.

Další články

Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.