Moderní – a málo známé – zázraky Padre Pia

18.10.2016, CNA

Svatý Pio z Pietrelciny, známý po celém světě prostě jako „Padre Pio“, je považován za jednoho z „nejaktivnějších“ světců Církve a i nadále koná zázraky pro ty, kdo v modlitbách prosí o jeho přímluvu. „Svatý Padre Pio je velmi mocný přímluvce... jeden kněz mi kdysi řekl, že je pravděpodobně jedním z nejaktivnějších světců v Církvi,“ sdělil P. John Paul Zeller MVFA, v rozhovoru s agenturou CNA.


Člen Františkánských misionářů věčného Slova a misionář milosrdenství z Birminghamu, P. Zeller, je hrdým vlastníkem vzácné relikvie Padre Pia a očitým svědkem několika uzdravení poté, co pacient v přítomnosti této relikvie prosil Padre Pia o přímluvu.

P. Zeller řekl, že zatímco zpočátku neměl k Padre Piovi žádný zvláštní vztah, začal k němu cítit zvláštní úctu po cestě do San Giovanni Rotondo, kde Padre Pio působil po většinu svého života jako kněz. Cestu podnikl poté, co v roce 2002 svatý Jan Pavel II. Padre Pia svatořečil.

Když se dozvěděl více o životě Padre Pia, byl dojat a sebral odvahu, aby požádal jednoho z představených v San Giovanni o relikvii. Představený souhlasil a dal P. Zellerovi ne jeden, ale dva kousky zkrvavených obvazů, kterými měl Padre Pio omotané rány svých stigmat.

Padre Pio se narodil jako Francesco Forgione 25. května 1887 v italské Pietrelcině ve zbožné katolické rodině. V 15 letech vstoupil ke kapucínům a nakonec se stal řádovým knězem.

Během svého života byl Padre Pio znám jako mystik, na jehož těle se 50 let objevovala stigmata. Je mu přisuzováno mnoho zázraků a divů, včetně zpráv o uzdravení, čtení duše, levitace, a dokonce i bilokace.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

P. Zeller řekl, že poté, co obdržel relikvie, věnoval jednu komunitě založené matkou Angelicou a druhou mu bylo dovoleno si ponechat. „Tuto relikvii mám neustále na sobě,“ řekl a poznamenal, že jako ředitel sekce pro náboženské poutě v sídle EWTN v Birminghamu, „mám možnost modlit se se spoustou lidí“.

„Modlím se s lidmi a jsou případy, kdy dochází, řekl bych, k určitým uzdravením,“ uvedl kněz a vysvětil, že lidé za ním znovu přijdou několik měsíců nebo i rok poté, co se s nimi modlil, aby mu vyprávěli, jak zakoušejí uzdravení. K jednomu takovému zážitku došlo jen před několika měsíci během služby uzdravování v chrámu Nejsvětější svátosti v Hanceville na svátek Panny Marie Fatimské. Vzpomíná, jak se při bohoslužbě on a dva další kněží modlili nad lidmi s dvěma zakrvácenými obvazy a rukavicí Padre Pia, jež byla později svěřena Matce Angelice.

Když se modlili, přišla k nim žena trpící ischiasem, „a já jsem se nad ní modlil“, řekl P. Zeller. Uvedl, že ta žena mu později sdělila, že poté, co se vrátila na své místo, řekla manželovi: „Jsem uzdravena“.

Ischias „je velmi vážné onemocnění zad, které samo nezmizí a je velmi bolestivé“, řekl kněz a podotkl, že „tuto ženu nemoc zcela opustila“ poté, co se nad ní modlil s relikvií v ruce. V dalším případě, vzpomínal P. Zeller, krátce poté, co relikvie získal, hovořil s několika přáteli a zjistil, že jejich dvanáctiletá dcera trpí ušní infekcí, která „podle všeho neodcházela“.

Zeptal se dívky, jestli se nad ní může s relikvií pomodlit, a když souhlasila, „ukázal jsem na její maminku a potom na dívku a řekl jsem: ,Které ucho to je?‘“

P. Zeller řekl, že jakmile přiložil relikvii k dívčinu uchu a začal se modlit, „dívka padla na zem. Úplně mi vyklouzla z rukou.“

„Měl jsem ji chytit, ale nevěděl jsem, co se děje. Byl jsem vyděšený, že se jí něco stalo, ale ona mi úplně vyklouzla z rukou a padla na zem,“ řekl a poznamenal, že zatímco měl v dané situaci obavy, dívčina matka zůstala klidná a řekla, že dívka možná upadla ,mocí Ducha‘.“ „Ušní infekce zcela zmizela,“ řekl. Od té chvíle, „pokud je mi známo, tato dívka už nikdy neměla zánět středního ucha“.

V dalším případě „jedna dáma 40 let trpěla jakýmsi onemocněním srdce,“ řekl a dodal, že není čas vysvětlovat podrobnosti, ale „žena se úplně vyléčila“ poté, co se nad ní modlil s relikvií Padre Pia. „Byl to delší příběh, než jak jej teď vyprávím, ale ta žena se nemoci úplně zbavila,“ řekl P. Zeller a připomněl, jak k němu nedávno přišla další žena a říkala, že „zažila určitý druh tělesného uzdravení“ poté, co se nad ní tento kněz modlil s relikvií. Ohledně tohoto uzdravení P. Zeller uvedl, že „to není moje zásluha, ale stalo se tak na přímluvu svatého Padre Pia“.

Ačkoli úctu Padre Piovi začal projevovat až před několika lety, řekl, že k tomuto náhlému spojení došlo podle jeho názoru proto, že si jej světec vybral, nikoli naopak. „Jeden z mých profesorů v semináři říkával, že my si nevybíráme svaté, ale svatí si vybírají nás,“ podotkl. Třeba si „určitého světce oblíbíme a možná hledíme na jeho osobnost, která nás přitahuje... Myslím, že pravdou je, že svatí si vybírají nás, spíše než že my bychom si vybírali je“.

Padre Pio „byl vskutku radostný mnich“, řekl a vysvětlil, že si vždycky představoval tohoto světce jako někoho „opravdu přísného“ a obával se požádat o jeho přímluvu, aby na něj Padre Pio „nebyl přísný“. Nicméně během své cesty do San Giovanni Rotondo se dozvěděl, kdo Padre Pio doopravdy byl. P. Zeller vysvětlil, že podle jeho názoru světcova zdánlivá vážnost má původ v tom, že „poznal, když lidé nečinili pokání“.

„Říká se, že dokonce cítil zápach hříchu. Nedokážu si ani představit, jak páchne věčné odloučení od Boha,“ řekl kněz. „Taková byla jeho starost o spásu lidských duší. Měl starost o duše lidí a přinášel jim Boží milost a odpuštění.“

K uctění jeho svátku 23. září se pro věřící v Římě pořádají celý týden různé akce a aktivity. Tisíce věřících s 600 různými skupinami se sejdou v římské farnosti San Salvatore v Lauro poblíž slavné římské Piazza Navona. Tato farnost bude sloužit jako centrum pro lidi, kteří se chtějí účastnit různých aktivit spojených se svátkem Padre Pia.

V chrámu San Salvatore budou četné relikvie Padre Pia, včetně jeho pláště, rukavic, štoly a krve ze stigmat, která se 50 let objevovala na jeho těle. Slavnosti budou zahájeny 18. září mimořádnou mší, kterou bude slavit římský pomocný biskup Guerino Di Tora. 20. září budou k uctění vystaveny relikvie Padre Pia v chrámu San Salvatore a další římský světící biskup, Angelo De Donatis, bude sloužit mimořádnou mši.

O dva dny později, 22. září, „vigilie přechodu“ připomene, co je považováno za přesný okamžik smrti Padre Pia. Po vigilii bude Mons. Carmelo Pellegrino, promotor víry z vatikánské Kongregace svatořečení, slavit mši. Oslavy vyvrcholí na svátek Padre Pia 23. září několika mšemi, které budou slaveny po celý den, procesím se sochou světce a jeho ostatky ze San Salvatore na Piazza Navona, které se bude konat v odpoledních hodinách.

Modlitba a mimořádné požehnání bude uděleno obětem nedávného zemětřesení, které postihlo několik měst ve střední Itálii.



Další články



Proč má Maria v katolické víře výjimečné místo?

18.09.2026, RC Monitor 17/2026

V každém katolickém kostele ji najdeme. Někdy stojí nenápadně v boční kapli, jindy hrdě blízko oltáře, někdy pod křížem s tváří plnou bolesti nebo naopak s úsměvem a Ježíškem v náručí. Pro mnoho lidí představuje něhu, mateřství, čistotu nebo zdroj útěchy. A přece právě Maria bývá jedním z důvodů, proč lidé katolické víře nerozumí, převážně naši protestanští přátelé.

Reinkarnace – alternativa ke křesťanskému zmrtvýchvstání?

21.09.2026, RC Monitor 17/2026

Navzdory tomu, že křesťanská víra je se zastáváním reinkarnace neslučitelná, lze se setkat s křesťany, kteří mezi svým krédem a naukou o převtělování žádný rozpor nevidí. Nedávno jsem měl možnost s jedním takovým člověkem diskutovat a během naší debaty se ukázalo, že jeho příklon k reinkarnaci se zakládal v neznalosti argumentu, jež by prokázal její nemožnost. To se samozřejmě netýká jen této otázky, nýbrž naprosto všech názorů. Dokud nejsme schopni se stoprocentní jistotou vyloučit opak či alternativu k tomu, o čem jsme přesvědčeni, musíme dát prostor pochybnosti a přiznat, že náš názor není žádným spolehlivým věděním, ale pouhou vírou podepřenou mimo-teoretickými důvody. Ruku za ni do ohně dávat nemůžeme.

Rodokmen Ježíše Krista

16.09.2026, RC Monitor 17/2026

Toto evangelium, tedy úvodní část radostné zvěsti sepsaná svatým Matoušem, je výpovědí o tom, jak z kalného pramene vyvádí Bůh nejčistší potůček. Jak na zapleveleném záhoně vykvetla nejkrásnější růže. Jak z kmene, zasaženého prvotní poruchou – hříchem – vypučel přečistý květ, který nadpřirozeným způsobem, přímou mocí Boží – ano, u Boha je všechno možné, jak později řekl anděl Gabriel – nese ovoce nejdrahocennější: poslední pokrevní potomek Abrahámův byl muž Marie, z níž se narodil Ježíš, nazývaný Kristus. Ten, který se nazývá Syn člověka.

Rezignovali jsme na lidovou zbožnost?

19.10.2026, RC Monitor 19/2026

Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“

Je Česká televize dezinformační médium?

09.10.2026, RC Monitor 18/2026

„V Praze se dnes demonstrovalo proti potratům, ale taky za práva žen,“ řekl v hlavních večerních zprávách České televize hned na úvod Michal Kubal v den, kdy proběhl pochod pro život 2026. Šlo by to nazvat dezinformací? Co je dezinformace? „Dezinformace je záměrně nepravdivá nebo zavádějící informace, která se šíří s cílem oklamat lidi a ovlivnit jejich názory či chování.“ Její původce – dezinformátor – ví, že jeho informace je nepravdivá a šíří ji se zlovolným záměrem.

Proměny šatníku posledních desetiletí a svatební standard: Jdeš na svatbu?

25.09.2026, RC Monitor 17/2026

Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.