Moderní – a málo známé – zázraky Padre Pia

18.10.2016, CNA

Svatý Pio z Pietrelciny, známý po celém světě prostě jako „Padre Pio“, je považován za jednoho z „nejaktivnějších“ světců Církve a i nadále koná zázraky pro ty, kdo v modlitbách prosí o jeho přímluvu. „Svatý Padre Pio je velmi mocný přímluvce... jeden kněz mi kdysi řekl, že je pravděpodobně jedním z nejaktivnějších světců v Církvi,“ sdělil P. John Paul Zeller MVFA, v rozhovoru s agenturou CNA.


Člen Františkánských misionářů věčného Slova a misionář milosrdenství z Birminghamu, P. Zeller, je hrdým vlastníkem vzácné relikvie Padre Pia a očitým svědkem několika uzdravení poté, co pacient v přítomnosti této relikvie prosil Padre Pia o přímluvu.

P. Zeller řekl, že zatímco zpočátku neměl k Padre Piovi žádný zvláštní vztah, začal k němu cítit zvláštní úctu po cestě do San Giovanni Rotondo, kde Padre Pio působil po většinu svého života jako kněz. Cestu podnikl poté, co v roce 2002 svatý Jan Pavel II. Padre Pia svatořečil.

Když se dozvěděl více o životě Padre Pia, byl dojat a sebral odvahu, aby požádal jednoho z představených v San Giovanni o relikvii. Představený souhlasil a dal P. Zellerovi ne jeden, ale dva kousky zkrvavených obvazů, kterými měl Padre Pio omotané rány svých stigmat.

Padre Pio se narodil jako Francesco Forgione 25. května 1887 v italské Pietrelcině ve zbožné katolické rodině. V 15 letech vstoupil ke kapucínům a nakonec se stal řádovým knězem.

Během svého života byl Padre Pio znám jako mystik, na jehož těle se 50 let objevovala stigmata. Je mu přisuzováno mnoho zázraků a divů, včetně zpráv o uzdravení, čtení duše, levitace, a dokonce i bilokace.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

P. Zeller řekl, že poté, co obdržel relikvie, věnoval jednu komunitě založené matkou Angelicou a druhou mu bylo dovoleno si ponechat. „Tuto relikvii mám neustále na sobě,“ řekl a poznamenal, že jako ředitel sekce pro náboženské poutě v sídle EWTN v Birminghamu, „mám možnost modlit se se spoustou lidí“.

„Modlím se s lidmi a jsou případy, kdy dochází, řekl bych, k určitým uzdravením,“ uvedl kněz a vysvětil, že lidé za ním znovu přijdou několik měsíců nebo i rok poté, co se s nimi modlil, aby mu vyprávěli, jak zakoušejí uzdravení. K jednomu takovému zážitku došlo jen před několika měsíci během služby uzdravování v chrámu Nejsvětější svátosti v Hanceville na svátek Panny Marie Fatimské. Vzpomíná, jak se při bohoslužbě on a dva další kněží modlili nad lidmi s dvěma zakrvácenými obvazy a rukavicí Padre Pia, jež byla později svěřena Matce Angelice.

Když se modlili, přišla k nim žena trpící ischiasem, „a já jsem se nad ní modlil“, řekl P. Zeller. Uvedl, že ta žena mu později sdělila, že poté, co se vrátila na své místo, řekla manželovi: „Jsem uzdravena“.

Ischias „je velmi vážné onemocnění zad, které samo nezmizí a je velmi bolestivé“, řekl kněz a podotkl, že „tuto ženu nemoc zcela opustila“ poté, co se nad ní modlil s relikvií v ruce. V dalším případě, vzpomínal P. Zeller, krátce poté, co relikvie získal, hovořil s několika přáteli a zjistil, že jejich dvanáctiletá dcera trpí ušní infekcí, která „podle všeho neodcházela“.

Zeptal se dívky, jestli se nad ní může s relikvií pomodlit, a když souhlasila, „ukázal jsem na její maminku a potom na dívku a řekl jsem: ,Které ucho to je?‘“

P. Zeller řekl, že jakmile přiložil relikvii k dívčinu uchu a začal se modlit, „dívka padla na zem. Úplně mi vyklouzla z rukou.“

„Měl jsem ji chytit, ale nevěděl jsem, co se děje. Byl jsem vyděšený, že se jí něco stalo, ale ona mi úplně vyklouzla z rukou a padla na zem,“ řekl a poznamenal, že zatímco měl v dané situaci obavy, dívčina matka zůstala klidná a řekla, že dívka možná upadla ,mocí Ducha‘.“ „Ušní infekce zcela zmizela,“ řekl. Od té chvíle, „pokud je mi známo, tato dívka už nikdy neměla zánět středního ucha“.

V dalším případě „jedna dáma 40 let trpěla jakýmsi onemocněním srdce,“ řekl a dodal, že není čas vysvětlovat podrobnosti, ale „žena se úplně vyléčila“ poté, co se nad ní modlil s relikvií Padre Pia. „Byl to delší příběh, než jak jej teď vyprávím, ale ta žena se nemoci úplně zbavila,“ řekl P. Zeller a připomněl, jak k němu nedávno přišla další žena a říkala, že „zažila určitý druh tělesného uzdravení“ poté, co se nad ní tento kněz modlil s relikvií. Ohledně tohoto uzdravení P. Zeller uvedl, že „to není moje zásluha, ale stalo se tak na přímluvu svatého Padre Pia“.

Ačkoli úctu Padre Piovi začal projevovat až před několika lety, řekl, že k tomuto náhlému spojení došlo podle jeho názoru proto, že si jej světec vybral, nikoli naopak. „Jeden z mých profesorů v semináři říkával, že my si nevybíráme svaté, ale svatí si vybírají nás,“ podotkl. Třeba si „určitého světce oblíbíme a možná hledíme na jeho osobnost, která nás přitahuje... Myslím, že pravdou je, že svatí si vybírají nás, spíše než že my bychom si vybírali je“.

Padre Pio „byl vskutku radostný mnich“, řekl a vysvětlil, že si vždycky představoval tohoto světce jako někoho „opravdu přísného“ a obával se požádat o jeho přímluvu, aby na něj Padre Pio „nebyl přísný“. Nicméně během své cesty do San Giovanni Rotondo se dozvěděl, kdo Padre Pio doopravdy byl. P. Zeller vysvětlil, že podle jeho názoru světcova zdánlivá vážnost má původ v tom, že „poznal, když lidé nečinili pokání“.

„Říká se, že dokonce cítil zápach hříchu. Nedokážu si ani představit, jak páchne věčné odloučení od Boha,“ řekl kněz. „Taková byla jeho starost o spásu lidských duší. Měl starost o duše lidí a přinášel jim Boží milost a odpuštění.“

K uctění jeho svátku 23. září se pro věřící v Římě pořádají celý týden různé akce a aktivity. Tisíce věřících s 600 různými skupinami se sejdou v římské farnosti San Salvatore v Lauro poblíž slavné římské Piazza Navona. Tato farnost bude sloužit jako centrum pro lidi, kteří se chtějí účastnit různých aktivit spojených se svátkem Padre Pia.

V chrámu San Salvatore budou četné relikvie Padre Pia, včetně jeho pláště, rukavic, štoly a krve ze stigmat, která se 50 let objevovala na jeho těle. Slavnosti budou zahájeny 18. září mimořádnou mší, kterou bude slavit římský pomocný biskup Guerino Di Tora. 20. září budou k uctění vystaveny relikvie Padre Pia v chrámu San Salvatore a další římský světící biskup, Angelo De Donatis, bude sloužit mimořádnou mši.

O dva dny později, 22. září, „vigilie přechodu“ připomene, co je považováno za přesný okamžik smrti Padre Pia. Po vigilii bude Mons. Carmelo Pellegrino, promotor víry z vatikánské Kongregace svatořečení, slavit mši. Oslavy vyvrcholí na svátek Padre Pia 23. září několika mšemi, které budou slaveny po celý den, procesím se sochou světce a jeho ostatky ze San Salvatore na Piazza Navona, které se bude konat v odpoledních hodinách.

Modlitba a mimořádné požehnání bude uděleno obětem nedávného zemětřesení, které postihlo několik měst ve střední Itálii.



Další články



Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.