Nový albánský kardinál: kněz, který strávil 28 let v pracovních táborech

24.10.2016, CH

Albánský kněz - který byl 28 let vězněn a mučen – je mezi 17 novými kardinály Když Papež František v roce 2014 navštívil Albánii, byl pohnut až k slzám, když mu kněz popisoval dvě desetiletí věznění, mučení a nucených prácí, které trpěl za kruté albánské komunistické vlády za to, že se odmítl vzdát své katolické víry. Papež František ocenil svědectví P. Ernesta Troshani Simoniho tím, že jej jmenoval do kolegia kardinálů.

P. Simoni, kterému je 88 let, je jedním ze 17 nových kardinálů jmenovaných papežem Františkem, kteří budou 19. listopadu formálně uvedeni do kardinálského stavu při slavnosti ve Vatikánu. Je jedním ze čtyř kardinálů starších 80 let, kteří nemohou volit v konkláve, ale byli jmenováni kvůli své službě církvi.

Pro malou albánskou katolickou církev je toto jmenování hluboce symbolickým gestem uznání utrpení katolických duchovních během vlády stalinistického diktátora Envera Hodži, který v roce 1967 zakázal náboženství.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

„Je to pocta knězi symbolizujícímu utrpení všech albánských duchovních,“ řekl mluvčí církve Rev. Gjergj Meta. P. Simoni vyprávěl svůj životní příběh papeži Františkovi během jednodenní papežské návštěvy Tirany v roce 2014, jež měla za cíl podpořit mezináboženskou harmonii, která panuje v této většinově muslimské zemi s 3,2 milionu obyvatel. Na konci dne se papež František v tiranské katedrále setkal s kněžími a seminaristy.

P. Simoni vyprávěl o svém zatčení po vánoční mši 24. prosince 1963 a o svém umístění do izolace. Řekl, že byl odsouzen k smrti, ale trest byl nakonec změněn na 28 let nucených prací.

Během svého věznění se stal duchovním vůdcem mnoha vězňů, kteří pak vystoupili na jeho obhajobu, když byl po povstání v roce 1973 znovu odsouzen k smrti. Díky jejich svědectví byl ušetřen.

P. Simoni byl propuštěn v roce 1981, ale kázat musel i nadále tajně, dokud se komunistický režim v roce 1990 nezhroutil. Když P. Simoni hovořil o svém utrpení, papež František – který si současně četl italský překlad jeho vyprávění – byl zjevně dojatý, v jednu chvíli dokonce zničený. Když P. Simoni skončil, poklekl před papežem. Téměř minutu za potlesku přítomných kněží a řeholnic spočívali v objetí.

„Dnes jsem se dotkl mučedníka,“ řekl o této zkušenosti papež František.

P. Simoni bude povýšen do kardinálského stavu dva týdny poté, co Vatikán poctí 38 jeho spolubratří, kteří byli pronásledováni nebo popraveni za Hodžova režimu. Obřad blahořečení je naplánován na 5. listopadu v albánském městě Shkoder, kde se konala první veřejná mše po pádu komunismu.

Albánská církev uvedla, že povýšení P. Simoniho je v předvečer blahořečení znakem papežovy „úcty a vděčnosti“. „Povýšení albánského duchovniho pronásledovaného během komunismu je známkou toho. kolik dal tento duchovní spolu s ostatními mučedníky univerzální katolické církvi,“ uvádí se v prohlášení církve.

Další články

Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.