My, matky dětí s Downovým syndromem, víme něco, co odborníci nikdy vědět nebudou

01.11.2016, CH

Dítě s Downovým syndromem je živou lidskou bytostí, touží být milováno stejně jako my ostatní. Stejně jako Sally Phillipsová, která moderovala pořad Svět bez Downova syndromu? na BBC2, i já mám dítě narozené s oním nadbytečným chromozomem. Takže by se dalo říct, že jsem s mimořádným zájmem poslouchala to, co říkala. Pořad v podstatě stále kroužil kolem otázky, nad kterou se Sally několikrát zamýšlela: „Přála byste si svět bez Ollyho?“ (jejího nezbedného dvanáctiletého syna) – nebo v mém případě, „Dokázala bych si představit svět bez Cecilie?“

V obou případech odpověď zní: „Samozřejmě že ne.“ Ale právě tuto otázku experti, lékaři, zdravotní sestry a další odborníci, kteří „radí“ těhotným ženám s pozitivními prenatálními testy na Downův syndrom, nikdy nepoloží. Pro ně je to prostě jen abstraktní záležitost „postižení – možná vážného“, „těžkého břemene“, „volba ženy“, nikdy se nevede diskuse o živé lidské bytosti, o člověku se jménem, který touží být milován jako my ostatní.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Jeden z mých synů, který tento pořad také sledoval, mi později telefonoval a poznamenal, že když lidé mluví o „normálních“ dětech místo postižených, matce (o otcích včera večer nebyla zmínka) nikdy neřeknou: „A mimochodem, uvědomte si, prosím, že i normální dítě může způsobit mnoho zármutku; může se z něj stát narkoman, alkoholik či trestanec, anebo by mohlo být postižené později v důsledku nemoci, autohavárie a tak dále.“

Jinými slovy, je marné předvídat, jakou budoucnost bude mít dítě, které čekáte, nebo jak budete reagovat, až se narodí. Takže tou nejpřirozenější věcí (raději než invazivní a eugenický postup) je nechat tomu volný průběh. Tlak moderní společnosti nám však nedovoluje to udělat. Nevědomost nemusí být nutně sladká, ale může někdy vyvolat humánnější reakci, jako u matky, která mi kdysi řekla: „Kdybych se před porodem dozvěděla, že můj chlapeček ma Downův syndrom, pravděpodobně bych šla na potrat – ale teď (pohlédla na svého dvouletého synka oblečeného v poněkud velkých džínech) si to nedokážu ani přestavit.“

Sally Phillipsová se ve svém programu oprávněně vyhnula náboženskému hledisku. A přece se katolíci, kteří berou vážně hřích, možná také zamyslí nad tím, co mi řekla jedna žena poté, co se Cecilia narodila: „Ona nikdy nespáchá smrtelný hřích.“ Možná by to někdo měl říct těm, kdo – jako ve včerejším pořadu – stále mluví o „břemenu“ postižení.

Další články

Mše svatá: Krédo a přímluvy

03.06.2026, RC Monitor 10/2026

Známá katechetická anekdotická otázka zní: „Proč při nedělní mši sv. následuje po kázání krédo?“ Odpověď říká: „Abychom vyznali víru, kterou jsme během homilie ztratili.“ Církev nicméně zařadila do slavnostní mešní liturgie toto společné vyznání víry z hlubších důvodů.

Svatá Zdislavo, oroduj za nás!

29.05.2026, RC Monitor 10/2026

Mnohé, věřící i nevěřící, šokovala zpráva o krádeži lebky sv. Zdislavy. Krádež, ke které došlo týden před výročím jejího svatořečení a v měsíci, kdy slavíme její svátek, je pro mne nepochopitelná. Již v úterý 12. května se mluvilo a psalo o motivaci a teorie se jistě budou množit do té doby, než bude jasno. Něco takového se nestává každý den a my jen můžeme spekulovat, o co vlastně zlodějovi šlo.

Chápeme, co nám udělal?

01.06.2026, RC Monitor 10/2026

Náš Pán dává příklad otcům diecézí, farností a rodin. Letošní Velikonoce byly prvními s naším novým papežem Lvem XIV. Velmi mě proto zajímalo, jak je papež pojme. Zvláště mne zajímala liturgie Zeleného čtvrtku. Zaujalo mne, že papež Lev umyl nohy dvanácti kněžím své diecéze. Jedenáct z nich byli novokněží, které loni vysvětil, dvanáctým byl spirituál budoucích kněží v Pontifikálním římském semináři.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.