Kardinál Burke: Autorita existuje pouze ve službě tradice

08.12.2016, Kathnet

Dopis čtyř kardináků papeži Františkovi s žádostí o vyjasnění pěti nejasných bodů v Amoris laetitia je třeba vnímat jako záležitost lásky k bližnímu, jednoty a pastýřské péče, nikoli jako politické stanovisko. Raymond kardinál Burke, patron Suverénního řádu maltézských rytířů a jeden ze signatářů dopisu papeži, to řekl v rozhovoru s Edwardem Pentinem pro National Catholic Register.

Ohledně těchto pěti bodů panuje „obrovský zmatek“ na všech úrovních Církve. Církev je v těchto otázkách de facto rozdělena. Kněží a biskupové by tyto základní morální otázky zodpovídali různě. Setkává se s tím „kdekoli, kam přijde“, řekl doslova. „Kněz odporuje jiným kěžím, biskupové nesouhlasí s kněžími, biskupové si vzájemně odporují,“ pokračoval. To je v rozporu s podstatou katolické církve, kritizoval kardinál.

Čtyři kardinálové (Walter Brandmüller, Raymond Burke, Carlo Caffarra, Joachim Meisner) napsali dopis papeži Františkovi z pastýřských obav a s největší úctou k Petrovu úřadu, zdůraznil Burke. Papež je základem jednoty biskupů a všech věřících, ocitoval Druhý vatikánský koncil.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Jako biskupové se zodpovídají věřícím, jako kardinálové jsou nejdůležitějšími papežovými poradci. Kdyby mlčeli k těmto zásadním otázkám vyplývajícím z textu „Amoris laetitia“, pak by této své zodpovědnosti nedostáli, vysvětlil Burke.

Jejich dopis tudíž nemá být chápán jako stanovisko v politickém sporu mezi „konzervativními“ a „liberálními“ silami v Církvi. Zde jde prostě o pravdu. Čtyři kardinálové jen chtěli vysvětlit, co Církev vždy učila a praktikovala. Odpovědi na tyto otázky jsou důležitým klíčem k interpretaci „Amoris laetitia“, řekl kardinál.

Co budete dělat, když papež František nebude na váš dopis nadále reagovat nebo poskytne odpověď neslučitelnou s tradicí Církve? otázal se Edward Pentin. V tom případě by museli přístoupit k zřídka vykonáváné praxi a papeže korigovat, odpověděl Burke. Tradice je závazná. „Církevní autorita existuje pouze ve službě tradice,“ řekl doslova a citoval apoštola Pavla: „Ale i kdybychom my nebo sám anděl z nebe přišel hlásat jiné evangelium než to, které jsme vám zvěstovali, budiž proklet!“ (Gal 1,8)

Další články

Dar milované Rodičce Boží

09.04.2026, RC Monitor 6/2026

Filmy jako Rosemary má děťátko, Vymítač ďábla, Satan přichází či V moci ďábla se dodnes těší velké oblibě. Tísnivá atmosféra těchto snímků, působivé efekty vyvolané přítomností Zlého, to vše jako by bylo cizorodé vůči všemu, čím dnes žijeme, a to je přitažlivé. Kniha Satan na Svaté Hoře P. Josefa Miklíka se jim po vnější stránce podobá, ale v jádru jde o jiný žánr. O jakousi až erbenovskou baladu v próze – a s dobrým koncem. Jako doplnění k rozhovoru s otcem Jaroslavem Brožem přinášíme předmluvu k této knize a v dalším čísle Monitoru zveřejníme pár komentovaných ukázek z ní.

Tři lekce od Eriky Kirkové

20.02.2026, Catholic Culture

Prohlášení Eriky Kirkové o tom, že vrahovi svého manžela odpustila, bylo za dlouhou dobu největším projevem oslavy Boha ze strany veřejně známé osobnosti. Kromě jejího hrdinského příkladu odpuštění, který mluví sám za sebe, se od ní, myslím, můžeme naučit ještě dvě další věci. V jednom rozhovoru řekla, že nechce být vtažena do snah o to, aby vrah jejího manžela dostal trest smrti.

Nejsou křídla jako křídla…

12.01.2026, RC Monitor 24/2025

Je teplé prosincové ráno, bezmračná obloha slibuje slunný den. Před odjezdem do práce otírám vydatnou rosu ze skel auta. Dávám se do přemítání. Včera večer děti při modlitbě opět prosily o sníh o Vánocích. Ten minulou zimu skoro vůbec nebyl, děti strávily s pekáčem leda půlden na dvou centimetrech mokré bílé nadílky padlé do blátivé trávy. V předchozích letech také žádná sláva. Zato v době covidu to bylo lepší – vlastně to byla jediná dobrá věc na té pandemické totalitě, že nelétala letadla.

Svatí Šimone a Judo, orodujte za nás

28.10.2025, RC Monitor 20/2025

Den, kdy si náš stát připomíná výročí svého vzniku (mimochodem nedávno jsme si také připomínali výročí jeho zániku) a který trval 20 let, se kryje se svátkem svatých apoštolů Šimona a Judy. Svátek těchto apoštolů je, alespoň v našich luzích a hájích, často právě výročím vzniku Československa poněkud zastíněn, i proto že máme volno.

Za Dominikem kardinálem Dukou

28.11.2025, RC Monitor 22/2025

Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.

Síť, která se trhá

01.04.2026, RC Monitor 5/2026

Někdy se zdá, že dějiny církve postupují zvláštním rytmem: zatímco jednou rukou připomínají utrpení a oběť, druhou ukazují nečekanou naději. Právě takový čas nyní prožíváme. Letos v červnu budou v Brně blahořečeni kněží Jan Bula a Václav Drbola, oběti komunistické zvůle padesátých let. Dva mladí faráři, jejichž životy byly násilně přervány režimem, který se snažil přetrhnout nejen lidské osudy, ale i samotnou paměť víry. Symbolické je, že relikviář k jejich poctě vzniká jako obraz „protržené sítě“.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.