Kardinál Burke: Autorita existuje pouze ve službě tradice

08.12.2016, Kathnet

Dopis čtyř kardináků papeži Františkovi s žádostí o vyjasnění pěti nejasných bodů v Amoris laetitia je třeba vnímat jako záležitost lásky k bližnímu, jednoty a pastýřské péče, nikoli jako politické stanovisko. Raymond kardinál Burke, patron Suverénního řádu maltézských rytířů a jeden ze signatářů dopisu papeži, to řekl v rozhovoru s Edwardem Pentinem pro National Catholic Register.

Ohledně těchto pěti bodů panuje „obrovský zmatek“ na všech úrovních Církve. Církev je v těchto otázkách de facto rozdělena. Kněží a biskupové by tyto základní morální otázky zodpovídali různě. Setkává se s tím „kdekoli, kam přijde“, řekl doslova. „Kněz odporuje jiným kěžím, biskupové nesouhlasí s kněžími, biskupové si vzájemně odporují,“ pokračoval. To je v rozporu s podstatou katolické církve, kritizoval kardinál.

Čtyři kardinálové (Walter Brandmüller, Raymond Burke, Carlo Caffarra, Joachim Meisner) napsali dopis papeži Františkovi z pastýřských obav a s největší úctou k Petrovu úřadu, zdůraznil Burke. Papež je základem jednoty biskupů a všech věřících, ocitoval Druhý vatikánský koncil.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Jako biskupové se zodpovídají věřícím, jako kardinálové jsou nejdůležitějšími papežovými poradci. Kdyby mlčeli k těmto zásadním otázkám vyplývajícím z textu „Amoris laetitia“, pak by této své zodpovědnosti nedostáli, vysvětlil Burke.

Jejich dopis tudíž nemá být chápán jako stanovisko v politickém sporu mezi „konzervativními“ a „liberálními“ silami v Církvi. Zde jde prostě o pravdu. Čtyři kardinálové jen chtěli vysvětlit, co Církev vždy učila a praktikovala. Odpovědi na tyto otázky jsou důležitým klíčem k interpretaci „Amoris laetitia“, řekl kardinál.

Co budete dělat, když papež František nebude na váš dopis nadále reagovat nebo poskytne odpověď neslučitelnou s tradicí Církve? otázal se Edward Pentin. V tom případě by museli přístoupit k zřídka vykonáváné praxi a papeže korigovat, odpověděl Burke. Tradice je závazná. „Církevní autorita existuje pouze ve službě tradice,“ řekl doslova a citoval apoštola Pavla: „Ale i kdybychom my nebo sám anděl z nebe přišel hlásat jiné evangelium než to, které jsme vám zvěstovali, budiž proklet!“ (Gal 1,8)

Další články

Předsevzetí a jiné neřesti

28.01.2026, RC Monitor 1/2026

Existuje zvláštní druh optimismu, který se pravidelně objevuje koncem prosince. Člověk ho pozná podle toho, že si koupí diář, který nikdy předtím nepoužíval, běžecké boty, kalhoty o číslo menší (protože „do léta to nějak půjde“) a s vážnou tváří oznámí, že „tentokrát už je to doopravdy“. Říkáme tomu novoroční předsevzetí – drobný liturgický úkon moderní doby, při němž se starý člověk symbolicky ukládá k ledu a nový se má narodit 1. ledna.

Víra zkoušená ohněm: pohled na biblický základ očistce

07.11.2025, National Catholic Register

Argumenty pro očistec jsou biblické a analogické, zakotvené v Božím plánu očistnou láskou očistit duše pro nebe. Katolíci a protestanti se shodují na tom, že každý, kdo je spasen, je zachráněn Boží milostí skrze pouhou víru, jako výsledek toho, že se za nás náš Pán Ježíš obětoval na kříži a vykoupil nás svou smrtí, že vyvolení, kteří jdou do nebe, jsou k tomu předurčeni Bohem, a (kromě kalvinistů) také na tom, že na přijetí této milosti spolupracujeme svou svobodnou vůlí.

Pravoslavné okouzlení

25.02.2026, RC Monitor 3/2026

V polovině letošního Týdne modliteb za jednotu křesťanů proběhla v Římě konference u příležitosti 60 let od zrušení vzájemné, právně krajně sporné exkomunikace papežského legáta Humberta a konstantinopolského patriarchy Kerullaria z roku 1054, známé jako Velké schizma. K jejímu oboustrannému oficiálnímu odvolání došlo 7. prosince 1965 současně v Římě (v rámci druhého vatikánského koncilu) a v katedrále v Konstantinopoli.

Jak se z liberála stal postupem času sociální inženýr

11.02.2026, syrzdarma.cz

Liberál byl v 18. století někdo, kdo byl přesvědčen, že práva jednotlivce mají přednost před státními zásahy bez ohledu na to, jak ušlechtilé jsou cíle státu. Pak se to zvrtlo a objevila se skupinová práva. Držitel medaile od Václava Havla za podporu disidentů v bývalém Československu, anglický filozof Roger Scruton, zemřel v roce 2020. Napsal desítky knih. V knize Výhody pesimismu: A nebezpečí falešných nadějí, v originále The Uses of Pessimism: And the Danger of False Hope, se zamýšlí nad tím, proč jsou najednou práva jednotlivce bezcenná tváří v tvář skupinovým právům, která se množí geometrickou řadou.

Za Dominikem kardinálem Dukou

28.11.2025, RC Monitor 22/2025

Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.

U soudu se lhát nesmí. V novinách je to norma

17.12.2025, Syrzdarma.cz

Během dlouhých staletí lidstvo metodou pokus–omyl zdokonalovalo proces hledání pravdy v soudním procesu, ve kterém je v sázce spravedlnost a mnohdy i lidský život. Lež u soudu znamená trest. V novinách mohou lhát všichni, zejména v době války. Slavný americký novinář o tom napsal v roce 1919 esej.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.