Technická kontrola Boží

05.03.2025, RC Monitor 4/2025

Po Novém roce jsem si všiml řady článků, které řešily otázku, jak si v roce 2025 udržet pocit štěstí. Vědecké studie zjistily, že štěstí má tři hlavní pilíře: přátelství, žití v přítomném okamžiku a dobrovolnictví. Ty prý dokážou přeprogramovat náš mozek na optimističtější vlny.

Křesťan však ví, že Bůh člověka stvořil ke Svému obrazu a podle Jeho podoby a že člověku nabízí existenciální štěstí, které není závislé na tom, co se děje kolem nás, ale vyvěrá v nás z Jeho nevyčerpatelného zřídla. Ten, který nás stvořil, touží po tom, abychom byli bytostně šťastní. Nabízí nám své přátelství, jež se projevuje ve společenství věřících. Zve nás, abychom nežili včerejškem nebo zítřkem, nýbrž přítomným okamžikem, v Jeho přítomnosti. Vylévá na nás svou lásku a pokoj, nakolik se otevíráme Jeho darům, a povzbuzuje nás, abychom byli přetékajícími nádobami, které nezištně zavlažují láskou a pokojem tento svět.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Postní dobu můžeme přirovnat k roční technické kontrole. Jak jsme na tom v očích Božích? Protože nyní vidíme pouze jako v zrcadle, zastřeně, snažíme se horlivěji než jindy naslouchat Božímu slovu, intenzivněji se věnovat dialogu s Bohem v modlitbě a odhalit nové cesty, abychom dokázali déle setrvat v Boží přítomnosti. Znovu se vracíme k velikonočnímu tajemství, zdroji našeho existenciálního štěstí, které bylo započato svátostí křtu, posiluje se ve společenství věřících, obnovuje se ve svátosti smíření a živí se Eucharistií a Božím slovem.

K postnímu restartu patří neoddělitelně kající rozměr, který nám dává znovu a snad i intenzivněji vnímat osobní a společenské následky hříchu obecně a našeho hříchu konkrétně. Je krásné, že nás svatopostní pokání nezaměřuje jen na vnitřní očistu a individuální obrácení, ale také na zevní a společenský rozměr našeho snažení. Víra beze skutků není k ničemu (Jk 2,20). Kéž by v této postní době byla naše podoba Bohu zase o trochu více v souladu s Božím obrazem, který nám On sám vtiskl do srdce při našem stvoření. Čím více Mu budeme podobní, tím více zakusíme existenciální štěstí, na kterém budeme mít podíl.

P. Mr. Mgr. Tomas van Zavrel

Další články

Svatí Šimone a Judo, orodujte za nás

28.10.2025, RC Monitor 20/2025

Den, kdy si náš stát připomíná výročí svého vzniku (mimochodem nedávno jsme si také připomínali výročí jeho zániku) a který trval 20 let, se kryje se svátkem svatých apoštolů Šimona a Judy. Svátek těchto apoštolů je, alespoň v našich luzích a hájích, často právě výročím vzniku Československa poněkud zastíněn, i proto že máme volno.

Milost pokání

18.02.2026, RC Monitor 3/2026

Jedna postní antifona zní: „Kristova krev byla prolita za naši spásu, přinesla milost pokání celému světu.“ Ano. Doba postní, která opět po roce začíná, je velká milost. Bůh nám dává znovu příležitost polepšit se. Boží hlas zní: „Jako že jsem živ, praví Pán – Hospodin, nemám zalíbení v hříšníkově smrti, ale aby změnil své chování a byl živ“ (Ez 33,11).

Papež Lev poklekl na prahu Svaté brány a ukončil jubileum

19.01.2026, Aleteia

Do Říma přišlo pro milosti Jubilea přibližně 32 000 000 lidí. Jsme zváni, abychom pokračovali v naději. Papež Lev XIV. zavřel Svaté dveře baziliky svatého Petra 6. ledna 2026 v 9:41, čímž uzavřel 28. jubileum v dějinách katolické církve.

Připravte cestu Pánu

19.12.2025, RC Monitor 24/2025

Není to tak dávno, co jsem slyšel stížnost jednoho známého, že doba, ve které nyní žijeme, je příliš hlučná a že ho již obtěžují hlasy znějící ze všech stran. Myslím, že není špatné se nad tímto jevem zamyslet, zvláště v právě doznívající době adventní. Jistě je nám všem známa ona poučka a rada, že advent má být dobou ztišení, abychom nepřeslechli hlas volajícího na poušti: „Připravte cestu Pánu!"

Víra zkoušená ohněm: pohled na biblický základ očistce

07.11.2025, National Catholic Register

Argumenty pro očistec jsou biblické a analogické, zakotvené v Božím plánu očistnou láskou očistit duše pro nebe. Katolíci a protestanti se shodují na tom, že každý, kdo je spasen, je zachráněn Boží milostí skrze pouhou víru, jako výsledek toho, že se za nás náš Pán Ježíš obětoval na kříži a vykoupil nás svou smrtí, že vyvolení, kteří jdou do nebe, jsou k tomu předurčeni Bohem, a (kromě kalvinistů) také na tom, že na přijetí této milosti spolupracujeme svou svobodnou vůlí.

Co je růženec a proč ho církev doporučuje?

03.04.2026, RC Monitor 6/2026

Podle tradice sahající do 13. století se počátky modlitby růžence připisují svatému Dominiku Guzmánovi, kterému se měla zjevit Panna Maria a naučit ho této zbožnosti. Později, v 16. století, papež Pius V. ustanovil jeho liturgickou památku na 7. října, den, který připomíná výročí vítězství v bitvě u Lepanta. Od té doby tuto modlitbu římští papežové neustále doporučují jako veřejnou a všeobecnou modlitbu tváří v tvář běžným i mimořádným potřebám svaté církve, národů i celého světa.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.