Technická kontrola Boží

05.03.2025, RC Monitor 4/2025

Po Novém roce jsem si všiml řady článků, které řešily otázku, jak si v roce 2025 udržet pocit štěstí. Vědecké studie zjistily, že štěstí má tři hlavní pilíře: přátelství, žití v přítomném okamžiku a dobrovolnictví. Ty prý dokážou přeprogramovat náš mozek na optimističtější vlny.

Křesťan však ví, že Bůh člověka stvořil ke Svému obrazu a podle Jeho podoby a že člověku nabízí existenciální štěstí, které není závislé na tom, co se děje kolem nás, ale vyvěrá v nás z Jeho nevyčerpatelného zřídla. Ten, který nás stvořil, touží po tom, abychom byli bytostně šťastní. Nabízí nám své přátelství, jež se projevuje ve společenství věřících. Zve nás, abychom nežili včerejškem nebo zítřkem, nýbrž přítomným okamžikem, v Jeho přítomnosti. Vylévá na nás svou lásku a pokoj, nakolik se otevíráme Jeho darům, a povzbuzuje nás, abychom byli přetékajícími nádobami, které nezištně zavlažují láskou a pokojem tento svět.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Postní dobu můžeme přirovnat k roční technické kontrole. Jak jsme na tom v očích Božích? Protože nyní vidíme pouze jako v zrcadle, zastřeně, snažíme se horlivěji než jindy naslouchat Božímu slovu, intenzivněji se věnovat dialogu s Bohem v modlitbě a odhalit nové cesty, abychom dokázali déle setrvat v Boží přítomnosti. Znovu se vracíme k velikonočnímu tajemství, zdroji našeho existenciálního štěstí, které bylo započato svátostí křtu, posiluje se ve společenství věřících, obnovuje se ve svátosti smíření a živí se Eucharistií a Božím slovem.

K postnímu restartu patří neoddělitelně kající rozměr, který nám dává znovu a snad i intenzivněji vnímat osobní a společenské následky hříchu obecně a našeho hříchu konkrétně. Je krásné, že nás svatopostní pokání nezaměřuje jen na vnitřní očistu a individuální obrácení, ale také na zevní a společenský rozměr našeho snažení. Víra beze skutků není k ničemu (Jk 2,20). Kéž by v této postní době byla naše podoba Bohu zase o trochu více v souladu s Božím obrazem, který nám On sám vtiskl do srdce při našem stvoření. Čím více Mu budeme podobní, tím více zakusíme existenciální štěstí, na kterém budeme mít podíl.

P. Mr. Mgr. Tomas van Zavrel

Další články

Pravoslavné okouzlení

25.02.2026, RC Monitor 3/2026

V polovině letošního Týdne modliteb za jednotu křesťanů proběhla v Římě konference u příležitosti 60 let od zrušení vzájemné, právně krajně sporné exkomunikace papežského legáta Humberta a konstantinopolského patriarchy Kerullaria z roku 1054, známé jako Velké schizma. K jejímu oboustrannému oficiálnímu odvolání došlo 7. prosince 1965 současně v Římě (v rámci druhého vatikánského koncilu) a v katedrále v Konstantinopoli.

Poručíme větru dešti?

16.03.2026, RC Monitor 5/2026

Tak se nám za přispění Evropského parlamentu zase pomalu otvírá další Overtonovo okno. Poslední dobou ze všech možných stran slyším povzdech, že svět se zbláznil. Jenže jediný ze všech tvorů pohybujících se po povrchu (občas i pod povrchem) planety Země, který se může zbláznit, je člověk. Svět jako takový je zcela v pořádku, dělá, co má.

Jednota křesťanů: Proč je modlitba důležitá

20.01.2026, RC

Katolická církev se modlí za jednotu ne proto, že by pravdu hledala, ale proto, že věří, že ji nemá vlastnit sama. Myšlenka vyhradit zvláštní čas modlitbě za jednotu křesťanů není žádným postmoderním výstřelkem. Už papež Lev XIII. (1878–1903) v roce 1894 vyzval katolické věřící k intenzivní modlitbě za jednotu církve, a to v těsné souvislosti se slavností Seslání Ducha svatého. Právě Duch svatý je totiž tím, kdo spojuje rozdílné, překládá „mezi jazyky“ a dává vzniknout společenství tam, kde by si člověk spíš tipoval nedorozumění. Podoba Týdne modliteb za jednotu křesťanů se postupně proměňovala a svou dnešní tvář získala až po Druhém vatikánském koncilu. Poprvé se v této podobě slavil v roce 1968. A slaví se dodnes – letos až do neděle 25. ledna 2026.

Proč by hlas katolické církve ohledně umělé inteligence mohl být zcela zásadní

18.11.2025, First Things

Papež Lev XIV. nedávno pronesl osobní poselství určené vedoucím pracovníkům Silicon Valley, akademikům a vatikánským úředníkům, kteří se sešli v Římě na konferenci o umělé inteligenci. Vyzval je, aby při vývoji umělé inteligence dodržovali „etická kritéria“, která jsou zaměřená na člověka a berou v úvahu „blaho člověka nejen po materiální, ale i po intelektuální a duchovní stránce“.

Síť, která se trhá

01.04.2026, RC Monitor 5/2026

Někdy se zdá, že dějiny církve postupují zvláštním rytmem: zatímco jednou rukou připomínají utrpení a oběť, druhou ukazují nečekanou naději. Právě takový čas nyní prožíváme. Letos v červnu budou v Brně blahořečeni kněží Jan Bula a Václav Drbola, oběti komunistické zvůle padesátých let. Dva mladí faráři, jejichž životy byly násilně přervány režimem, který se snažil přetrhnout nejen lidské osudy, ale i samotnou paměť víry. Symbolické je, že relikviář k jejich poctě vzniká jako obraz „protržené sítě“.

Nobelovu cenu za literaturu za rok 2025 získal mistr apokalypsy

12.12.2025, The American TFP

Představte si literární svět plný temných dystopií, absurdních událostí a postav bloudících rozpadajícím se společenským řádem. Taková je tvorba maďarského spisovatele Lászla Krasznahorkaie, čerstvého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Je známý těžkým stylem bez odstavců, mnohastránkovými větami a příběhy, v nichž se hranice mezi realitou a absurditou rozplývá. Jeden z jeho románů má čtyři sta stran a tvoří jedinou větu.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.