05.03.2025, RC Monitor 4/2025
Postní dobu můžeme přirovnat k roční technické kontrole. Jak jsme na tom v očích Božích? Protože nyní vidíme pouze jako v zrcadle, zastřeně, snažíme se horlivěji než jindy naslouchat Božímu slovu, intenzivněji se věnovat dialogu s Bohem v modlitbě a odhalit nové cesty, abychom dokázali déle setrvat v Boží přítomnosti. Znovu se vracíme k velikonočnímu tajemství, zdroji našeho existenciálního štěstí, které bylo započato svátostí křtu, posiluje se ve společenství věřících, obnovuje se ve svátosti smíření a živí se Eucharistií a Božím slovem.
K postnímu restartu patří neoddělitelně kající rozměr, který nám dává znovu a snad i intenzivněji vnímat osobní a společenské následky hříchu obecně a našeho hříchu konkrétně. Je krásné, že nás svatopostní pokání nezaměřuje jen na vnitřní očistu a individuální obrácení, ale také na zevní a společenský rozměr našeho snažení. Víra beze skutků není k ničemu (Jk 2,20). Kéž by v této postní době byla naše podoba Bohu zase o trochu více v souladu s Božím obrazem, který nám On sám vtiskl do srdce při našem stvoření. Čím více Mu budeme podobní, tím více zakusíme existenciální štěstí, na kterém budeme mít podíl.
P. Mr. Mgr. Tomas van Zavrel
21.03.2025, RC Monitor 5/2025
Trocha teorie na úvod: Svátost svěcení má tři stupně. Každý stupeň svěcení je svátostí. Proto je velmi nepřesné a zavádějící pojmenování svátost kněžství. Jedná se pouze o lidové označení této svátosti, plynoucí z toho, že se nejčastěji uděluje svátost svěcení ve stupni kněžském.
11.04.2025, RC Monitor 6/2025
Nelze zamlčet, že jedním z nově nastražených lákadel se po roce 1989 stala i pro katolické kněze možnost osobního sebezviditelňování v médiích. To však s sebou nese nemalé riziko ohrožení vlastní kněžské svátostné identity.
12.05.2025, RC Monitor 7/2025
Vždycky jsem ráda poslouchala názory, které se s mými rozcházely. Zvláště mě zajímala krajní řešení, protože jsem měla za to, že tak dojdu k nějaké objektivní pravdě.
09.01.2025, Crisis Magazine
Naše kultura založená na obrazovkách je plochá a časově omezená, naprosto imanentní, v jistém smyslu velmi pomíjivá. Žádná z těchto vlastností nepřispívá k otevřenosti vůči transcendenci.
10.03.2025, RC Monitor 4/2025
Náš život je tak trochu prašný, nemyslíte? Představuji si to takto: pokud moje matka někdy v létě 1968, v době Pelíšků a Vln, snědla třeba mrkev, některé atomy z pole, na kterém ta mrkev vyrostla, se prostřednictvím její dělohy a placenty, popř. později jejím mateřským mlékem, možná dostaly do mého těla. Takže se možná staly součástí mé malé dětské ručičky. Celý život však dýcháme, jíme, pijeme, vydechujeme a vyměšujeme atd., takže když se na svou ruku podívám dnes, tvoří ji jiné atomy, než byly v ručičce mého předškolního věku.
26.02.2025, The Catholic Thing
V poslední době trávím celkem dost času s pohany. Ne s moderními požitkářskými, falešně idealistickými, nezajímavými pohany všude kolem nás, zvlášť na našich univerzitách, nýbrž s dávnými – skoro až příliš zajímavými – houževnatými hledači pravdy a dobra.