11.01.2017, RT
Ve válkou zpustošené katedrále sv. Eliáše, která se nachází v místech bývalé frontové linie v historické části Aleppa, se kněží za účasti desítek věřících včetně několika ruských důstojníků při první vánoční bohoslužbě po pěti letech modlili za mír.
„Slavnostní atmosféra je velkolepá. Je to nové narození Ježíše Krista a nové zrození města Aleppa,“ řekl George Bakhash, vůdce křesťanské komunity. Řekl, že počet účastníků bohoslužeb v celém městě stoupá, když se teď věřící již nemusí bát raket z oblastí ovládaných povstalci.
Mnoho syrských křesťanů podporuje v občanské válce vládu a považuje Asada, člena sekty odvozené od šíitské menšiny, za svého ochránce před povstaleckými bojovníky pocházejícími převážně ze syrské sunnitské většiny.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
V relativně nepoškozených částech města, které jsou již dlouho v rukou vlády, byly restaurace plné křesťanů dlouho do noci. Stovky lidí tančily a slavily ve čtvrti Azizya, kde na veřejnosti nebyl rozsvícen vánoční strom od roku 2012, kdy povstalci obsadili východní část města.
V živém přenosu vysílaném ve státní televizi žena označená jako matka zabitého syrského vojáka nesla fotografii svého syna vedle obrazu Panny Marie. „Jsem si jistá, že jeho duše má nyní klid, protože Aleppo bylo osvobozeno,“ řekla.
Přestože někteří křesťané zůstávali stranou občanské války, mnozí považovali vzestup Islámského státu a dalších sunnitských povstaleckých skupin za ohrožení samotné existence jejich komunit, z nichž některé jsou staré jako Bible. Křesťanská populace Aleppa se podle Bakashe od počátku konfliktu zmenšila z původních 250 000 na přibližně 50 000.
Mimo město rebelové stále ovládají nejméně 40 procent provincie Aleppo a stále občas střílejí děly z okraje města směrem na jih. Ruská letadla po pauze, kdy během příměří byli evakuováni povstalci z města, obnovila masivní údery na povstalci ovládané venkovské oblasti Aleppa.
Při bombovém útoku v povstalci držené obci Atareb v západní části venkovské oblasti Aleppa bylo zabito nejméně sedm uprchlíků, kteří utíkali z města během evakuace, uvedli místní obyvatelé. Někteří lidé, kteří během války uprchli z východního Aleppa, se začínají vracet, aby si prohlédli domy ve čtvrtích, jež byly proměněny v trosky při leteckém bombardování, které zesílilo v loňském roce, kdy Rusko vstoupilo do války.
Armáda a provládní milice stále pročesávají části východního Aleppa. Povstalci obviňují provládní síly z toho, že provádějí hromadné popravy stovek mladých lidí, kteří zůstali v oblasti, a že rabování je na denním pořádku. Vláda popírá, že by její síly popravovaly zajatce nebo rabovaly domy.
Tisíce lidí, kteří byli odvezeni autobusy z východních oblastí Aleppa poté, co povstalci podlehli vládním vojskům, skončili v provizorních táborech vystaveni mrazivému zimnímu počasí. Mnozí opustili vše, když prchali po dohodě o evakuaci, a zůstali většinou pouze starší lidé. „Vzali jsme si jenom pár kousků oblečení... Přišli jsme o všechno,“ napsal pětapadesátiletý Omar Sarout z provizorního tábora pro více než 700 lidí, většinou žen a dětí, zřízeného charitativními organizacemi z Turecka a zemí Zálivu.
Yousef Hanbali, tesař, který uprchl z Aleppa do provizorního tábora v provincii Idlíb, řekl, že jeho rodina doufá, že se dostanou do Turecka a najdou tam práci. „Potřebujeme peníze. Odešli jsme s prázdnýma rukama,“ řekl.
15.07.2026, Spiritual Direction
Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
10.07.2026, ACI Prensa
Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.