12.01.2017, TZ
Přehled hlavních bodů dokumentu, který vytvořilo 33 členů teologické komise, je následující:
1. Mariiným svobodným souhlasem s přinesením Ježíše Spasitele do světa (Lk 1,38) započala její jedinečná účast s Ježíšem a v podřízenosti Jemu na díle lidské spásy.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
2. Mariina jedinečná účast s Ježíšem na díle spásy je úplně závislá na Jeho nekonečných zásluhách jakožto jediném Božím Spasiteli. Její podíl na výkupném díle Ježíšově nijak nezastiňuje, ani nezmenšuje Jeho spásné vítězství, ale spíše manifestuje jeho sílu a plodnost.
3. Mariina účast na díle spásy je naznačena v „ženě“ v Genesis 3,15 a jejím vítězném „potomstvu“, které zvítězí nad Satanem a jeho potomstvem hříchu a smrti. Mariino Neposkvrněné Početí ji připravuje k tomu, aby byla dokonalou lidskou partnerkou Ježíše Spasitele.
4. Pro Mariino trvalé poslání společně se svým vykupujícím Synem svědčí uvedení do chrámu (srov. Lk 2,35) a vrcholí na Kalvárii (srov. Jan 19,25-27), kde Maria sdílí intenzitu Ježíšova utrpení ve svém srdci a dává souhlas s „obětováním oběti z ní zrozené“ (srov. II. vatikánský koncil, Lumen gentium, 58, 61).
5. Vývoj učení o Mariině spoluvykupitelství s Ježíšem v tradici začíná v rané Církvi konceptem „Nové Evy“; Mariino společné utrpení s Ježíšem na Kalvárii a Mariin titul „Vykupitelka“ (10. století); Mariino soucítění a její „spoluukřižování“ s Ježíšem (12. století); titul „Spoluvykupitelka“ (15. století); „zlatý věk“ Spoluvykupitelky (17. století), který vede do 19. století k oficiálnímu učení papežského Magisteria a opakovanému užití titulu Spoluvykupitelka papežem Piem XI. a papežem sv. Janem Pavlem II.
6. Latinská předpona „co“ znamená „s“, nikoli „rovný“. Titul Spoluvykupitelka nikdy neklade Marii na úroveň rovnou s Ježíšem Kristem, jediným božským Spasitelem, jelikož by to znamenalo jak herezi, tak rouhání. Titul Spoluvykupitelka neznamená nic bez Ježíše Vykupitele a sám v sobě je soustředěn na kříž Ježíše Krista. Maria Spoluvykupitelka vyhlašuje světu, že utrpení je vykupující, pokud je spojeno s utrpením Kristovým.
7. Rok 2017 připomíná stoleté výročí historických zjevení Naší Paní Posvátného Růžence ve Fatimě, která sama o sobě představují mocný projev Spoluvykupitelství Naší Paní v akci…
Dokument je zakončen slovy: „Proto my, členové teologické komise Mezinárodní mariánské asociace, v plné poslušnosti a věrnosti našemu Svatému otci papeži Františkovi pokorně žádáme, aby papež František během tohoto fatimského stoletého výročí v roce 2017 a v návaznosti na své papežské předchůdce papeže Pia XI. a sv. Jana Pavla II. udělil laskavě veřejné uznání a čest úloze blahoslavené Panny Marie za její jedinečnou lidskou spolupráci s jediným božským Vykupitelem na díle spásy jakožto „Spoluvykupitelce s Ježíšem Vykupitelem“. Věříme, že veřejné uznání Mariiny opravdové a ustavičné role s Ježíšem na spásném díle Vykoupení bude oprávněně slavit roli lidstva v Božím plánu spásy a povede k uvolnění historicky významných milostí skrze ještě mocnější uplatnění mateřské úlohy Naší Paní v přímluvách za Církev a celé lidstvo dnes.“
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.