Od závislosti ke svěcení: cesta bezdomovce ke kněžství

07.02.2017, CNA

Claude Paradis byl chudý bezdomovec, žil na ulicích kanadského Montrealu. Potýkal se se závislostí na alkoholu a drogách. Jeho budoucnost se jevila tak bezútěšně, že uvažoval o sebevraždě. S životem však neskoncoval a dnes je knězem, který slouží fyzickým a duchovním potřebám těch, kdo se stali oběťmi chudoby, prostituce nebo se dostali do vězení. „Ulice mě přivedla do Církve a Církev mě nakonec dovedla zpátky na ulici,“ řekl kněz v rozhovoru pro deník Metro.

V prosinci se na znamení blízkosti a solidarity s bezdomovci P. Paradis rozhodl spát celý měsíc na ulici, aby tam mohl s láskou pečovat o bezdomovce. Doufal, že se tak bude moci věnovat lidem v obtížné situaci a zároveň upozorňovat obyvatele Montrealu na krutou realitu, které čelí ti, kdo žijí na ulici.

P. Paradis založil instituci nazvanou Notre-Dame-de-la-rue (Panna Marie z ulice). Každý večer nosí jídlo a poskytuje přístřeší těm, kdo žijí na ulicích. Vysluhuje též svátosti, slaví eucharistii, a dokonce vede pohřební obřady.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Kněze doprovází jeden z jeho spolupracovníků, Kevin Cardin, který byl také závislý na drogách, ale nalezl pomoc, změnil svůj život a nyní má rodinu. Notre-Dame-de-la-rue má podporu montrealského arcibiskupa Christiana Lépina, jenž tuto iniciativu popsal jako „přítomnost Církve, která povzbuzuje“. Podporuje ji také vedení města.

„Naším posláním je především povzbuzovat. Na rozdíl od útulků vycházíme ven k lidem, trochu jako podomní služba. Jdeme za nimi, někdy se s nimi modlíme, než zase budou znovu čelit krutým podmínkám panujícím na ulici.“

P. Paradis ví, jak těžký je život na ulici. Vyrůstal v regionu Gaspé, pracoval jako ošetřovatel v Cowansville a před 25 lety přišel do Montrealu.

Nemohl však najít zaměstnání. „Cítil jsem se izolovaný a zmocnila se mě beznaděj,“ řekl. Žil na ulici a uvažoval o sebevraždě. „Začal jsem brát kokain a potom crack,“ vzpomínal.

V dopise zveřejněném na webových stránkách La Victoire de l’Amour (Vítězství lásky) P. Paradis vypráví, jak se setkal s Bohem. „Měl jsem tu čest setkat se s Bohem právě ve chvíli, kdy jsem o něm pochyboval. V malé opuštěné postranní uličce Montrealu, kde vůbec nikdo nebyl. Prošel jsem kolem starého kostela, a najednou mě cosi přimělo se tam vrátit.“

V tu chvíli zakusil hluboké a intenzivní setkání s Bohem. Uvědomil si, že nechce zemřít, ale chce se stát „mužem Církve“. P. Paradis dále bojoval se svou závislostí a nyní slouží mnoha lidem, kteří čelí stejným problémům, s jakými před lety zápasil on.

Sedmapadesátiletý kněz zasvětil zbytek svého života službě chudým a říká: „Ulice je místo, kde chci být až do smrti“.

Další články

Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.