07.02.2017, CNA
P. Paradis založil instituci nazvanou Notre-Dame-de-la-rue (Panna Marie z ulice). Každý večer nosí jídlo a poskytuje přístřeší těm, kdo žijí na ulicích. Vysluhuje též svátosti, slaví eucharistii, a dokonce vede pohřební obřady.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
„Naším posláním je především povzbuzovat. Na rozdíl od útulků vycházíme ven k lidem, trochu jako podomní služba. Jdeme za nimi, někdy se s nimi modlíme, než zase budou znovu čelit krutým podmínkám panujícím na ulici.“
P. Paradis ví, jak těžký je život na ulici. Vyrůstal v regionu Gaspé, pracoval jako ošetřovatel v Cowansville a před 25 lety přišel do Montrealu.
Nemohl však najít zaměstnání. „Cítil jsem se izolovaný a zmocnila se mě beznaděj,“ řekl. Žil na ulici a uvažoval o sebevraždě. „Začal jsem brát kokain a potom crack,“ vzpomínal.
V dopise zveřejněném na webových stránkách La Victoire de l’Amour (Vítězství lásky) P. Paradis vypráví, jak se setkal s Bohem. „Měl jsem tu čest setkat se s Bohem právě ve chvíli, kdy jsem o něm pochyboval. V malé opuštěné postranní uličce Montrealu, kde vůbec nikdo nebyl. Prošel jsem kolem starého kostela, a najednou mě cosi přimělo se tam vrátit.“
V tu chvíli zakusil hluboké a intenzivní setkání s Bohem. Uvědomil si, že nechce zemřít, ale chce se stát „mužem Církve“. P. Paradis dále bojoval se svou závislostí a nyní slouží mnoha lidem, kteří čelí stejným problémům, s jakými před lety zápasil on.
Sedmapadesátiletý kněz zasvětil zbytek svého života službě chudým a říká: „Ulice je místo, kde chci být až do smrti“.
01.10.2026, RC Monitor 18/2026
Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.
29.09.2026, RC Monitor 17/2026
Všimli jste si, že demografickým obavám, se kterými jsme konfrontováni, se v nedávné době velmi prudce otočilo znaménko? Tak dlouho se spekulovalo o přelidňování planety, až je z toho zavírání porodnic, opakované pokořování statistického dna stran nově narozených a vrásky z nedostatečné kopulace populace.
26.10.2026, RC Monitor 20/2026
Čas od času se rád každý duchovní správce pochlubí svými farníky, jak jsou aktivní, zbožní, duchovně na výši atd. Ne, určitě to není špatně, ale přiznejme si, že ne všichni jsou tací. Také máme jistě ve farnostech „šedý průměr“ takzvaně vezoucích se. Prostě každý jsme originál, ale všichni máme jedno společné – chceme se dostat do nebe, a proto přistupujeme ke svátostem, modlíme se, postíme se, občas vezmeme koště nebo hadr do ruky a vymeteme pavučiny v kostele a zameteme listí či sníh před kostelem, doneseme květiny ze zahrádky na výzdobu.
11.11.2026, RC Monitor 21/2026
Nechci ze sebe dělat škarohlída, ale mám takový svíravý pocit, že se opět poněkud prohloubí a protáhne ona pomyslná propast, která rozděluje společnost. Tentokráte kvůli televizním poplatkům. Nepopírám, že některé názory mohou mít vliv na naši spásu, ale myslím si, že zrovna názor na to, zda platit, či neplatit koncesionářské poplatky mezi ně neplatí. Tedy alespoň potud, pokud zůstaneme pouze u názoru s tím, že ostatní mohou mít názor opačný.
09.11.2026, RC Monitor 20/2026
I letos jsme putovali do Staré Boleslavi, abychom se obnovili Václavovým svědectvím Kristu. Mučednická smrt přece není v křesťanském pohledu nic jiného než svědectví života. Mučedník Václav na konci svého života řekl, že si života nesmírně váží, a proto je ochoten dát ho jako vysokou cenu pro Krista. Svatý Václav je jeden z prvních mučedníků naší země a našeho národa a je právem označován jako dědic české země.
30.10.2026, RC Monitor 20/2026
V Apoštolském vyznání víry se modlíme: „Věřím v Ducha Svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný.“ Toto starobylé vyznání nám připomíná, že církev sjednocuje a posvěcuje Duch Svatý a že vše, co církev vlastní, je společné těm, kdo do ní patří.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.