Od závislosti ke svěcení: cesta bezdomovce ke kněžství

07.02.2017, CNA

Claude Paradis byl chudý bezdomovec, žil na ulicích kanadského Montrealu. Potýkal se se závislostí na alkoholu a drogách. Jeho budoucnost se jevila tak bezútěšně, že uvažoval o sebevraždě. S životem však neskoncoval a dnes je knězem, který slouží fyzickým a duchovním potřebám těch, kdo se stali oběťmi chudoby, prostituce nebo se dostali do vězení. „Ulice mě přivedla do Církve a Církev mě nakonec dovedla zpátky na ulici,“ řekl kněz v rozhovoru pro deník Metro.


V prosinci se na znamení blízkosti a solidarity s bezdomovci P. Paradis rozhodl spát celý měsíc na ulici, aby tam mohl s láskou pečovat o bezdomovce. Doufal, že se tak bude moci věnovat lidem v obtížné situaci a zároveň upozorňovat obyvatele Montrealu na krutou realitu, které čelí ti, kdo žijí na ulici.

P. Paradis založil instituci nazvanou Notre-Dame-de-la-rue (Panna Marie z ulice). Každý večer nosí jídlo a poskytuje přístřeší těm, kdo žijí na ulicích. Vysluhuje též svátosti, slaví eucharistii, a dokonce vede pohřební obřady.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Kněze doprovází jeden z jeho spolupracovníků, Kevin Cardin, který byl také závislý na drogách, ale nalezl pomoc, změnil svůj život a nyní má rodinu. Notre-Dame-de-la-rue má podporu montrealského arcibiskupa Christiana Lépina, jenž tuto iniciativu popsal jako „přítomnost Církve, která povzbuzuje“. Podporuje ji také vedení města.

„Naším posláním je především povzbuzovat. Na rozdíl od útulků vycházíme ven k lidem, trochu jako podomní služba. Jdeme za nimi, někdy se s nimi modlíme, než zase budou znovu čelit krutým podmínkám panujícím na ulici.“

P. Paradis ví, jak těžký je život na ulici. Vyrůstal v regionu Gaspé, pracoval jako ošetřovatel v Cowansville a před 25 lety přišel do Montrealu.

Nemohl však najít zaměstnání. „Cítil jsem se izolovaný a zmocnila se mě beznaděj,“ řekl. Žil na ulici a uvažoval o sebevraždě. „Začal jsem brát kokain a potom crack,“ vzpomínal.

V dopise zveřejněném na webových stránkách La Victoire de l’Amour (Vítězství lásky) P. Paradis vypráví, jak se setkal s Bohem. „Měl jsem tu čest setkat se s Bohem právě ve chvíli, kdy jsem o něm pochyboval. V malé opuštěné postranní uličce Montrealu, kde vůbec nikdo nebyl. Prošel jsem kolem starého kostela, a najednou mě cosi přimělo se tam vrátit.“

V tu chvíli zakusil hluboké a intenzivní setkání s Bohem. Uvědomil si, že nechce zemřít, ale chce se stát „mužem Církve“. P. Paradis dále bojoval se svou závislostí a nyní slouží mnoha lidem, kteří čelí stejným problémům, s jakými před lety zápasil on.

Sedmapadesátiletý kněz zasvětil zbytek svého života službě chudým a říká: „Ulice je místo, kde chci být až do smrti“.


Další články



Moc lásky

01.10.2026, RC Monitor 18/2026

Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.

Proměny šatníku posledních desetiletí a svatební standard: Jdeš na svatbu?

25.09.2026, RC Monitor 17/2026

Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.

V jednoho Boha věřiti budeš

23.09.2026, RC Monitor 17/2026

Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.