20.02.2017, RC, Roman Joch
Doma u něj: mírná hádka mezi otcem a dcerou, manželka Karen (malířka a umělkyně; zesnula dřív, než on) a sestra. Sestra, která pracovala pro Pentagon nebo CIA, nebo nějak tak, svobodná, nevdaná, bezdětná. Ty jsou nejvíce loajální zaměstnankyně; provdají se za svou práci.
Skok o čtyři roky dopředu. Podzim 1997, Václav Havel pořádá Forum 2000, Michael Novak je jedním z hlavních řečníků. Večeře s pár přáteli v restauraci kousek od pražského Hradu. Michael nekouří; ale řekne něco, co mě překvapilo. Vezme jednu cigaretu od Pavla Bratinky nebo Jirky Skalického - a udělá, co jsem neviděl nikdy předtím ani potom: zanoří ji do ohně svíčky, ať sama hoří. A pak s požitkem inhaluje…
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Odpověď: „Žádný, jen jeden výtisk pošlete polskému papeži.“
Stalo se. A tak v roce 1991 vyšla papežská encyklika Centesimus Annus; ta nejvíce pro-kapitalistická encyklika v dějinách papežství.
Michael Novak se narodil do chudé, výrazně chudé americké rodiny slovenského původu v západní Pensylvánii. A uvědomil si jednu věc: díky lidské tvořivosti lidé nemusí zůstat chudí. Díky kapitalismu se jim může dařit lépe. A napsal to. Tím se proslavil.
Byl poradcem prezidenta Reagana, byl americkým velvyslancem při Komisi OSN pro lidská práva v Ženevě v polovině 80. let 20. století, byl mnohým.
Ale především byl křesťanem. Kdybych měl říct, která z jeho knih měla na mě největší vliv, tak to nebyla žádná z těch slavných. Byla to kniha „Proč jsem katolíkem“ z roku 1983, když mu bylo 50 let (což je věk, kterému se pomalu blížím). To je kniha, která, mezi dalšími, mi hodně pomohla ke konverzi.
Je to dávno, patnáct, možná dvacet let. Předseda sněmovní komise pro státní vyznamenání (Jan Kasal) se obrátil na ředitele jednoho institutu s dotazem, zda by doporučil, aby Michaelovi Novakovi bylo uděleno české státní vyznamenání. Ředitel samozřejmě doporučil, ale ďáblíci, kteří v něm žijí, mu našeptali poslední větu toho doporučení:
„…Michael Novak neudělal nic, za co by se Česká republika musela stydět; ale bohužel nemohu garantovat, že Česká republika neudělala nic, za co by se nemusel stydět Michael Novak.“
Po mnoha, mnoha letech mi bylo řečeno, že ta věta žila svým životem v koridorech a kuloárech Sněmovny…
Zemřel v požehnaném věku 83 let a my ostatní, kteří jsme měli tu čest ho znát, se radujeme z toho, že z laskavosti takto vstřícného a mírného člověka se nyní mohou těšit nebeští andělé.
Michaele, Requiescat – a časem na shledanou.
21.09.2026, RC Monitor 17/2026
Navzdory tomu, že křesťanská víra je se zastáváním reinkarnace neslučitelná, lze se setkat s křesťany, kteří mezi svým krédem a naukou o převtělování žádný rozpor nevidí. Nedávno jsem měl možnost s jedním takovým člověkem diskutovat a během naší debaty se ukázalo, že jeho příklon k reinkarnaci se zakládal v neznalosti argumentu, jež by prokázal její nemožnost. To se samozřejmě netýká jen této otázky, nýbrž naprosto všech názorů. Dokud nejsme schopni se stoprocentní jistotou vyloučit opak či alternativu k tomu, o čem jsme přesvědčeni, musíme dát prostor pochybnosti a přiznat, že náš názor není žádným spolehlivým věděním, ale pouhou vírou podepřenou mimo-teoretickými důvody. Ruku za ni do ohně dávat nemůžeme.
01.10.2026, RC Monitor 18/2026
Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.
02.11.2026, RC Monitor 20/2026
Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.
12.10.2026, RC Monitor 19/2026
Zanedlouho můžeme slavit jedno výročí velkého vítězství – tentokráte již 445. – Svaté ligy nad osmanskou říší. Na tomto vítězství mají podíl všichni zúčastnění, i když známe vlastně jen několik jmen z přibližně 65 tisíc mužů na vítězné straně.
10.11.2026, RC Monitor 20/2026
Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.
04.11.2026, syrzdarma.cz
Ministerstvo odpočinku a asociálních opatření připravilo pohádku o líném Honzovi, kterou budou najatí dobrovolníci číst dětem na prvním stupni základních škol. Pohádka je maximálně výchovná, tvrdí ministerstvo. Po každém přečtení dostanou děti za úkol odpovědět na jednoduchou otázku, která se bude celostátně vyhodnocovat. Blum, blum, blum, pohádka začíná.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.