Andrew White: Křesťanství v Iráku skončilo

23.03.2017, FOX

Andrew White – známý jako „bagdádský vikář“, anglikánský duchovní – dospěl k bolestnému závěru: V zemi, kde křesťanství vznikalo, nyní dočista skončilo. „Nastal čas konce, žádní křesťané tu nezůstanou. Nějací křesťané by tu měli zůstat, aby se zachovala jejich historická přítomnost, ale je to velice obtížné. Možnosti pro budoucnost tohoto společenství jsou velmi omezené,“ řekl White tento týden televizní stanici Fox News. „Křesťané odcházející z Iráku a z blízkovýchodních oblastí obsazených ISIS říkají totéž: Nepřipadá v úvahu, že by se vrátili zpátky.


Před třiceti lety žilo v Iráku přibližně 1,4 milionu křesťanů. Jejich počet se ztenčil na asi 1 milion po pádu Saddáma Husajna v roce 2003 a před rokem se odhadovalo, že v zemi zůstalo méně než 250 000 křesťanů. Jejich počet se nadále snižoval, když utíkaly celé rodiny, a dnes je obtížné získat byť jen přibližné údaje.

„Mohu-li něco sdělit Američanům, pak bych jim řekl, že jejich bratři a sestry trpí, zoufale potřebují pomoc,“ uvedl. „A nejde jen o modlitby za mír. Potřebují toho hodně – jídlo, finanční prostředky, oblečení, prostě všechno. Potřebují všechno.“

Po celá desetiletí křesťané v Iráku snášeli pronásledování ze strany nekompromisních extremistů, kteří je označují za nevěřící „lid knihy“, ale jejich osud se stal ještě mnohem katastrofálnějším v roce 2014 poté, co ISIS obsadil Mosul a mnoho starověkých křesťanských vesnic kolem tohoto města. Tisíce rodin musely přes noc opustit svůj domov, a zatímco někteří hledají útočiště v kurdské oblasti na severu, mnozí ze země nadobro odešli.

White získal svou přezdívku, když až do listopadu 2014 sloužil jako vikář v bagdádském kostele svatého Jiří – jediném zbylém anglikánském kostele v irácké metropoli. Pak mu arcibiskup z Canterbury nařídil odejít z bezpečnostních důvodů, neboť narůstala hrozba ze strany ISIS.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Velkou část své služby v oněch letech soustředil na humanitární úsilí – a přesto jeho touha konat dobro vyvolala kontroverzi. Loni v červnu byl White kritizován a správní rada ho zbavila funkce prezidenta Nadace pro pomoc a usmíření (FRRME), charitativní organizace, kterou založil v roce 2005 s cílem překlenout sektářské rozpory a poskytovat pomoc lidem postiženým válkou. Odvolání přišlo poté, co na Facebooku napsal příspěvek o propuštění jezídských sexuálních otrokyň z rukou ISIS, jenž vyvolal otázky ohledně toho, jak bylo jejich propuštění dosaženo a zda za to bylo teroristům zaplaceno.

Příspěvek také vyvolal vyšetřování nadace Komisí pro charity, oficiálním regulačním orgánem charitativních organizací v Anglii. Jelikož je tato charitativní organizace registrována ve Velké Británii, nemůže se zapojovoat do vyjednávání o propuštění rukojmí, navíc platit výkupné teroristickým skupinám je nezákonné.

Vyšetřování žádné pochybení nezjistilo a White popřel jakékoliv provinění – veřejně prohlásil, že „teroristům jsme nikdy žádné peníze nevyplatili“. Nenechal se tímto sporem zastavit v další pomoci těm, kdo utíkají před krutostmi ISIS na Blízkém východě. Založil mezitím další dvě organizace, Canon Andrew White Reconciliation Ministries v jordánském Ammánu a Jerusalem Merit v Izraeli.

Whiteova organizace v jordánském hlavním městě mimo jiné provozuje školu a kliniku pro uprchlíky a on sám slouží jako pastor pro křesťanské rodiny, které uprchly před pronásledováním ze strany ISIS. V Jeruzalémě se zaměřuje na pomoc a usmíření v dlouhotrvajícím konfliktu Izraele a Palestiny a pracuje přímo s řadou náboženských skupin, od chasidských Židů a Samařanů až po křesťany a muslimy.

White je také hlasitým zastáncem nového amerického prezidenta. Pochválil Trumpovo odhodlání pomáhat „pronásledovaným křesťanům“ a změnu jeho původního zákazu vstupu do USA, takže Iráčané stále mohou cestovat do Spojených států – považuje to za potvrzení skutečnosti, že si obě země zachovaly pozitivní vazby. Doufá však, že bude moci vést dialog s administrativou a nabídnout některé návrhy na řešení problémů islámské komunity.

„Mnozí mají pocit, že Amerika je proti nim, a je třeba ukázat, že Amerika není proti islámu, Amerika je proti terorismu,“ řekl White a dodal, že v žádném případě není „jedním z těch lidí, kteří si myslí, že islám je naprosto mírumilovný“. „Je třeba udržovat dobré vztahy a Spojené státy jsou v jedinečné a mocné pozici, aby se mohly stát silou konající dobro.“

Kromě humanitárního úsilí se White v Iráku dlouhá léta věnoval zprostředkování komunikace mezi šíitskými a sunnitskými vůdci – a dokonce i džihádisty z ISIS. I přes neustálé hrozby teroristických útoků nadále jezdí do Bagdádu, aby pokračoval v protiextremistickém dialogu a aby podstoupil léčbu roztroušené sklerózy pomocí kmenových buněk – toto onemocnění mu bylo diagnostikováno ve věku 33 let.

„Mnohé z oněch chlapců jsem znal dřív, než se přidali k ISIS, tehdy ještě patřili k milicím, jako jsou například ,Synové Iráku‘,“ řekl. „Působí v tajných buňkách po celém Bagdádu. Čím více irácká armáda útočí na Mosul, tím masivněji oni útočí v Bagdádu.“

A prostě neexistuje „bezpečný“ způsob, jak s nimi pracovat, dodal White.

„Je důležité najít způsoby, jak se s nimi spojit, abychom prozkoumali jejich filosofii. Kdysi jsem se pokusil pozvat některé džihádisty z ISIS na večeři,“ dodal. „Řekli mi, že přijdou, ale že mi pak uříznou hlavu. Nepřipadalo mi to jako hezké zakončení večeře.“



Další články



Proč vlastně církev? Nestačí věřit „po svém“?

05.06.2026, RC Monitor 9/2026

Začněme pěkně od Adama. Bůh nestvořil člověka jako samotáře, ale jako tvora vstupujícího do vztahu. Vztah k Bohu a vztah k druhým lidem nejsou něčím navíc, kratochvílí či nadstavbou, ale právě v nich se odehrává drama lidského života. Čemu a jak mám věřit? Jak se mám zachovat k druhým?

Mše svatá: Krédo a přímluvy

03.06.2026, RC Monitor 10/2026

Známá katechetická anekdotická otázka zní: „Proč při nedělní mši sv. následuje po kázání krédo?“ Odpověď říká: „Abychom vyznali víru, kterou jsme během homilie ztratili.“ Církev nicméně zařadila do slavnostní mešní liturgie toto společné vyznání víry z hlubších důvodů.

Chápeme, co nám udělal?

01.06.2026, RC Monitor 10/2026

Náš Pán dává příklad otcům diecézí, farností a rodin. Letošní Velikonoce byly prvními s naším novým papežem Lvem XIV. Velmi mě proto zajímalo, jak je papež pojme. Zvláště mne zajímala liturgie Zeleného čtvrtku. Zaujalo mne, že papež Lev umyl nohy dvanácti kněžím své diecéze. Jedenáct z nich byli novokněží, které loni vysvětil, dvanáctým byl spirituál budoucích kněží v Pontifikálním římském semináři.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.