Kardinál Pell studentům: Musíte být odvážní

Zdůraznil význam předání poselství, že jako budoucí vedoucí pracovníci „musí být odvážní a vytrvalí. A pokud dokážou uvažovat strategicky, vytvářet si dlouhodobou perspektivu, tím lépe.“

Kardinál Pell, prefekt Sekretariátu pro ekonomiku, těsně před svou přednáškou o principiálním vedení hovořil se skupinou 20 studentů posledního ročníku Harvardovy univerzity, kteří přicestovali do Říma na čtyřdenní „Harvard Vatican Leadership Summit“.

Summit, který vznikl z iniciativy studentů, se koná na Papežské lateránské univerzitě a účastní se jej studenti různých oborů Harvardské univerzity, například ekonomie, práva, teologie, medicíny a stomatologie.

Kromě kardinála Pella se účastníci setkali i s dalšími významnými osobnostmi – s vatikánským státním sekretářem Pietrem kardinálem Parolinem; s vatikánským sekretářem pro vztahy se státy arcibiskupem Paulem Gallagherem; s Peterem kardinálem Turksonem, předsedou Papežské rady pro službu integrálnímu lidskému rozvoji; a s Giuseppem kardinálem Versaldim, prefektem Kongregace pro katolickou výchovu.

Ve svém komentáři pro CNA kardinál Pell nastínil hlavní principy, kterými by se mělo řídit podnikatelské a ekonomické rozhodování, a řekl, že vždy „je nutno mít na mysli obecné dobro“.

„Myslete na celou společnost, ne jenom na akcionáře, ne jenom na malou skupinu pracovníků,“ řekl. „Získejte skutečné porozumění tomu, co je to spravedlnost. Jednejte s obzvláštní citlivostí s těmi, kdo nemají takové štěstí, s těmi, kdo jsou chudí.“

Jednou z nejdůležitějších věcí, které je třeba mít stále na vědomí, je naše odpovědnost vůči budoucím generacím, řekl a upozornil na to, že v současnosti hrozí nebezpečí, že lidé „mají více a více znalostí o stále užší části svého oboru“.

Katolická církev má podle jeho slov v tomto ohledu výhodu, že může pomoci poskytovat „obecné schéma“, do kterého lze zapojit konkrétní principy, cíle a názory.

Zdůraznil však, že navzdory roli Církve při poskytování tohoto schématu pro různé obory, zejména pro ekonomii a podnikání, se jedná především o náboženskou instituci a ta nemůže přijímat žádný z těchto konkrétních systémů za svůj.

V souvislosti s kritikou, kterou papež František občas vyjadřuje ve vztahu k současnému globálnímu tržnímu systému, kardinál zdůraznil, že papež „je náboženským představitelem, a nikoli ekonomem“.

Církev, řekl, „neobhajuje socialismus, natož komunismus nebo nacismus či svobodný trh. Vyslovuje obecné zásady a říká: toto je s nimi v souladu, nebo toto s nimi v souladu není.“

„Měli bychom vážně naslouchat všemu, co papež říká o ekonomii,“ uvedl, ale zdůraznil, že jako křesťané mu nasloucháme, protože „je Petrovým nástupcem a učí nás náboženským záležitostem.“

V tomto smyslu papež aplikuje evangelijní standardy na ekonomickou situaci, řekl kardinál Pell a dodal, že kdyby se on sám měl k tomuto tématu vyslovit, lidé by si nemuseli nutně dělat poznámky ohledně ekonomických aspektů, „ale když káži evangelium, doufám, že mě lidé poslouchají“.

Jelikož ne všichni studenti účastnící se summitu jsou katolíci, kardinál vyjádřil naději, že si odnesou alespoň lepší představu o sociální nauce Církve.

Každému účastníkovi věnoval kompendium sociální nauky Církve, protože to je „ucelený výklad mnoha důležitých témat“, včetně „toho, co je správné a co špatné, přirozeného zákona, subsidiarity, obecného dobra a různých druhů spravedlnosti“.

Katolická církev je „jednou z mála organizací, která má takovýto jednotící myšlenkový systém, jenž vede lidi k přemýšlení“, řekl a podotkl, že se jedná o „logické, souvislé a působivé dílo“.

Kardinál Pell ocenil myšlenku summitu. Prohlásil, že je jedinečná a „přesně tím, co má katolická univerzita dělat“. „Myslím, že křesťanská perspektiva přináší rozkvět, život, dobro pro společnost, radost a rozvoj,“ řekl. Takže mít zde skupinu studentů z univerzity, jako je Harvard, je „báječná věc. Myslím, že to bude dobré pro ně a bude to dobré i pro nás.“

Okendo Lewis, student z John F. Kennedy School of Government, který strávil část svého dětství v Miláně, byl jedním z těch, kdo stál u zrodu summitu a realizoval jej s pomocí Mary Ann Glendonové, která byla americkou velvyslankyní u Svatého stolce za vlády George W. Bushe a která nyní přednáší na právnické fakultě Harvardské univerzity.

V rozhovoru pro CNA Lewis uvedl, že jedním z důvodů, proč chtěl studentům nabídnout vatikánský pohled na vedení, je to, že na celém světě „podle všeho nastala krize vedení“ a „papež František hovoří s mnohými lidmi, kteří se snaží přijít na to, jak vést v této složité době“.

„Rozhodně jsem chtěl, aby se tato nová generace vedoucích pracovníků, ať už v podnikání, medicíně nebo právech, učila moudrosti od papeže i od Církve, která má dva tisíce let zkušeností,“ řekl.

Lewis řekl, že měl zpočátku pochybnosti, zda se studenti akce zúčastní, protože její konání oznámili docela pozdě. Obdrželi však více než 180 přihlášek a museli z nich vybrat 20 osob.

„Myslím, že to vypovídá o síle katolické církve a o zájmu o papeže Františka. Takže studenti jsou skutečně nadšení, že mohli přijet,“ řekl.

Lewis vyjádřil naději, že se summit stane každoroční událostí. Letošní téma „Jak odpovědět na povolání ke službě“ odpovídá tomu, čeho by většina univerzitních studentů chtěla dosáhnout, řekl a vysvětlil, že „přemýšlí o tom, jak využít jejich vzdělání a studia, aby mohli pomoci uspokojovat potřeby společnosti, a jak by se mohli stát studentskými lídry“.

„Doufám tedy, že se to stane každoroční tradicí, aby tak studenti z Harvardu a snad i z celých Spojených států mohli přijet do Říma a učit se v tolika zdejších institucích, například na papežských univerzitách, od různých dikasterií a jistě i od samotného papeže.“

Kiernan Schmidt, student Harvard Business School, řekl agentuře CNA, že se chtěl zúčastnit nejen kvůli svému irskému a katolickému původu, ale také kvůli myšlence, „jak morálka ovlivňuje rozhodování, která v různých oblastech činíme“ jako vedoucí osobnosti.

„Zkoumání toho, jak morálka ovlivňuje náš styl vedení, bylo hlavním impulzem,“ řekl a dodal, že výzva papeže Františka, aby světoví lídři „znovu zhodnotili to, co děláme pro sebe navzájem a jak smýšlíme o sobě jako vedoucích osobnostech“ byla rovněž významným faktorem.

Z dosavadních setkání s vatikánskými úředníky Schmidta zatím ovlivnilo především to, že „téměř na všech úrovních řízení, s nimiž jsme se setkali, jsme slyšeli o pokoře“.

Dalším významným bodem bylo „pochopení, že tradice a podmínky v místních církvích se mohou výrazně lišit od toho, co slyšíte v Římě“.

„Myslím, že přizpůsobení vedení a taktiky, když přistupujeme k problému, se může velice lišit v závislosti na kulturním kontextu,“ uvedl a poznamenal, že jim arcibiskup Gallagher při setkání řekl, že vysvětluje nejen stanovisko Říma místním církvím, které navštěnuje, ale rovněž „vysvětluje situaci místních církví Římu“.

Tento „obousměrný dialog“ v Církvi, řekl Schmidt, „mi připadá nový, velmi moderní, velice osvěžující a také velmi věrný slovům, která slyšíme od papeže Františka – přistupovat k problémům s pokorou a snažit se vzájemně spolu hovořit“.