22.06.2017, LSN
„Toto utrpení, veřejné ponižování, jehož se mu dostávalo ze všech stran, snášel s radostí. Kdykoli s ním mluvíte, slyšíte jeho starost, která se absolutně netýká jeho samotného, ale vždy mu jde o víru, život a rodinu,“ uvedl tehdy Westen. Kardinál Burke, patron Suverénního řádu maltézských rytířů a jeden z předních světových odborníků na katolické kanonické právo, je vyhlášeným obhájcem nauky Církve o ochraně života a rodiny. Ve svém nasazení v obraně svátostí a nauky Církve, která odmítá potrat, často trval na tom, aby v souladu s kanonickým právem bylo zatvrzele propotratovým politikům odmítáno svaté přijímání. Boj proti všudypřítomné „antikoncepční mentalitě“ nazývá „zásadní podmínkou“ pro obnovení kultury života, zastává se rodičů jako prvotních vychovatelů svých dětí a důrazně brání manželství jako posvátný svazek jednoho muže a jedné ženy.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Kardinál se důrazně vyslovoval k problémům, jež se objevovaly během synody o rodině. Konstatoval, že cesta k podávání svatého přijímání civilně rozvedeným a znovusezdaným katolíkům „neexistuje a existovat nemůže“. Závěrečnou zprávu synody nazval „vážně zavádějící“, zejména kvůli tomu, jak v ní pojednává o svátostech a o odpovědnosti rodičů za výchovu dětí.
V jednom rozhovoru z roku 2015 Burke řekl, že je šťastný, je-li označován za „fundamentalistu“, pokud to znamená držet se základů víry. V loňském roce vyvolal pozdvižení, když prohlásil, že papežská exhortace Amoris laetitia „není aktem magisteria“, nýbrž „osobní úvahou papeže“, a proto „nezavazuje ve svědomí“.
Jeho důrazný, nekompromisní hlas mu nadělal nepřátele i v Církvi a na nejvyšších úrovních. V roce 2013 ho papež František odvolal z Kongregace pro biskupy, vlivného dikasteria, které dohlíží na výběr nových biskupů. Nahradili ho liberálně smýšlející preláti, jako je washingtonský kardinál Donald Wuerl a westminsterský arcibiskup Vincent Nichols. Za papeže Benedikta Burke údajně hrál významnou roli při jmenování některých v současné době nejpravověrnějších biskupů ve Spojených státech a jiných zemích.
V roce 2014 papež František kardinála Burkea odvolal i z funkce prefekta Apoštolské signatury. Kritici tvrdili, že to byl důsledek jeho nekompromisní obrany nauky Církve v záležitostech života a rodiny. Když v listopadu 2016 předložil papeži dubia, byl odvolán z Kongregace pro bohoslužbu.
Na lednovém setkání řekl Westen představitelům hnutí pro život v narážce na barvu symbolizující mučednictví, že „nikdy neviděl nikoho, kdo by nosil červenou zaslouženěji než kardinál Burke“. „Neuhýbá od pravdy, přestože ho odvolávají z funkcí, zesměšňují ho, ponižují, přestože na něj světová média útočí, a dokonce spolubratři biskupové ho krutě pomlouvají,“ uvedl Westen v dodatečném komentáři k této zprávě.
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.