04.07.2017, pravmir.com
„K důvodům pro opuštění vlasti patří násilnost konfliktu včetně téměř úplného zničení některých historicky křesťanských měst na Ninivské planině v severním Iráku, emigrace ostatních a ztráta vlastní komunity, míra inflace, nedostatek pracovních příležitostí a možností vzdělávání,“ uvádí zpráva. „Zatímco přímé násilí, jako například tažení ISIS v Iráku a Sýrii, bylo bodem zlomu v případě vysídlování, definitivní rozhodnutí opustit vlast je představováno jako postupná akumulace více faktorů.“
Výzkum provedený rešerší literatury a prostřednictvím rozhovorů s 20 osobami v prosinci 2016 a lednu 2017 dále poznamenává, že příchod teroristické organizace Islámský stát, jež je známa též jako IS, ISIS, ISIL nebo Daesh, byl „bodem zlomu“, neboť tamější křesťané již pociťovali „celkovou ztrátu naděje na bezpečí a klidnou budoucnost“.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Zpráva rovněž zdůrazňuje, že „ti, kdo se usadili v cílových zemích, mají jen malou motivaci vrátit se zpět. Z rozhovorů s několika osobami vyplývá, že již nepovažují Blízký východ za domov pro křesťany“.
Politický dokument „Národní mechanismus odpovědnosti za Irák a Sýrii“, který vyšel společně s touto zprávou, uvádí některá doporučení pro parlament Evropské unie, mezi nimiž je i vytvoření „mechanismu odpovědnosti“.
„Vytvoření národního mechanismu odpovědnosti je dlouhodobým řešením, které se zaměřuje na obnovu víry v systém, jenž zajišťuje, že příslušníci všech náboženských a etnických komunit budou potvrzeni jako rovnocenní občané zasluhující ochranu, a současně odrazuje negativní aktéry od nepřátelských akcí proti těmto komunitám,“ uvádí.
Počátkem tohoto týdne Sněmovna reprezentantů ve Spojených státech jednohlasně přijala dvoustrannou legislativu, která povoluje, aby vládní prostředky USA byly využívány jako podpora organizacím, jež přímo poskytují pomoc vysídleným iráckým a syrským křesťanům.
Zákon o odpovědnosti a pomoci Iráku a Sýrii stiženým genocidou by opravňoval ministerstvo obrany a Agenturu Spojených států pro mezinárodní rozvoj poskytovat pomoc organizacím, skupinám a subjektům, včetně náboženských, které pomáhají náboženským menšinám, jež byly před třemi roky přinuceny opustit své domovy kvůli postupu IS.
Opravňoval by i federální pomoc subjektům, jež provádějí kriminální vyšetřování ozbrojenců, kteří se podíleli na genocidě, zločinech proti lidskosti a válečných zločinech v Iráku a v Sýrii. Návrh zákona obsahuje nařízení ministerstvu zahraničí, aby vyzvalo cizí vlády k identifikaci a stíhání pachatelů takových zločinů.
Podle humanitární organizace In Defense of Christians nedostává mnoho tisíc křesťanů vysídlených v severním Iráku žádnou pomoc od americké vlády, ačkoli Spojené státy poskytly irácké vládě miliony dolarů na pomoc a zmírnění škod. Arcibiskup z Erbílu Bashar Warda řekl loni listu The Christian Post, že jeho diecéze, která poskytuje humanitární pomoc mnoha vysídleným křesťanům, žádné prostředky od irácké vlády nedostala.
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.