Zhruba polovina iráckých a syrských křesťanů uprchla od roku 2011 z Blízkého východu

04.07.2017, pravmir.com

Zpráva o vysídlení a emigraci křesťanů v Sýrii a Iráku odhaduje, že od vypuknutí syrské občanské války v roce 2011 uprchlo z těchto dvou zemí nejméně 50 až 80 procent křesťanů. Počet křesťanů v Iráku se snížil z „více než 300 000“ v roce 2014 na nynějších 200 000 až 250 000 a mnozí z těch, kteří zůstávají ve vlasti, jsou v současné době vnitřně vysídleni, uvádí se ve zprávě s názvem „Pochopení nedávného stěhování křesťanů ze Sýrie a Iráku do jiných zemí na Blízkém východě a v Evropě“.


Zpráva, kterou vypracovaly křesťanské organizace Open Doors, Served a Middle East Concern, dodává, že v Sýrii je původní křesťanská populace asi 2 milionů osob nyní „zhruba poloviční“.

„K důvodům pro opuštění vlasti patří násilnost konfliktu včetně téměř úplného zničení některých historicky křesťanských měst na Ninivské planině v severním Iráku, emigrace ostatních a ztráta vlastní komunity, míra inflace, nedostatek pracovních příležitostí a možností vzdělávání,“ uvádí zpráva. „Zatímco přímé násilí, jako například tažení ISIS v Iráku a Sýrii, bylo bodem zlomu v případě vysídlování, definitivní rozhodnutí opustit vlast je představováno jako postupná akumulace více faktorů.“

Výzkum provedený rešerší literatury a prostřednictvím rozhovorů s 20 osobami v prosinci 2016 a lednu 2017 dále poznamenává, že příchod teroristické organizace Islámský stát, jež je známa též jako IS, ISIS, ISIL nebo Daesh, byl „bodem zlomu“, neboť tamější křesťané již pociťovali „celkovou ztrátu naděje na bezpečí a klidnou budoucnost“.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Zpráva rovněž zdůrazňuje, že „ti, kdo se usadili v cílových zemích, mají jen malou motivaci vrátit se zpět. Z rozhovorů s několika osobami vyplývá, že již nepovažují Blízký východ za domov pro křesťany“.

Politický dokument „Národní mechanismus odpovědnosti za Irák a Sýrii“, který vyšel společně s touto zprávou, uvádí některá doporučení pro parlament Evropské unie, mezi nimiž je i vytvoření „mechanismu odpovědnosti“.

„Vytvoření národního mechanismu odpovědnosti je dlouhodobým řešením, které se zaměřuje na obnovu víry v systém, jenž zajišťuje, že příslušníci všech náboženských a etnických komunit budou potvrzeni jako rovnocenní občané zasluhující ochranu, a současně odrazuje negativní aktéry od nepřátelských akcí proti těmto komunitám,“ uvádí.

Počátkem tohoto týdne Sněmovna reprezentantů ve Spojených státech jednohlasně přijala dvoustrannou legislativu, která povoluje, aby vládní prostředky USA byly využívány jako podpora organizacím, jež přímo poskytují pomoc vysídleným iráckým a syrským křesťanům.

Zákon o odpovědnosti a pomoci Iráku a Sýrii stiženým genocidou by opravňoval ministerstvo obrany a Agenturu Spojených států pro mezinárodní rozvoj poskytovat pomoc organizacím, skupinám a subjektům, včetně náboženských, které pomáhají náboženským menšinám, jež byly před třemi roky přinuceny opustit své domovy kvůli postupu IS.

Opravňoval by i federální pomoc subjektům, jež provádějí kriminální vyšetřování ozbrojenců, kteří se podíleli na genocidě, zločinech proti lidskosti a válečných zločinech v Iráku a v Sýrii. Návrh zákona obsahuje nařízení ministerstvu zahraničí, aby vyzvalo cizí vlády k identifikaci a stíhání pachatelů takových zločinů.

Podle humanitární organizace In Defense of Christians nedostává mnoho tisíc křesťanů vysídlených v severním Iráku žádnou pomoc od americké vlády, ačkoli Spojené státy poskytly irácké vládě miliony dolarů na pomoc a zmírnění škod. Arcibiskup z Erbílu Bashar Warda řekl loni listu The Christian Post, že jeho diecéze, která poskytuje humanitární pomoc mnoha vysídleným křesťanům, žádné prostředky od irácké vlády nedostala.



Další články



Proč vlastně církev? Nestačí věřit „po svém“?

05.06.2026, RC Monitor 9/2026

Začněme pěkně od Adama. Bůh nestvořil člověka jako samotáře, ale jako tvora vstupujícího do vztahu. Vztah k Bohu a vztah k druhým lidem nejsou něčím navíc, kratochvílí či nadstavbou, ale právě v nich se odehrává drama lidského života. Čemu a jak mám věřit? Jak se mám zachovat k druhým?

Mše svatá: Krédo a přímluvy

03.06.2026, RC Monitor 10/2026

Známá katechetická anekdotická otázka zní: „Proč při nedělní mši sv. následuje po kázání krédo?“ Odpověď říká: „Abychom vyznali víru, kterou jsme během homilie ztratili.“ Církev nicméně zařadila do slavnostní mešní liturgie toto společné vyznání víry z hlubších důvodů.

Chápeme, co nám udělal?

01.06.2026, RC Monitor 10/2026

Náš Pán dává příklad otcům diecézí, farností a rodin. Letošní Velikonoce byly prvními s naším novým papežem Lvem XIV. Velmi mě proto zajímalo, jak je papež pojme. Zvláště mne zajímala liturgie Zeleného čtvrtku. Zaujalo mne, že papež Lev umyl nohy dvanácti kněžím své diecéze. Jedenáct z nich byli novokněží, které loni vysvětil, dvanáctým byl spirituál budoucích kněží v Pontifikálním římském semináři.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.