06.10.2017, KDU-ČSL
Jelikož pan Fuchs ve svém textu patrně míchá vlastní subjektivní dojmy z mého vládního působení (které se mu, samozřejmě, nemusí zamlouvat) s ryzími mystifikacemi, rád bych mu připomněl, kdo tady v České republice na parlamentní úrovni opravdu hájí křesťanské hodnoty.
Loni v červnu to byla KDU-ČSL pod mým vedením, která zabránila návrhům poslance hnutí ANO 2011 Jiřího Zlatušky zavést do právního řádu ČR euthanasii. Dovolím si citovat slova 1. místopředsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky, který se v této souvislosti veřejně vyjádřil: „Zákon se zavádějícím názvem o důstojné smrti z dílny poslance Zlatušky KDU-ČSL jednoznačně odmítá“.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Naše strana se loni v říjnu postavila jednoznačně proti návrhům na adopci dětí stejnopohlavnými páry. KDU-ČSL totiž pokládala do té doby platnou právní úpravu za dostatečnou a navrhovaná změna podle nás nebyla nutná. Tento návrh navíc ani nebyl součástí koaliční smlouvy.
KDU-ČSL pod mým vedením rovněž odmítla tzv. Istanbulskou úmluvu Rady Evropy. Vyjádřili jsme zásadní nesouhlas s tím, aby Česká republika přistoupila k této úmluvě o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí. Současně jsem já osobně požádal o stažení materiálu z připomínkového řízení. Navíc jsem se kvůli tomu pustil do otevřené rozepře s paní ministryní Marksovou, která úmluvu hájila: „Úmluva v ochraně proti násilí na ženách v ČR přináší 0 nového. My se s manželkami nemlátíme. Míša Marksová zjevně nepochopila, proč jsme hlasovali proti. A že to fakt nebylo proto, že podporujeme, nebo nám nevadí násilí na ženách,“ napsal jsem tehdy na Facebooku.
Jak je patrné, se 14 poslanci z celkového počtu 200 jsme v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR toho dokázali během aktuálního funkčního období poměrně dost. Když nás v nadcházejících volbách bude volit více občanů, prosadíme toho ještě víc v oblasti podpory rodiny a zabráníme dalším politikám, které můžou mít na rodinu destruktivní dopad.
Své osobní aktivity podporující prolife politiku jsem projevil opakovaně i tím, že jsem se zúčastnil a také finančně i fyzicky podpořil Pochod pro život. Informace a důkazy o této mé účasti lze dohledat bez problémů na internetu. Také na YouTube může pan Fuchs i další zájemci najít můj medailonek s pozvánkou, kde zvu na již uskutečnivší se letošní ročník pochodu. Nevím, kolikrát se tohoto pochodu osobně zúčastnili jiní politici, které pan Fuchs považuje za zastánce křesťanské politiky.
Na rozdíl od mnoha jiných politiků, kteří teď před volbami rádi verbálně argumentují křesťanskými hodnotami, mám krásné a fungující křesťanské manželství požehnané doposud třemi dětmi. Nestydím se ani za svou víru, která je pro můj život oporou a posilou i v nejtěžších chvílích. Píši o tom, kromě jiného, ve své knize „Na život!“, kterou je možné stáhnout si v PDF na internetu, nebo ve fyzické podobě objednat u krajských tajemníků KDU-ČSL.
Samozřejmě, mohl bych uvést jako ilustraci pevnosti a neměnnosti svých prolife postojů celou řadu dalších svých politických i osobních aktivit a rázných prohlášení. Nechci ale příliš zdržovat čtenáře dlouhým textem. Domnívám se, že předložený výčet je už tak dost vyčerpávající a výmluvný.
Věřím, že tato moje argumentace pomůže panu Fuchsovi i čtenářské obci časopisu Monitor udělat si lepší obraz o tom, jak se téměř stoletá KDU-ČSL i já osobně staví(m) ke křesťanským hodnotám a jak je v praxi brání(m). Nezapomínejme, že i Evropská unie bude natolik věrná svým křesťanským kořenům, nakolik intenzivně je budou žít občané členských států. A totéž platí i o volených zástupcích lidu.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
předseda KDU-ČSL
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.