Situace na Ninivské planině

25.10.2017, CitizenGO

Cožpak pronásledování a útěky nikdy neskončí? Existuje pro nás nějaká budoucnost, nebo budeme muset opustit svou vlast? Dnes, 25. října 2017, si mnozí příslušníci křesťanské a židovské menšiny v severním Iráku opět kladou tyto tísnivé otázky. Ještě před několika dny byla místa Tel Esqof a Baqofa na Ninivské planině považována za obrovské znamení naděje, že pro křesťany, kteří byli v roce 2014 vyhnáni Islámským státem (jak jistě víte, stovky tisíc křesťanů a jezídů byly vysídleny ze svých domovů a lidé si často nemohli odnést nic víc než oblečení, které měli na sobě), existuje budoucnost v jejich vlasti.

S velkou finanční podporou maďarské vlády a různých humanitárních organizací (Církev v nouzi, SOS Chrétiens d'Orient a dalších) byl Tel Esqof a menší sousední město Baqofa přestavěno. Byly vybudovány nové vodovody, obnovena dodávka elektřiny, opraveny kostely. Domy a obchody byly připraveny pro bydlení a podnikání.

V uplynulých několika týdnech se mohlo po třech letech vysídlení vrátit do svých domovů a k normálnímu životu více než 800 rodin, asi 3 000 lidí.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Ale včera odpoledne, 24. října 2017, vše začalo nanovo. Kurdští pešmergové se odmítli z oblasti stáhnout poté, co je irácká vláda před několika dny vyzvala k odchodu, a postavili se proti postupující irácké armádě.

Začala střelba a v Tel Esqof byly zraněny dvě děti. Údajně byli zraněni ještě další tři civilisté.

Celá populace musela znovu narychlo uprchnout a hledat útočiště u přátel a příbuzných, v kostelích v Alqoshi nebo v uprchlických táborech. K překotnému útěku došlo za již tmy, všechny věci museli lidé nechat na místě a s sebou si mohli vzít jen to nejnutnější.

V nastalém zmatku došlo k několika dopravním nehodám, naštěstí vznikly jen hmotné škody. Útěku částečně bránily i bezpečnostní síly. Pouze kněz P. Salar z Tel Esqof a asi dvacet mladíků odmítli odejít a zůstali ve městě, aby zabránili rabování.

Podle místních zdrojů musely uprchnout tisíce lidí z jezídských vesnic v oblasti, aby v případě dalších konfliktů nezůstaly mezi bojovými frontami.

Dnes ráno byla situace v oblasti včerejších bojů klidná, možná díky „zklidňujícímu signálu“, který místní kurdská vláda vyslala vládě v Bagdádu. Zjevně se snaží problém vyřešit vyjednáváním. Doufejme, že brzy naleznou řešení.

Protože znovu vysídlení lidé trpí. Trpí nejistotou a kvůli podmínkám, které musí opět snášet. Budou muset žít v těchto podmínkách zase tak dlouhou dobu? Zatím na tuto otázku nikdo nedokáže odpovědět.

Můžeme jen vyzývat k modlitbě za mírové a stabilní řešení, jak jsme učinili včera večer.

Další články

Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.