26.10.2017, Catholic World Report
Zprávy o předvolání se objevily 29. září na setkání br. René Stockmana, generálního představeného Bratrů charity, a kompetentních orgánů ve Vatikánu.
Na jaře se představenstvo rozhodlo povolit v jejich nemocnicích za určitých podmínek provádění eutanazie. Řeholní kongregace žádala představenstvo, aby své rozhodnutí zrušilo, ale to odmítlo. Vzhledem k tomu, že Bratři charity neměli v Belgii k dispozici žádné právní nástroje, odvolali se ke Kongregaci pro nauku víry. Odpovědí, kterou podpořil papež František, je nařízení, aby správní rada v souladu s katolickým učením zrušila své rozhodnutí o eutanazii.
K rozhodnutí umožnit provádění eutanazie v nemocnicích Bratrů charity došlo poté, co belgická biskupská konference veřejně prohlásila, že v katolických zařízeních nemůže být eutanazie povolena.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Bratři charity zdůraznili, že „Vatikán prohlásil, že nezmění svůj původní požadavek absolutního respektování života za všech okolností v souladu s katolickým učením“.
Setkání, jehož termín ještě nebyl stanoven, „bude pro správní radu nemocnic poslední příležitostí, aby svá rozhodnutí uvedla do souladu s učením katolické církve,“ řekl br. Stockman.
Bratři charity financují 15 belgických nemocnic, které pečují o 5000 pacientů. Rada ředitelů spravuje civilní korporaci nemocnic. Má 15 členů, ale jenom tři z nich jsou bratři charity.
Bratři charity, kteří působí v radě, podepsali společný dopis, v němž vyjadřují plnou podporu magisteriu katolické církve. Avšak rada, aby zdůraznila své rozhodnutí, vydala prohlášení, ve kterém znovu potvrdila svou podporu eutanazii.
Fernand Keuleneer, bruselský advokát, který byl v letech 2002-2012 členem Belgické komise pro eutanazii a radí v této záležitosti Bratrům charity, řekl agentuře CNA, že v prohlášení správní rady „se opakovaně uvádí, že eutanazie je součástí ,terapeutické svobody‘ lékařů“.
Podle Keuleneera „taková pozice znamená, že správní rada považuje eutanazii za lékařský úkon“. Keuleneer vysvětlil, že toto prohlášení je problematické, protože „popírá právní nezávislost a svobodu těchto institucí odmítnout provedení eutanazie, a navíc to činí tak, že prohlašuje eutanazii za lékařský úkon, což bude mít důsledky daleko za hranicemi jejich vlastních institucí“.
Advokát uvedl, že pokud je eutanazie lékařským úkonem, což je tvrzení obsažené v onom prohlášení, „pak i kdyby se všichni lékaři v psychiatrickém léčebném zařízení drželi podmínek a postupů uvedených v tomto prohlášení, nic by pacientovi nezabránilo přizvat si nějakého externího lékaře. Tak dalekosáhlé jsou důsledky tohoto prohlášení.“
Keleuneer také poznamenal, že „skutečnost, že sdružení, které se nazývá Bratři charity a které navíc výslovně prohlašuje, že má křesťanskou identitu, zaujímá tento postoj, přitáhne celosvětovou pozornost a bude využita na globální úrovni“.
Kesel, který působí jako předseda belgické biskupské konference, shrnul názor belgických biskupů na tuto záležitost:
„Eutanazie není nikdy možná. Ve skutečnosti je tabu a naše společnost tabu těžko chápe,“ dodal kardinál. „Svoboda nemůže být absolutní, má hranice. Ale tyto hranice neomezují svobodu, dávají svobodě smysl.“
24.06.2026, RC Monitor 12/2026
Svatí překračují hranice i časy, protože jejich život je Boží odpovědí na konkrétní potřeby lidí. Jan Nepomuk Neumann, šumavský rodák z Prachatic a biskup ve Filadelfii, ukazuje, že věrnost Kristu může rozkvést i uprostřed rychle se měnícího světa. Neodešel za oceán, aby udělal kariéru, ale proto, že slyšel volání tam, kde „byl žádaný“.
16.06.2026, RC Monitor 11/2026
Intronizace nového pražského arcibiskupa Stanislava Přibyla jsem se účastnila osobně. I když jsem nemohla vidět detaily, které zprostředkovávala televize, můžu mluvit o celkové atmosféře, vanutí Ducha sv. či jak jinak přesně nazvat duchovní dojem z obřadu, který může pocítit každý, i když stojí vzadu a nevidí nic.
17.06.2026, RC Monitor 11/2026
Současný člověk slyší slovo „hierarchie“ velmi nerad – pokud se ovšem nenachází na vrcholu pomyslné pyramidy. Připomíná mu moc, nerovnost, někdy i zneužití autority. Není proto divu, že otázka, proč má Církev biskupy, kněze a jáhny, zaznívá čím dál častěji. Neměla by být spíše společenstvím rovných lidí, bez pevné struktury?
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.