Kontroverzní případ Bratrů charity s eutanazií může mít dalekosáhlé důsledky

Řeholní kongregace členy správní rady požádala, aby vysvětlili své rozhodnutí církevním orgánům v Římě, nejspíše v Kongregaci pro nauku víry.

Zprávy o předvolání se objevily 29. září na setkání br. René Stockmana, generálního představeného Bratrů charity, a kompetentních orgánů ve Vatikánu.

Na jaře se představenstvo rozhodlo povolit v jejich nemocnicích za určitých podmínek provádění eutanazie. Řeholní kongregace žádala představenstvo, aby své rozhodnutí zrušilo, ale to odmítlo. Vzhledem k tomu, že Bratři charity neměli v Belgii k dispozici žádné právní nástroje, odvolali se ke Kongregaci pro nauku víry. Odpovědí, kterou podpořil papež František, je nařízení, aby správní rada v souladu s katolickým učením zrušila své rozhodnutí o eutanazii.

K rozhodnutí umožnit provádění eutanazie v nemocnicích Bratrů charity došlo poté, co belgická biskupská konference veřejně prohlásila, že v katolických zařízeních nemůže být eutanazie povolena.

Kardinál Jozef de Kesel z Mechelenu a Bruselu řekl agentuře CNA, že „biskupové se vyjádřili jasně: eutanazie se nemůže stát právem“. V prohlášení, které zveřejnili na své webové stránce, Bratři charity uvedli, že správní rada na svém setkání 11. září znovu potvrdila své rozhodnutí umožnit za jistých podmínek eutanazii, a to navzdory nařízení belgických biskupů a Vatikánu. Poté, co řeholní kongregace nedokázala přesvědčit správní radu, aby své rozhodnutí zrušila, odvolala se k vatikánským úřadům. Správní rada nyní bude požádána, aby své rozhodnutí vysvětlila, protože církevní představitelé budou rozhodovat, jak postupovat dál.

Bratři charity zdůraznili, že „Vatikán prohlásil, že nezmění svůj původní požadavek absolutního respektování života za všech okolností v souladu s katolickým učením“.

Setkání, jehož termín ještě nebyl stanoven, „bude pro správní radu nemocnic poslední příležitostí, aby svá rozhodnutí uvedla do souladu s učením katolické církve,“ řekl br. Stockman.

Bratři charity financují 15 belgických nemocnic, které pečují o 5000 pacientů. Rada ředitelů spravuje civilní korporaci nemocnic. Má 15 členů, ale jenom tři z nich jsou bratři charity.

Bratři charity, kteří působí v radě, podepsali společný dopis, v němž vyjadřují plnou podporu magisteriu katolické církve. Avšak rada, aby zdůraznila své rozhodnutí, vydala prohlášení, ve kterém znovu potvrdila svou podporu eutanazii.

Fernand Keuleneer, bruselský advokát, který byl v letech 2002-2012 členem Belgické komise pro eutanazii a radí v této záležitosti Bratrům charity, řekl agentuře CNA, že v prohlášení správní rady „se opakovaně uvádí, že eutanazie je součástí ,terapeutické svobody‘ lékařů“.

Podle Keuleneera „taková pozice znamená, že správní rada považuje eutanazii za lékařský úkon“. Keuleneer vysvětlil, že toto prohlášení je problematické, protože „popírá právní nezávislost a svobodu těchto institucí odmítnout provedení eutanazie, a navíc to činí tak, že prohlašuje eutanazii za lékařský úkon, což bude mít důsledky daleko za hranicemi jejich vlastních institucí“.

Advokát uvedl, že pokud je eutanazie lékařským úkonem, což je tvrzení obsažené v onom prohlášení, „pak i kdyby se všichni lékaři v psychiatrickém léčebném zařízení drželi podmínek a postupů uvedených v tomto prohlášení, nic by pacientovi nezabránilo přizvat si nějakého externího lékaře. Tak dalekosáhlé jsou důsledky tohoto prohlášení.“

Keleuneer také poznamenal, že „skutečnost, že sdružení, které se nazývá Bratři charity a které navíc výslovně prohlašuje, že má křesťanskou identitu, zaujímá tento postoj, přitáhne celosvětovou pozornost a bude využita na globální úrovni“.

Kesel, který působí jako předseda belgické biskupské konference, shrnul názor belgických biskupů na tuto záležitost:

„Eutanazie není nikdy možná. Ve skutečnosti je tabu a naše společnost tabu těžko chápe,“ dodal kardinál. „Svoboda nemůže být absolutní, má hranice. Ale tyto hranice neomezují svobodu, dávají svobodě smysl.“