02.11.2017, Catholic News Agency
V prohlášení James Rogers, pracovník biskupské konference USA pro komunikaci s médii, uvedl, že „po dnešním rozhovoru s generálním sekretářem biskupské konference otec Thomas Weinandy OFMCap. s okamžitou platností rezignoval na funkci konzultanta výboru biskupské konference USA pro věroučné otázky. Výbor působí na podporu a v kolegialitě se Svatým otcem a Církví ve Spojených státech. Modlíme se za otce Weinandyho, jelikož jeho působení ve výboru končí.
Weinandyho dopis se zaměřuje na pět bodů. Weinandy papeži napsal, že jeho pontifikát vyvolává zmatek, snižuje význam věrouky v životě Církve, jsou dosazováni biskupové, kteří učí a jednají škodlivě, je podporována atmosféra strachu mezi biskupy a věřící katolíci ztrácejí důvěru v papežství. V dopise také vyjádřil „svou lásku k Církvi a upřímnou úctu“ k papežskému úřadu. Kněz vyjádřil naději, že když Církev rozpozná „temnotu, bude se muset pokorně obnovovat a tak pokračovat v růstu ve svatosti“.
Otec Thomas Petri OP, děkan papežské fakulty Neposkvrněného početí na dominikánském učilišti ve Washingtonu DC, řekl agentuře CNA, že Weinandy „je teolog nejvyšší úrovně“ a že tento „dopis Jeho Svatosti je zcela zjevně psán s hlubokou zbožností a oddaností jak Svatému otci, papeži Františkovi, tak Církvi“.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
„Není třeba dohadovat se neustále o teologických záležitostech ve veřejné sféře a tak otec Weinandy píše otevřeně, ale – řekl bych – s láskou, to, o čem se domnívá, že si myslí mnoho lidí. Mnozí kněží se denně setkávají s věřícími laiky, kteří vyjadřují zmatení a obavy ohledně toho, co čtou nebo slyší o papeži Františkovi a jeho poradcích,“ dodal Petri.
Chad Pecknold, profesor teologie na Catholic University of America, s ním souhlasí. Weinandy „je pravděpodobně nejvýznamnější františkánský teolog, který dnes působí v anglojazyčné oblasti“, řekl Pecknold agentuře CNA. „Je to teolog zaměřený na Církev, nikoli na její nejvzdálenější okraje. Jeho dopis tudíž nese takovýto charakter.“
„Spíše než že by se opovažoval Svatého otce opravovat, popisuje otec Weinandy současnou situaci a informuje papeže, že to, co mnoha lidem připadá jako ,záměrně nejednoznačné‘ učení, vede ke zmatku a některé z jeho poradců vede k tomu, že veřejně šíří omyly... Je cosi obdivuhodného na tom, že syn svatého Františka adresuje vášnivou prosbu papeži Františkovi, v pravdě a lásce, jako syn otci. Jeho láska k papeži je z celé jeho výzvy naprosto zřejmá.“
Ačkoli Pecknold nazval Weinandyho dopis „uctivým“, agentuře CNA řekl, že „je jistě rozumné klást si otázku, zda měl být publikován v médiích“. Jacob Wood, profesor teologie na Františkánské univerzitě ve Steubenville, vyjádřil podobné obavy.
„Jestliže záměrem otce Weinandyho bylo bratrské napomenutí, pak zveřejnění dopisu nebylo nejlepším způsobem, jak to učinit,“ řekl Wood agentuře CNA. „Naše záměry se snadno pokřiví, když se jich v masmédiích chopí lidé, kteří nesdílejí naši perspektivu víry. Hrozí tu jisté nebezpečí skandálu.“ Weinandy řekl magazínu Crux, že dopis zveřejnil, protože „vyjadřuje obavy mnoha lidí, nejen moje, běžných lidí, kteří za mnou přicházejí s otázkami a obavami,“ a dodal: „Chtěl jsem, aby věděli, že jim naslouchám.“
R. R. Reno, redaktor magazínu First Things a bývalý profesor teologie na Creightnově univerziě, řekl agentuře CNA, že zveřejnění dopisů, jako je ten Weinandyho, může být pro katolíky prospěšné. „Weinandyho dopis je pokusem jasně konstatovat, jakým problémům čelíme,“ řekl Reno. „Každý člen Církve má svou roli – kněží, laici, biskupové – a každý z nás musí rozpoznat, jak v současné atmosféře Církvi nejlépe sloužit. Musíme diskutovat o tom, jak za tohoto pontifikátu pokračovat jako věrní členové Církve,“ uvedl a dodal, že Weinandyho dopis je užitečným katalyzátorem pro takovou diskusi.
Reno také řekl, že zveřejňování dopisů, jako je ten Weinandyho, pomáhá lidem, kteří zastávají odpovědnou funkci,“ v Církvi, „poskytuje podporu těm, kdo chtějí řešit problémy, kterým Církev čelí“. Kardinál Daniel DiNardo, předseda biskupské konference USA, vydal ve středu odpoledne prohlášení „o povaze dialogu v Církvi“, které, jak řekl, bylo podníceno zveřejněním Weinandyho dopisu a jeho rezignací. DiNardo uvedl, že teologické diskuse jsou často předmětem zájmu médií, „což lze očekávat a často je to dobře“.
Dodal, že teologové a biskupové by se měli snažit vykládat učení Svatého otce s láskou a že všichni katolíci by měli „uznat, že existují legitimní rozdíly“ mezi katolíky, „a že je úkolem Církve, celého těla Kristova, usilovat o stále větší porozumění Božím pravdám“. Otec Charles L. Sammons OFMCap. řekl agentuře CNA, že v roce 2015 žil v blízkosti Weinandyho. „Poznal jsem P. Thomase jako nekomplikovaného a upřímného člověka, který prostě miluje Pána a jeho Církev, a nezdálo se mi, že by kromě toho měl mnoho jiných zájmů. Vícekrát jsem si uvědomil, že mi to připadalo jako požehnaný způsob života,“ řekl Sammons agentuře CNA.
Sammons uvedl, že čas prožitý ve Weinandyho blízkosti „mi byl dán jako milost dobrého příkladu pro můj vlastní řeholní život kapucínského mnicha“.
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.