01.07.2018, C-Fam
Ačkoli Spojené státy nepožadovaly hlasování o odstranění těchto termínů, postoj USA k potratům při nedávných jednáních OSN naznačuje, že by k takovému hlasování mohlo dojít letos na podzim a na jaře příštího roku, kdy se očekává, že OSN opět přijmou humanitární dohody jako vodítka pro agentury a programy Spojených národů v oblastech postižených válkou a přírodními katastrofami.
Přestože se Spojené státy k dohodě připojily, odmítly podpořit dva odstavce v rezoluci, v nichž se hovoří o „sexuálním a reprodukčním zdraví“. Evropští zastánci humanitárního úsilí OSN odmítli odstranit tento výraz navzdory naléhavým požadavkům diplomatů Spojených států a dalších. Nigérie, Súdán a Svatý stolec měly podobné výhrady.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Mise USA u Spojených národů vedená velvyslankyní Nikki Haleyovou následuje trend Trumpovy administrativy, jíž se podařilo vyloučit zmínky o „sexuálním a reprodukčním zdraví“ z nedávných smluv na zasedání G7, G20, Světového zdravotnického shromáždění a Organizace amerických států. Zdá se, že dosažení stejného výsledku i v New Yorku bude složitější. Ale nejnovější prohlášení z mise Spojených států naznačují, že se američtí diplomaté možná chystají na hlasování o potratech prováděných z humanitárních důvodů.
Jedná se o to, zda se humanitární snahy OSN budou týkat i „sexuálního a reprodukčního zdraví“. Pokud ano, budou agentury OSN nadále financovat tytéž propotratové organizace, které přestala financovat Trumpova administrativa, když rozšířila tzv. Mexico City Policy, jež zakazuje poskytování amerických peněz takovýmto organizacím. Mexico City Policy se netýká peněz, které Spojené státy poskytují agenturám OSN.
Ačkoli se v dokumentu nepodařilo zablokovat zmínky o potratech, Spojené státy úspěšně zablokovaly schválení „Minimálního počátečního balíčku služeb pro sexuální a reprodukční zdraví“ (MISP), který je iniciativou agentur OSN a potratových organizací, jež zajišťují přístup k potratům při humanitárních katastrofách.
Přijetí MISP by zaručovalo, že potrat by měl být považován za základní humanitární nutnost, připravilo by půdu pro humanitární právo na potrat a zajistilo, že potratové organizace budou získávat finanční podporu prostřednictvím výdajů na humanitární účely.
MISP ignoruje námitky v úmluvách OSN, které vylučují možnost, že by potraty byly považovány za humanitární právo. Ignoruje taktéž výhrady svědomí humanitárních pracovníků a je v přímém rozporu s restrikcemi Spojených států na financování potratů.
Letos je to podruhé, kdy byl MISP při vyjednávání v OSN zamítnut, což naznačuje, že jej členské státy možná již nebudou považovat za „dohodnutý termín“.
Spojené státy prosazují takovéto iniciativy, jelikož jsou největším dárcem na celosvětové humanitární úsilí. Ročně příspívají více než 8 miliardami dolarů. Evropské státy, které podporují potraty při humanitárním úsilí, se snaží oslabit Helmsův dodatek z roku 1973, který zakazuje, aby Spojené státy financovaly potraty v zahraničí. V roce 2015 evropští zástupci dokonce tvrdili, že tento zákon porušuje Ženevské konvence.
25.08.2026, RC Monitor 15/2026
Na konci června se pražská farnost Čakovice dozvěděla, že její dosavadní duchovní správce má být vystřídán. Samotná změna faráře není v životě církve ničím neobvyklým. Neobvyklá byla reakce části farníků. Ti se obrátili na pražské arcibiskupství s žádostí, aby zamýšlené jmenování přehodnotilo, protože novým duchovním správcem se měl stát P. Jan Balík. Obávali se, že jeho spojení s kauzou bývalého ředitele arcibiskupství Antonína Jurigy poškodí důvěryhodnost farnosti a naruší život místního společenství. Arcibiskupství jejich podněty vyslechlo a do Čakovic byl ustanoven jiný kněz.
24.08.2026, Crux Now
Podle nové zprávy izraelské organizace monitorující dodržování práv, která pracuje s údaji za první polovinu roku 2026, se počet útoků proti křesťanům v Izraeli téměř zdvojnásobil. Izraelské centrum pro údaje o náboženské svobodě (Religious Freedom Data Centre – RFDC) a jeho kontaktní linka pro hlášení případů obtěžování křesťanů uvedly, že mezi dubnem a červnem letošního roku došlo v Izraeli nebo na územích okupovaných Izraelem k 83 útokům proti křesťanům, zatímco v prvním čtvrtletí jich bylo 44. Většina útoků se odehrála v Jeruzalémě a zahrnovala 46 případů plivání, čtyři fyzická napadení a osm slovních útoků.
17.08.2026, Rome Reports
Křesťané zůstávají nejpronásledovanějším náboženským společenstvím na světě. Podle organizace Open Doors čelilo v roce 2025 pronásledování nebo diskriminaci kvůli své víře 388 milionů křesťanů, tedy přibližně každý sedmý křesťan na světě. Některé údaje však odhalují ještě znepokojivější skutečnost.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.