Asia Bibi je na svobodě

31.10.2018, RV

Pákistánský nejvyšší soud nařídil okamžité propuštění Asie Bibi odsouzené v roce 2010 k smrti za údajné rouhání proti Mohamedovi. Reakce islámských extremistů vyvolávají obavy. Pořádkové služby a vojáci střeží budovu soudu v Islámábádu a významná křesťanská místa kultu. Asia Bibi byla propuštěna. Dnes v 9.20 místního času (5.20 středoevropského) nejvyšší soud osvobodil tuto pákistánskou křesťanku a matku pěti dětí nařčenou z rouhání po více než devíti letech vězení, samotek a utrpení.

„Jsme nesmírně šťastni. Pán vyslyšel modlitby Asie a všech, kdo jí byli nablízku. Dnes je nádherný den, na který budeme pamatovat po celý život. Spravedlnost zvítězila a nevinná žena je konečně svobodná,“ komentoval zprávu pro Vatican Insider Joseph Nadeem, vedoucí nadace Renaissance Education Foundation v Lahore, která v těchto letech hostila rodinu Asie Bibi.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Některé skupiny radikálů pod vedením imámů předem ohlásily, že se postaví proti rozsudku. Khadim Rizvi, zakladatel a lídr radikálního a populárního islámského hnutí „Tehreek-e-Labaik Pakistan“ podporovaného miliony Pákistánců, vyhlásil před zveřejněním verdiktu fatwu, kterou vybízí k zabití soudců v případě propuštění Asie Bibi a k útokům na pákistánské křesťany. V mnoha městech pandžábské provincie dochází k manifestacím. Vláda reagovala mimořádným opatřením, včetně celonárodní dvanáctihodinové blokace mobilních telefonů od deváté hodiny ranní. Křesťanské školy vyzvaly rodiče k vyzvednutí žáků a zavírají budovy ze strachu z násilí. Někteří mluví o atmosféře „občanské války“. Případ Asie Bibi se stal platformou politické konfrontace, která neprobíhá primárně mezi většinovými muslimy (90 %) a křesťanskou menšinou (1,6 %), nýbrž mezi zastánci právního státu, legálnosti a ústavy z roku 1947, založené na laických a demokratických základech, a extremisty prosazujícími radikální a násilnickou interpretaci islámu a šaríi.

Asia Bibi byla odsouzena k smrti 7. listopadu 2010 soudem provincie Pandžáb. Zatčena byla na základě obvinění z rouhání v červnu 2009, po výměně názorů s několika ženami, při níž hájila svou víru. K hádce, která vyústila k výzvě, aby Asia křesťanství opustila a přestoupila na islám, došlo na poli, kde Asia se svými dvěma dcerami pracovala. Asia Bibi odpověděla krátkou katechezí o tom, jak Ježíš zemřel na kříži za hříchy lidstva, a položila otázku, co Mohamed učinil pro ně. Ženy reagovaly násilně, vrhly se na Asii a její dcery a za podpory místního imáma a skupiny mužů obvinily Asii z rouhání. Zákrok policie sice uchránil Asii před rozvášněným davem, avšak po více než roční vazbě následoval rozsudek smrti.

Jak předeslal pákistánský poslanec Thair Khalil Sindhu, který patří do sboru obhájců Asie Bibi, po propuštění bude celá rodina hledat azyl v některé z evropských zemí. Pákistán pro ně není bezpečným místem.

Další články

Kardinál Dominik

24.11.2025, RC Monitor 22/2025

Pan kardinál, syn vojáka, který měl rád lidi v uniformě, a dominikán s dobrou formací. V současné kultuře ženskosti byl tento muž s povahou cholerika a bojovník za Pravdu a svobodu jasně rozeznatelný. Viděl, že dnešní jednostranné zdůrazňování Boží lásky a milosrdenství zatlačilo do pozadí skutečnost hříchu a zla, vedlo k upuštění od zpovědní praxe a někteří přestali počítat i s peklem.

S růžencem na cestě: K 70. narozeninám biskupa Antonína Baslera

16.02.2026, RC

Mons. Antonín Basler se narodil 16. února 1956 v Šumperku jako čtvrté dítě Antonína a Anny Baslerových. Má tři starší sestry – Marii, Annu a Jiřinu. Patří k osobnostem české církve, jejichž služba je dlouhodobě spojena s pastorační blízkostí lidem a s důrazem na srozumitelně žitou víru. Po kněžském svěcení v roce 1984 působil v řadě farností, později převzal významné úkoly v rámci olomoucké arcidiecéze. Dne 5. července 2017 jej papež František jmenoval titulárním biskupem diecéze Vaga v dnešním Tunisku a pomocným biskupem olomouckým. Ke dni 1. října 2017 ho arcibiskup Jan Graubner ustanovil druhým generálním vikářem olomoucké arcidiecéze. Biskupské svěcení přijal z rukou arcibiskupa Jana Graubnera 14. října 2017.

Mlčení, které koná: tajemství svatého Josefa

19.03.2026, RC Monitor 5/2026

Kdo z nás má tu odvahu, anebo tu nevědomost, aby mohl říct, že nepotkal svatého Josefa? Chodí všelijak přestrojen, zjevuje se ve všech „společenských vrstvách“, vždycky mlčí, nikdy neprozrazuje svou důstojnost, poněvadž tak je pokorný a poslušný, že o ní neví, a kdyby o ní věděl, nechce o ní vědět. Zacpi pramen dobra rukama: čím více na něj tlačíš, tím silněji jej utlačuješ, tím výše vystřikuje. Pramen a skutečná síla se utlačit nedá. „Já jsem, který jsem,“ takto sám sebe definuje Bůh. Zaniká to, co není; co není v Bohu, to vůbec není. Co jest, to nezrušitelné a neporušitelné jest v Tom, který jest.

Poručíme větru dešti?

16.03.2026, RC Monitor 5/2026

Tak se nám za přispění Evropského parlamentu zase pomalu otvírá další Overtonovo okno. Poslední dobou ze všech možných stran slyším povzdech, že svět se zbláznil. Jenže jediný ze všech tvorů pohybujících se po povrchu (občas i pod povrchem) planety Země, který se může zbláznit, je člověk. Svět jako takový je zcela v pořádku, dělá, co má.

Co je růženec a proč ho církev doporučuje?

03.04.2026, RC Monitor 6/2026

Podle tradice sahající do 13. století se počátky modlitby růžence připisují svatému Dominiku Guzmánovi, kterému se měla zjevit Panna Maria a naučit ho této zbožnosti. Později, v 16. století, papež Pius V. ustanovil jeho liturgickou památku na 7. října, den, který připomíná výročí vítězství v bitvě u Lepanta. Od té doby tuto modlitbu římští papežové neustále doporučují jako veřejnou a všeobecnou modlitbu tváří v tvář běžným i mimořádným potřebám svaté církve, národů i celého světa.

Jak se z liberála stal postupem času sociální inženýr

11.02.2026, syrzdarma.cz

Liberál byl v 18. století někdo, kdo byl přesvědčen, že práva jednotlivce mají přednost před státními zásahy bez ohledu na to, jak ušlechtilé jsou cíle státu. Pak se to zvrtlo a objevila se skupinová práva. Držitel medaile od Václava Havla za podporu disidentů v bývalém Československu, anglický filozof Roger Scruton, zemřel v roce 2020. Napsal desítky knih. V knize Výhody pesimismu: A nebezpečí falešných nadějí, v originále The Uses of Pessimism: And the Danger of False Hope, se zamýšlí nad tím, proč jsou najednou práva jednotlivce bezcenná tváří v tvář skupinovým právům, která se množí geometrickou řadou.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.