Asia Bibi je na svobodě

31.10.2018, RV

Pákistánský nejvyšší soud nařídil okamžité propuštění Asie Bibi odsouzené v roce 2010 k smrti za údajné rouhání proti Mohamedovi. Reakce islámských extremistů vyvolávají obavy. Pořádkové služby a vojáci střeží budovu soudu v Islámábádu a významná křesťanská místa kultu. Asia Bibi byla propuštěna. Dnes v 9.20 místního času (5.20 středoevropského) nejvyšší soud osvobodil tuto pákistánskou křesťanku a matku pěti dětí nařčenou z rouhání po více než devíti letech vězení, samotek a utrpení.


„Jsme nesmírně šťastni. Pán vyslyšel modlitby Asie a všech, kdo jí byli nablízku. Dnes je nádherný den, na který budeme pamatovat po celý život. Spravedlnost zvítězila a nevinná žena je konečně svobodná,“ komentoval zprávu pro Vatican Insider Joseph Nadeem, vedoucí nadace Renaissance Education Foundation v Lahore, která v těchto letech hostila rodinu Asie Bibi.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Některé skupiny radikálů pod vedením imámů předem ohlásily, že se postaví proti rozsudku. Khadim Rizvi, zakladatel a lídr radikálního a populárního islámského hnutí „Tehreek-e-Labaik Pakistan“ podporovaného miliony Pákistánců, vyhlásil před zveřejněním verdiktu fatwu, kterou vybízí k zabití soudců v případě propuštění Asie Bibi a k útokům na pákistánské křesťany. V mnoha městech pandžábské provincie dochází k manifestacím. Vláda reagovala mimořádným opatřením, včetně celonárodní dvanáctihodinové blokace mobilních telefonů od deváté hodiny ranní. Křesťanské školy vyzvaly rodiče k vyzvednutí žáků a zavírají budovy ze strachu z násilí. Někteří mluví o atmosféře „občanské války“. Případ Asie Bibi se stal platformou politické konfrontace, která neprobíhá primárně mezi většinovými muslimy (90 %) a křesťanskou menšinou (1,6 %), nýbrž mezi zastánci právního státu, legálnosti a ústavy z roku 1947, založené na laických a demokratických základech, a extremisty prosazujícími radikální a násilnickou interpretaci islámu a šaríi.

Asia Bibi byla odsouzena k smrti 7. listopadu 2010 soudem provincie Pandžáb. Zatčena byla na základě obvinění z rouhání v červnu 2009, po výměně názorů s několika ženami, při níž hájila svou víru. K hádce, která vyústila k výzvě, aby Asia křesťanství opustila a přestoupila na islám, došlo na poli, kde Asia se svými dvěma dcerami pracovala. Asia Bibi odpověděla krátkou katechezí o tom, jak Ježíš zemřel na kříži za hříchy lidstva, a položila otázku, co Mohamed učinil pro ně. Ženy reagovaly násilně, vrhly se na Asii a její dcery a za podpory místního imáma a skupiny mužů obvinily Asii z rouhání. Zákrok policie sice uchránil Asii před rozvášněným davem, avšak po více než roční vazbě následoval rozsudek smrti.

Jak předeslal pákistánský poslanec Thair Khalil Sindhu, který patří do sboru obhájců Asie Bibi, po propuštění bude celá rodina hledat azyl v některé z evropských zemí. Pákistán pro ně není bezpečným místem.


Další články



S růžencem v ruce

12.10.2026, RC Monitor 19/2026

Zanedlouho můžeme slavit jedno výročí velkého vítězství – tentokráte již 445. – Svaté ligy nad osmanskou říší. Na tomto vítězství mají podíl všichni zúčastnění, i když známe vlastně jen několik jmen z přibližně 65 tisíc mužů na vítězné straně.

Druhé přikázání v každodenním životě víry: Od morální váhy slova k pasti jednosměrného monologu

10.11.2026, RC Monitor 20/2026

Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.

Společenství svatých

30.10.2026, RC Monitor 20/2026

V Apoštolském vyznání víry se modlíme: „Věřím v Ducha Svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný.“ Toto starobylé vyznání nám připomíná, že církev sjednocuje a posvěcuje Duch Svatý a že vše, co církev vlastní, je společné těm, kdo do ní patří.

Reinkarnace – alternativa ke křesťanskému zmrtvýchvstání?

21.09.2026, RC Monitor 17/2026

Navzdory tomu, že křesťanská víra je se zastáváním reinkarnace neslučitelná, lze se setkat s křesťany, kteří mezi svým krédem a naukou o převtělování žádný rozpor nevidí. Nedávno jsem měl možnost s jedním takovým člověkem diskutovat a během naší debaty se ukázalo, že jeho příklon k reinkarnaci se zakládal v neznalosti argumentu, jež by prokázal její nemožnost. To se samozřejmě netýká jen této otázky, nýbrž naprosto všech názorů. Dokud nejsme schopni se stoprocentní jistotou vyloučit opak či alternativu k tomu, o čem jsme přesvědčeni, musíme dát prostor pochybnosti a přiznat, že náš názor není žádným spolehlivým věděním, ale pouhou vírou podepřenou mimo-teoretickými důvody. Ruku za ni do ohně dávat nemůžeme.

Dvě svaté, jedna cesta k Bohu

13.11.2026, RC Monitor 21/2026

Svatost nezná státních hranic, nezávisí na původu ani na společenském postavení. Je odpovědí člověka na Boží lásku. Skvělým příkladem toho jsou dvě výjimečné ženy středověké Evropy – svatá Anežka Česká a svatá Hedvika Slezská. Je známo, že Hedvika byla Anežčinou tetou, a že právě ona sehrála důležitou roli v jejím dětství. Obě ženy navíc patřily k mimořádnému okruhu středoevropských panovnických žen 13. století, které spojily vysoký šlechtický původ s hlubokou zbožností a službou chudým. Ačkoli se nakonec jejich životní cesty lišily, spojovala je jedna touha: sloužit Kristu přítomnému v druhém člověku.

O hladu a halucinacích: jak fáze hladovění popisují upadající Západ

06.11.2026, Community in Mission

Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.