Asia Bibi je na svobodě

31.10.2018, RV

Pákistánský nejvyšší soud nařídil okamžité propuštění Asie Bibi odsouzené v roce 2010 k smrti za údajné rouhání proti Mohamedovi. Reakce islámských extremistů vyvolávají obavy. Pořádkové služby a vojáci střeží budovu soudu v Islámábádu a významná křesťanská místa kultu. Asia Bibi byla propuštěna. Dnes v 9.20 místního času (5.20 středoevropského) nejvyšší soud osvobodil tuto pákistánskou křesťanku a matku pěti dětí nařčenou z rouhání po více než devíti letech vězení, samotek a utrpení.

„Jsme nesmírně šťastni. Pán vyslyšel modlitby Asie a všech, kdo jí byli nablízku. Dnes je nádherný den, na který budeme pamatovat po celý život. Spravedlnost zvítězila a nevinná žena je konečně svobodná,“ komentoval zprávu pro Vatican Insider Joseph Nadeem, vedoucí nadace Renaissance Education Foundation v Lahore, která v těchto letech hostila rodinu Asie Bibi.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Některé skupiny radikálů pod vedením imámů předem ohlásily, že se postaví proti rozsudku. Khadim Rizvi, zakladatel a lídr radikálního a populárního islámského hnutí „Tehreek-e-Labaik Pakistan“ podporovaného miliony Pákistánců, vyhlásil před zveřejněním verdiktu fatwu, kterou vybízí k zabití soudců v případě propuštění Asie Bibi a k útokům na pákistánské křesťany. V mnoha městech pandžábské provincie dochází k manifestacím. Vláda reagovala mimořádným opatřením, včetně celonárodní dvanáctihodinové blokace mobilních telefonů od deváté hodiny ranní. Křesťanské školy vyzvaly rodiče k vyzvednutí žáků a zavírají budovy ze strachu z násilí. Někteří mluví o atmosféře „občanské války“. Případ Asie Bibi se stal platformou politické konfrontace, která neprobíhá primárně mezi většinovými muslimy (90 %) a křesťanskou menšinou (1,6 %), nýbrž mezi zastánci právního státu, legálnosti a ústavy z roku 1947, založené na laických a demokratických základech, a extremisty prosazujícími radikální a násilnickou interpretaci islámu a šaríi.

Asia Bibi byla odsouzena k smrti 7. listopadu 2010 soudem provincie Pandžáb. Zatčena byla na základě obvinění z rouhání v červnu 2009, po výměně názorů s několika ženami, při níž hájila svou víru. K hádce, která vyústila k výzvě, aby Asia křesťanství opustila a přestoupila na islám, došlo na poli, kde Asia se svými dvěma dcerami pracovala. Asia Bibi odpověděla krátkou katechezí o tom, jak Ježíš zemřel na kříži za hříchy lidstva, a položila otázku, co Mohamed učinil pro ně. Ženy reagovaly násilně, vrhly se na Asii a její dcery a za podpory místního imáma a skupiny mužů obvinily Asii z rouhání. Zákrok policie sice uchránil Asii před rozvášněným davem, avšak po více než roční vazbě následoval rozsudek smrti.

Jak předeslal pákistánský poslanec Thair Khalil Sindhu, který patří do sboru obhájců Asie Bibi, po propuštění bude celá rodina hledat azyl v některé z evropských zemí. Pákistán pro ně není bezpečným místem.

Další články

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění – 5. část

08.09.2025, RC Monitor 16/2025

Realistická filosofie ukazuje, jak se v objektivně dané realitě jedno uskutečňuje v mnohém a mnohé se na různých úrovních sjednocuje. V sub–humánní sféře se jedná o prostou danost, jež nachází svůj výraz ve specifické, generické a analogické podobnosti mezi skutečnostmi světa. Specifikum člověka spočívá mimo jiné v tom, že si tyto souvislosti uvědomuje, že je poznává. Poznání je činností, jíž poznávající subjekt komunikuje s poznaným předmětem.

Nejsou křídla jako křídla…

12.01.2026, RC Monitor 24/2025

Je teplé prosincové ráno, bezmračná obloha slibuje slunný den. Před odjezdem do práce otírám vydatnou rosu ze skel auta. Dávám se do přemítání. Včera večer děti při modlitbě opět prosily o sníh o Vánocích. Ten minulou zimu skoro vůbec nebyl, děti strávily s pekáčem leda půlden na dvou centimetrech mokré bílé nadílky padlé do blátivé trávy. V předchozích letech také žádná sláva. Zato v době covidu to bylo lepší – vlastně to byla jediná dobrá věc na té pandemické totalitě, že nelétala letadla.

Ministryně z Gabonu

04.08.2025, RC Monitor 14/2025

V neděli 22. června 2025 navštívila mši svatou v kostele Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého v Praze na Karlově ministryně obrany Gabonské republiky paní Brigitte Onganoa. Ministryně byla v naší republice na služební cestě a výslovně si přála účastnit se v neděli tradiční latinské „tridentské“ mše svaté. Bylo zřejmé, že jde o její osobní preferenci, neboť katolická církev právě v její zemi přitahuje věřící velmi rozšířeným slavením tradičních mší. Ukazuje se totiž, že Afričané nutně nepotřebují k osvědčení své kulturní identity liturgické tance, které jsou jim Evropany takřka vnucovány jako něco údajně autentického, co by nám měli předvádět.

Konkretizace abstraktní manželky

22.10.2025, RC Monitor 19/2025

Setkávám se s mladými lidmi, kteří přemýšlejí o své životní cestě. Často hledají opěrné body, a tak jim říkám, co o tom vím. Když jsem před asi 35 lety přemýšlel já, zda mě Bůh volá k manželství nebo kněžství, ptal jsem se různých lidí na jejich zkušenosti. Každý odpovídal trochu jinak. Jedním z lidí, na které jsem se tehdy obrátil, byl Mons. Josef Socha, v té době sekretář biskupa Karla Otčenáška. Byl spolužákem mé matky na kroměřížské konzervatoři a oba rodiče si ho velmi vážili.

Církev není jen instituce

05.09.2025, Catholic Answers

Podle mých zkušeností jsou prohlášení církve o jejím poslání většinou spíše zdrojem problémů než přínosem. Co vlastně dělá naše farnost tak výjimečného, co nedělá farnost sousední? Inu, spoustu věcí... a zároveň nic. Možná jsme dobří v tom, jak dokážeme oslovit lidi mimo církev, zatímco v sousední farnosti mají krásnou liturgii – ale my bychom se měli snažit o lepší liturgii a oni by se měli trochu víc snažit pomáhat lidem, kdo v neděli do kostela nechodí. Zároveň má každé společenství nějaký zvláštní charakter – dokonce bychom mohli říct charisma – a stojí za to ho rozpoznat a rozvíjet.

Katolická víra v srdci muslimského Maroka

08.10.2025, National Catholic Register

„Můj Otče, odevzdávám se ti... Jsem připraven na všechno, všechno přijímám.“ V marockém Rabatu jsem klečel při adoraci, obklopen 800 univerzitními studenty z desítek afrických národů, a zpíval Modlitbu odevzdání, kterou před 130 lety napsal nedávno kanonizovaný svatý Charles de Foucauld.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.