Asia Bibi je na svobodě

31.10.2018, RV

Pákistánský nejvyšší soud nařídil okamžité propuštění Asie Bibi odsouzené v roce 2010 k smrti za údajné rouhání proti Mohamedovi. Reakce islámských extremistů vyvolávají obavy. Pořádkové služby a vojáci střeží budovu soudu v Islámábádu a významná křesťanská místa kultu. Asia Bibi byla propuštěna. Dnes v 9.20 místního času (5.20 středoevropského) nejvyšší soud osvobodil tuto pákistánskou křesťanku a matku pěti dětí nařčenou z rouhání po více než devíti letech vězení, samotek a utrpení.

„Jsme nesmírně šťastni. Pán vyslyšel modlitby Asie a všech, kdo jí byli nablízku. Dnes je nádherný den, na který budeme pamatovat po celý život. Spravedlnost zvítězila a nevinná žena je konečně svobodná,“ komentoval zprávu pro Vatican Insider Joseph Nadeem, vedoucí nadace Renaissance Education Foundation v Lahore, která v těchto letech hostila rodinu Asie Bibi.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Některé skupiny radikálů pod vedením imámů předem ohlásily, že se postaví proti rozsudku. Khadim Rizvi, zakladatel a lídr radikálního a populárního islámského hnutí „Tehreek-e-Labaik Pakistan“ podporovaného miliony Pákistánců, vyhlásil před zveřejněním verdiktu fatwu, kterou vybízí k zabití soudců v případě propuštění Asie Bibi a k útokům na pákistánské křesťany. V mnoha městech pandžábské provincie dochází k manifestacím. Vláda reagovala mimořádným opatřením, včetně celonárodní dvanáctihodinové blokace mobilních telefonů od deváté hodiny ranní. Křesťanské školy vyzvaly rodiče k vyzvednutí žáků a zavírají budovy ze strachu z násilí. Někteří mluví o atmosféře „občanské války“. Případ Asie Bibi se stal platformou politické konfrontace, která neprobíhá primárně mezi většinovými muslimy (90 %) a křesťanskou menšinou (1,6 %), nýbrž mezi zastánci právního státu, legálnosti a ústavy z roku 1947, založené na laických a demokratických základech, a extremisty prosazujícími radikální a násilnickou interpretaci islámu a šaríi.

Asia Bibi byla odsouzena k smrti 7. listopadu 2010 soudem provincie Pandžáb. Zatčena byla na základě obvinění z rouhání v červnu 2009, po výměně názorů s několika ženami, při níž hájila svou víru. K hádce, která vyústila k výzvě, aby Asia křesťanství opustila a přestoupila na islám, došlo na poli, kde Asia se svými dvěma dcerami pracovala. Asia Bibi odpověděla krátkou katechezí o tom, jak Ježíš zemřel na kříži za hříchy lidstva, a položila otázku, co Mohamed učinil pro ně. Ženy reagovaly násilně, vrhly se na Asii a její dcery a za podpory místního imáma a skupiny mužů obvinily Asii z rouhání. Zákrok policie sice uchránil Asii před rozvášněným davem, avšak po více než roční vazbě následoval rozsudek smrti.

Jak předeslal pákistánský poslanec Thair Khalil Sindhu, který patří do sboru obhájců Asie Bibi, po propuštění bude celá rodina hledat azyl v některé z evropských zemí. Pákistán pro ně není bezpečným místem.

Další články

Tři lekce od Eriky Kirkové

20.02.2026, Catholic Culture

Prohlášení Eriky Kirkové o tom, že vrahovi svého manžela odpustila, bylo za dlouhou dobu největším projevem oslavy Boha ze strany veřejně známé osobnosti. Kromě jejího hrdinského příkladu odpuštění, který mluví sám za sebe, se od ní, myslím, můžeme naučit ještě dvě další věci. V jednom rozhovoru řekla, že nechce být vtažena do snah o to, aby vrah jejího manžela dostal trest smrti.

S růžencem na cestě: K 70. narozeninám biskupa Antonína Baslera

16.02.2026, RC

Mons. Antonín Basler se narodil 16. února 1956 v Šumperku jako čtvrté dítě Antonína a Anny Baslerových. Má tři starší sestry – Marii, Annu a Jiřinu. Patří k osobnostem české církve, jejichž služba je dlouhodobě spojena s pastorační blízkostí lidem a s důrazem na srozumitelně žitou víru. Po kněžském svěcení v roce 1984 působil v řadě farností, později převzal významné úkoly v rámci olomoucké arcidiecéze. Dne 5. července 2017 jej papež František jmenoval titulárním biskupem diecéze Vaga v dnešním Tunisku a pomocným biskupem olomouckým. Ke dni 1. října 2017 ho arcibiskup Jan Graubner ustanovil druhým generálním vikářem olomoucké arcidiecéze. Biskupské svěcení přijal z rukou arcibiskupa Jana Graubnera 14. října 2017.

Připravte cestu Pánu

19.12.2025, RC Monitor 24/2025

Není to tak dávno, co jsem slyšel stížnost jednoho známého, že doba, ve které nyní žijeme, je příliš hlučná a že ho již obtěžují hlasy znějící ze všech stran. Myslím, že není špatné se nad tímto jevem zamyslet, zvláště v právě doznívající době adventní. Jistě je nám všem známa ona poučka a rada, že advent má být dobou ztišení, abychom nepřeslechli hlas volajícího na poušti: „Připravte cestu Pánu!"

Snímek Sacré Coeur filmovým hitem ve Francii

07.01.2026, Radio Vaticana

Více než 400 tisíc diváků za několik prvních týdnů a rekordní fronty před kiny – a zároveň rušení projekcí a zákaz plakátů v metru. Film Sacré Coeur o zjeveních Nejsvětějšího Srdce Ježíšova se stal ve Francii kulturním fenoménem a výrazným hlasem ve sporu o sekularismus státu, informuje Catholic Weekly. Film uváděný od 1. října pod podtitulem „Jeho panování nebude mít konce“ vypráví o zjeveních Ježíše sv. Markétě Marii Alacoque v Paray-le-Monial v letech 1673–1675. Snímek – spojující historické rekonstrukce, svědectví a komentáře odborníků – vznikl u příležitosti 350. výročí těchto zjevení.

Síť, která se trhá

01.04.2026, RC Monitor 5/2026

Někdy se zdá, že dějiny církve postupují zvláštním rytmem: zatímco jednou rukou připomínají utrpení a oběť, druhou ukazují nečekanou naději. Právě takový čas nyní prožíváme. Letos v červnu budou v Brně blahořečeni kněží Jan Bula a Václav Drbola, oběti komunistické zvůle padesátých let. Dva mladí faráři, jejichž životy byly násilně přervány režimem, který se snažil přetrhnout nejen lidské osudy, ale i samotnou paměť víry. Symbolické je, že relikviář k jejich poctě vzniká jako obraz „protržené sítě“.

Nobelovu cenu za literaturu za rok 2025 získal mistr apokalypsy

12.12.2025, The American TFP

Představte si literární svět plný temných dystopií, absurdních událostí a postav bloudících rozpadajícím se společenským řádem. Taková je tvorba maďarského spisovatele Lászla Krasznahorkaie, čerstvého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Je známý těžkým stylem bez odstavců, mnohastránkovými větami a příběhy, v nichž se hranice mezi realitou a absurditou rozplývá. Jeden z jeho románů má čtyři sta stran a tvoří jedinou větu.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.