20.04.2019, Catholic Herald
„Je povzbudivé vidět, že se u amerických katolíků zvyšuje povědomí a zájem o pronásledování křesťanů,“ uvedl v prohlášení z 19. března George Martin, předseda americké pobočky organizace Pomoc církvi v nouzi.
„Zjistilo se, že obchodování s lidmi, chudoba a uprchlická krize získávají u amerických katolíků větší pozornost než pronásledování křesťanů,“ dodal a prohlásil, že „průzkum naznačuje, že by se katolická církev v USA jak na úrovni farností, tak i diecézí měla více zabývat problémem pronásledování křesťanů ve světě.“
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Studie zkoumala, míru povědomí amerických katolíků o pronásledování křesťanů ve světě; o zemích a regionech, kde jsou křesťané nejvíce pronásledováni; jaké konkrétní opatření a přístupy by chtěli, aby Spojené státy a západní vlády přijaly na ochranu pronásledovaných křesťanů; jejich názor na to, do jaké míry papež, jejich biskupové a jejich farnosti upřednostňují problematiku pronásledování křesťanů a co by podle vlastního názoru mohli a měli dělat oni sami.
Pouze 19 procent respondentů v průzkumu uvedlo, že se jejich farnost velmi zabývá problémem pronásledování křesťanů ve světě, což představuje pokles z loňských 37 procent. Navíc 22 procent odpovědělo, že si nejsou jisti zájmem své farnosti o toto téma.
Pouze 24 procent amerických katolíků se domnívá, že se jejich biskup „velmi angažuje“ v problematice pronásledování křesťanů, ačkoli více než polovina odpověděla, že se podle jejich názoru papež František v této otázce „velmi angažuje“.
Na otázku, co by oni sami měli dělat na pomoc pronásledovaným křesťanům ve světě američtí katolíci nejvýše hodnotili modlitbu, poté zvyšování povědomí na úrovni farností, finanční podporu organizací zabývajících se pomocí pronásledovaným křesťanům a kontaktování svých kongresmenů. Průzkum však zjistil, že téměř polovina amerických katolíků v loňském roce nepodpořila žádnou organizaci pomáhající pronásledovaným křesťanům.
Studie vznikla v době zvyšujícího se pronásledování křesťanů v mnoha zemích světa. Pomoc církvi v nouzi vydala v loňském listopadu zprávu, která upozorňuje na 38 zemí, v nichž dochází k výraznému porušování náboženské svobody, a ve více než polovině těchto zemí se podmínky náboženských menšin od roku 2016 ještě zhoršily. Mezi významné státy, v nichž dochází k pronásledování křesťanů, patří Čína, kde komunistická vláda brutálně brání praktikování náboženství navzdory prozatímní dohodě s Vatikánem ze září 2018, jež měla zmírnit napětí mezi věrnou „podzemní“ církví a státem podporovaným Vlasteneckým sdružením čínských katolíků, uvádí se ve zprávě.
V dalších zemích včetně Jižní Koreje, Saúdské Arábie, Jemenu a Eritreje byly „podmínky náboženských menšin již tak špatné, že by sotva mohly být ještě horší,“ dodává zpráva. Islámský extrémismus posilovaný konfliktem mezi sunnitským a šíitským islámem, je zodpovědný za pronásledování, kterému čelí náboženské menšiny ve 22 z 38 uvedených zemích.
Mezináboženský konflikt se v poslední době vyostřuje v Nigérii, kde při srážkách mezi křesťanskými a muslimskými pastevci v uplynulých několika týdnech zemřelo nejméně 120 lidí a podle zpráv z místních zdrojů si v minulých letech vyžádaly tisíce lidských životů.
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.